

Osmnáct let poté, co skončila slavná éra někdejší prvoligové vesnice, dopadne na jihomoravské Drnovice opět odlesk nejvyšší soutěže. V neděli tam o právo startu mezi elitou budou v odvetě baráže usilovat Vyškov a Zlín. Pozornost se tak znovu upře na pozoruhodný stadion, který kdysi patřil mezi české skvosty. Pavel Nedvěd zde přebíral českou verzi Zlatého míče, odehrál se zde i jeden z nejúžasnějších zápasů české ligové historie. A to není zdaleka všechno. Víte, co na místě současného hřiště v Drnovicích bylo dřív? Odpovědi nabízí fotogalerie.
Autor: ČTK, MAFRA
Album, odložené na chodbě uvnitř stadionu v Drnovicích, skrývá skutečné poklady tamní fotbalové historie. Patnáct let po jeho založení, v roce 1947, dostala Česká sportovní společnost Drnovice povolení vybudovat hřiště na místě současného stadionu, a začala působit tam; s tím rozdílem, že plocha byla otočena kolmo k pozici, v jaké je (pravděpodobně) od 50. let minulého století dodnes.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Ještě v 70. letech minulého století byla kolem drnovického hřiště místo tribun bujná vegetace. Hráči odpočívali v trávě, diváci seděli na několika parkových lavičkách. Za brankou, za kterou jsou na snímku stromy, je dnes školka. Hřiště leží na pozemcích bývalé zámecké zahrady, kde řádové sestry do roku 1947 pečovaly o nemocné ženy a údajně zde byl i chudobinec.
Autor: Kronika FK Drnovice, MAFRA
Ve druhé polovině minulého století bylo běžné, že fotbalisté hrávali v zimě i hokej. Stejně tak byla ledový plocha i v Drnovicích, a to na místech současného parkoviště před hlavní tribunou. Zcela vlevo je vidět fotbalová branka. Součástí areálu byly i tenisové kurty. Domy v ulici za zídkou stojí vedle stadionu dodnes.
Autor: Kronika FK Drnovice, MAFRA
Na dnešní poměry prostý plakátek zval v Drnovicích v červenci roku 1978 na otevření zbrusu nového travnatého hřiště. Fotografie jsou z besedy s legendárním Josefem Masopustem, trenérem mistrovské Zbrojovky Brno, která k zahájení provozu na trávě přijela odehrát exhibici. Masopust je například na snímku vpravo dole druhý zleva.
Autor: Kronika FK Drnovice, MAFRA
Pohled na první travnaté hřiště v Drnovicích v létě roku 1978. Za postranními čarami jsou náspy, ze kterých sledovali zápasy diváci.
Autor: Kronika FK Drnovice, MAFRA
Otevřít nový trávník přijela do Drnovic brněnská Zbrojovka. Hrálo se 8. července roku 1978 a novopečený ligový mistr přijel v plné sestavě, s číslem 10 sleduje hru Karel Jarůšek.
Autor: Kronika FK Drnovice, MAFRA
Zásadní drnovický rozmach začal v roce 1982, když nezajímavou hráčskou kariéru v Kyjově ukončil rodák a patriot Jan Gottvald. Z okresního fotbalu chtěl Drnovice vytáhnout původně „jen“ do krajského přeboru či divize. Tam se však jeho ctižádost nezastavila. V roce 1993 už hlásil mužstvo do první ligy, divoké „devadesátky“ byly jeho revírem. Sám odhaduje, že do fotbalu investoval 100 až 150 milionů korun, často se pohyboval na hraně zákona. Klub vytáhl do evropských pohárů, zásoboval ho reprezentačními hvězdami. Po roce 2000, když vrcholily jeho finanční a osobní potíže, s sebou své milované Drnovice stáhl do pekel.
Autor: Radek Miča, MAFRA
Karel Brückner netrénoval Drnovice dlouho, jen na jaře v sezoně 1993/94 (nováček skončil na 10. místě) a na podzim té následující. Odstartoval ji bídně, do zimní přestávky šly Drnovice na sestupové pozici, a to maximalistický boss Jan Gottvald nemohl akceptovat. Barda, který krátce před tím vedl Olomouc v Poháru UEFA proti Realu Madrid, bez milosti vyhodil.
Autor: Michal Růžička, MAFRA
Stadion, zasazený do ryze vesnického prostředí, pojal v dobách své největší slávy na přelomu století přes devět tisíc diváků. Bylo to skoro čtyřikrát víc, než žilo obyvatel v celé obci. Vlevo je hlavní tribuna, za brankou blíž do ulice stávali fanoušci hostí, na protější straně byla světelná tabule. Šéfovi Janu Gottvaldovi ani taková kapacita nestačila, další tribunu chtěl postavit na místě školky za brankou. Prosadit tento záměr se mu přes odpor politiků v obci nepodařilo.
Autor: ČTK
Radek Drulák byl prvním reprezentantem, hrajícím za Drnovice. Posílil je v roce 1994 z druhé německé ligy, což byl jeho životní krok. Za tři sezony na Hané dal 50 gólů, prostřílel se na Euro 1996, stal se Fotbalistou roku 1995 a dvojnásobným nejlepším ligovým kanonýrem. Svérázný „Drulin“ byl největší hvězdou, jakou Drnovice kdy měly. Když v roce 1997 zamířil do Lince, vystřídal ho v pozici tahouna mužstva vynikající Slovák Jozef Majoroš.
Autor: ČTK
Dresy s logem ropného giganta Chemapolu, které Drnovice oblékaly v 90. letech minulého století, visí dodnes ve VIP místnosti na stadionu. Na stejném místě jako kdysi je bar, u kterého se nalévalo, dobové jsou i fotografie týmů z jednotlivých sezon.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Zápasy proti Spartě byly v Drnovicích vždy svátkem. Jeden z nich, hraný 22. srpna 1998, zařadili čtenáři iDNES.cz mezi nejlepší duely historie samostatné české ligy. Divoká jízda skončila remízou 4:4, hattricky dali domácí Vítězslav Tuma a Horst Siegl ze Sparty. Fantastickou podívanou sledovalo 9 139 diváků, domácí srovnali ze stavu 1:4, po Tumově srovnání v 81. minutě se bili o výhru. „Přál bych si být při tomhle utkání obyčejným divákem,“ vzdychl Siegl, když zhasla světla. (snímek je z jiného vzájemného zápasu z roku 1997, v modrém je drnovický záložník Ivan Valachovič, stíhá Martina Čížka.)
Autor: ČTK
Na stadionu v Drnovicích si zahrála i řada hvězd světového fotbalu, a to v době, kdy jejich jména ještě nebyla známá. K semifinále mistrovství Evropy do 16 let tam v roce 1999 proti Německu nastoupili Španělé, za které tehdy hráli mimo jiné (zleva) Mikel Arteta, Diego Alegre, Parri a Perona. Brankářem tohoto výběru byl Pepe Reina. Španělsko turnaj vyhrálo, ve finále v Olomouci vyhrálo 4:1 nad Polskem.
Autor: ČTK
Na premiéru reprezentačního áčka se do Drnovic 18. srpna 1999 přišlo podívat 7 825 diváků. Češi před touto kulisou porazili Švýcarsko 3:0, kdy dva jejich góly dali Jan Koller a Miroslav Baranek, třetí branku si dal soupeř vlastní. (na snímku bojuje Pavel Kuka v červeném dresu se Sebastienem Jeanneretem.
Autor: ČTK
O dva roky později, přesně 15. srpna 2001, si český národní tým do Drnovic pozval Korejskou republiku. Vysokou výhru 5:0 sledovalo 6 596 fanoušků. Opět se dařilo Barankovi, autorovi hattricku, trefili se také Pavel Nedvěd a Vratislav Lokvenc. (na snímku domácí útočník Milan Baroš v modrém dresu v souboji s Korejcem Kang-Chulem.)
Autor: ČTK
Pavel Nedvěd (vpravo) odehrál zápas v Drnovicích jako tradičně s velkým zaujetím.
Autor: ČTK
Českého kapitána jistě potěšilo, že před utkáním na drnovickém stadionu převzal Zlatý míč ČR, tedy trofej pro nejlepšího českého hráče roku 2000. Na vyhlášení nemohl dorazit, trofej mu tedy činovníci přijeli předat na Vyškovsko. V anketě v roce 2000 předstihl druhého Jana Kollera a třetího Tomáše Rosického.
Autor: Jan Zatorsky, MAFRA
Z jedné strany logo tehdejší nejvyšší soutěže, nazvané Gambrinus liga, z druhé strany logo Drnovic. Z takových skleniček se na VIP baru pilo například v sezoně 1999/2000, v níž „Drnky“ vybojovaly nejlepší umístění ve své historii, třetí příčku. Díky tomu si v následující sezoně zahrály Pohár UEFA.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
V pohárové Evropě odehrály Drnovice předkolo, v němž po výsledcích 3:0 doma a 1:0 venku přešly přes bosenský tým Budučnost Banoviči, a 1. kolo, v němž nestačily na bundesligový Mnichov 1860. Vypadly však se vztyčenou hlavou. Doma (odtud pochází snímek) remizovaly 0:0, venku jim jediný gól dvojzápasu dal Marco Kurz. Pikantní zajímavostí tedy zůstalo, že na drnovickém stadionu neskórovali hosté ani ve dvou reprezentačních utkáních, ani na dva pokusy v Poháru UEFA.
Autor: Profimedia.cz
O odvetu na olympijském stadionu v Mnichově neměli domácí fanoušci velký zájem, přišlo jich jenom 20 tisíc. Do Drnovic ale přivezli pravou bundesligovou atmosféru.
Autor: ČTK
V sezoně 2004/05 se v Drnovicích hrála první liga naposled, klub při potížích svého šéfa Jana Gottvalda nemohl na vrcholové úrovni fungovat. Posledním ligovým duelem se tam stalo derby domácího celku s Brnem, které hosté díky hattricku Luďka Zelenky (v červeném) vyhráli 3:1. Zelenka se díky tomu stal posledním ligovým střelcem v Drnovicích. Na snímku z tohoto utkání ho brání František Ševinský. Místo Drnovic, které by se na 8. příčce suverénně zachránily, ale vyždímané finančně i personálně nemohly pokračovat, byla do nejvyšší soutěže dosazena Plzeň.
Autor: MAFRA
O rok později se Drnovice rozloučily i s druhou ligou. Snímek slouží jako památka na to, v jakých dresech hrály naposledy profesionální soutěž (vlevo je jejich hráč Jiří Adamec.) Ze 14. místa druholigové tabulky by klub po sezoně 2005/06 sice taky nesestoupil, jeho krach to však vyřešil.
Autor: Slavomír Kubeš, MAFRA
Opuštěný stadion začal v Drnovicích po roce 2006 chátrat. V roce 2007 přihlásilo občanské sdružení FKD, založené v roce 2005, svůj nový tým do IV. A třídy okresu Vyškov, o tribuny a zázemí se však dlouho nikdo nestaral.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Mezi lety 2006 a 2015 byl stadion několikrát vytopen, postupně se proměnil v ruinu. O demolici obec neusilovala, už tehdy by vyšla na neúnosných pět milionů korun. V roce 2016 se prodal v dražbě za šest a půl milionu.
Autor: Hynek Zdeněk, 5plus2.cz
V létě roku 2015 ožil drnovický stadion exhibicí veteránů domácího týmu (v modrých dresech) a Boby Brno. Tehdy se nad tribunami ještě tyčily stožáry s umělým osvětlením, které o pár let později musely jít z bezpečnostních důvodů k zemi. Závan starých časů si přišlo vychutnat 3 102 diváků.
Autor: Marie Stránská, MAFRA
K exhibici nastoupili například (za Brno) Richard Dostálek nebo za ním Petr Křivánek. Za domácí jako první nastupuje záložník Róbert Kafka, autor prvního ligového gólu Drnovic v jejich historii a v současnosti asistent trenéra MFK Vyškov, který na tomto stadionu hraje druhou ligu.
Autor: FC PETRA Drnovice „90th“
Představení mažoretek patřila dříve k pravidelným doplňkům zápasů v Drnovicích. Při exhibici v roce 2015 jejich následovnicím sekundoval bývalý rozhodčí Pavlín Jirků.
Autor: Marie Stránská, MAFRA
Takhle vypadá stadion v Drnovicích v současnosti. Má kapacitu 4 500 míst; diváci mají přístup na hlavní tribunu, osazenou sedačkami, na betonové stupně za brankou směrem ke školce a do sektoru pro fanoušky hostí na stání na protilehlé tribuně B.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Z tribuny B zůstala v Drnovicích jen kostra, sloužící pro druholigové potřeby jako sektor pro fanoušky hostí. Pryč jsou sedačky, nad střechou chybí umělé osvětlení. Drnovičtí se báli, že po něm budou lézt zvědavci a může dojít k úrazu, proto ho demontovali.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Slavné momenty drnovické fotbalové historie připomínají fotografie na chodbě mezi šatnami.
Autor: MAFRA
Pohled na drnovický stadion od parkoviště. Směrovky pro hráče a novináře jsou zde ještě z „ligových“ časů, ale fasáda znatelně prokoukla.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Zdi VIP místnosti zdobí v Drnovicích fotografie a dresy z různých období tamního fotbalu včetně těch nejslavnějších, kdy klub podporoval Chemapol a držel ho na špici ligové tabulky.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
V šatně pro hosty se v Drnovicích dodnes používá vybavení z časů, kdy se na tamním stadionu hrávala nejvyšší soutěž a dvakrát přijela reprezentace. Současní členové FK Drnovice nábytek před zničením v minulých letech zachránili ukrytím ve vedlejší budově v období, kdy byl stadion v dezolátním stavu.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Z této šatny vycházejí hráči MFK Vyškov k zápasům ve druhé lize. Stabilně slouží domácímu FK Drnovice, účastníkovi 1. B třídy, Vyškov si ji „půjčuje“ na předzápasový trénink a pak na odehrání utkání.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Dveře šatny pro hosty v Drnovicích zdobí poznámky k zápasu reprezentací U15 Česko - Bosna a Hercegovina, který se tam hrál 4. dubna 2023.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Takhle se díky Vyškovu hraje profesionální fotbal na drnovickém stadionu v současnosti.
Autor: Patrik Uhlíř, MAFRA