náhledy
Nejvzácnější je pětitisícikoruna z roku 1919.
Autor: Archiv: Aurea Numismatika
Koruna měla i papírovou podobu. Tiskla se v několika tiskárnách, proto se nepodařilo dodržet stejný barevný odstín. Některé byly tmavomodré, jiné modré či modrozelené.
Autor: zdroj: ČNB
Éra zelené stokoruny skončila se vznikem České republiky v roce 1993, tehdy se všechny „Hradčany“ přelepily kolkem.
Autor: archiv: ČNB
Padělaná pětisetkoruna z díky Maďara Gyuly Mezsárose se na internetovém portále Aukro.cz draží až na 45 tisíc korun.
Autor: Aukro.cz
Tato stokoruna se stala nejpopulárnější státovkou z dob první republiky a odstartovala dlouholetou tradici zelených stokorun. Zajímavý je také příběh motivu na její lícní straně vpravo, kde je obraz slovanské kněžky od Alfonze Muchy. Modelem pro vytvoření obrazu stála malíři Josephine Craneová, dcera jeho mecenáše. Mucha její tvář vložil původně do reklamního plakátu pražské pojišťovny Slávie, když vznikala stokoruna, pojišťovna souhlasila, aby zdobila i novou státovku.
Autor: zdroj: ČNB
Papírové pětikoruny měly zelenou barvu a platily až do roku 1972. Jejich autorem byl Segej Akimovič Pomanskij a první vzor s letopočtem 1953 je historickým dokladem složitosti 50. let. Bankovka byla vytištěna tajně ofsetem v Moskvě, obdobně jako všechny ostatní bankovky hodnot 100, 50, 25 a 10 korun i státovky v hodnotě 3 a 1 koruna. Tím byla pětikoruna za největšího utajení připravena na 30. května 1953, kdy se veřejnost dozvěděla nečekanou a děsivou zprávu: Byla ohlášena měnová reforma. Do oběhu tato bankovka putovala bleskurychle, už 1. června 1953, stejně jako většina ostatních tajně vytištěných nominálů.
Autor: zdroj: archiv ČNB
Papírová tříkoruna. Autor: Jurij Ivanovič Sokolov, v oběhu od 1. 6. 1953 do 31. 12. 1972.
Autor: archiv ČNB
Zelené Hradčany jsme nosili v peněženkách dlouhá léta. Tu poslední, která byla puštěná do oběhu v roce 1962, po dlouhých 31 let.
Autor: zdroj: archiv ČNB
Historik a správce numismatické sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci Filip Hradil ukazuje vzácnou prvorepublikovou pětitisícovku.
Autor: Stanislav Heloňa, MAFRA
Pětitisícikoruna z roku 1919, kterou zajistili olomoučtí policisté při pokusu o její prodej na internetovém aukčním portálu. Na snímku lícová strana.
Autor: Luděk Peřina, ČTK
Pětitisícikoruna z roku 1919, kterou zajistili olomoučtí policisté při pokusu o její prodej na internetovém aukčním portálu. Na snímku lícová strana.
Autor: Luděk Peřina, ČTK
Pětitisícikorunu z roku 1919, kterou zajistili olomoučtí policisté při pokusu o její prodej na internetovém aukčním portálu. Na snímku rubová strana.
Autor: Luděk Peřina, ČTK
Bankovka, kterou odvál čas.
Autor: zdroj: archiv ČNB
25korunová bankovka s portrétem Jana Žižky z Trocnova z dílny výtvarného umělce Karla Svolinského. Návrh jeho bankovky posuzovala porota 6. června 1957, líc přijala bez připomínek a rub s drobnými připomínkami, v červnu pak schválil návrh ministr školství a kultury. Prezident Antonín Zápotocký se však k portrétu Jana Žižky vyjádřil, že nemá důstojný ráz a vypadá jako tulák.
Autor: zdroj: archiv ČNB
Dvacetikoruna s Janem Žižkou platila od roku 1971 dvacet let.
Autor: zdroj: archiv ČNB
Stokoruna s Gottwaldem platila jen rok, vyšla totiž v říjnu 1989.
Autor: zdroj: archiv ČNB
Na současné české stokoruně je otec vlasti Karel IV.
Autor: zdroj: archiv ČNB
Bankovka, kterou odvál čas.
Autor: zdroj: archiv ČNB
Tisícikoruna z konce Československa s Bedřichem Smetanou platila od 1. října 1985 do 7. února 1993.
Autor: zdroj: archiv ČNB
Jan Amos Komenský na dvacetikoruně, která vyšla v říjnu 1988 a platila do července 1993.
Autor: zdroj: archiv ČNB
Dvacetikoruna s Přemyslem Otakarem I. byla poslední papírová, platila do podzimu 2008, kdy ji nahradily mince.
Autor: zdroj: archiv ČNB
Tisícikoruna (rub) vydaná do oběhu 12. prosince 1919. Z celé emise státovek, jež postupně nahrazovaly kolkovanou měnu, byla technicky nejdokonalejší. V porovnání s ostatními působila cize. Vzešla z dílny amerických tvůrců, přesněji grafickou podobu dal této bankovce ateliér americké tiskárny ABNCo v New Yorku, která tisícikorunu také vytiskla.
Autor: zdroj: archiv ČNB
Papírová koruna. Autor: Sergej Akimovič Pomanskij. Oběh: od 1. 6. 1953 do 31. 5. 1960
Autor: archiv ČNB
Pamětní bankovka 100 Kč vydaná u příležitosti 100. výročí naší měny. Vítězný návrh akademické malířky Evy Haškové.
Autor: Česká národní banka
Druhou cenu obdržel návrh MgA. Pavla Hrubého za moderní a netradiční pojetí vzhledu bankovky.
Autor: Česká národní banka
Publikace 100 let Česko-slovenské měny přibližuje její historii a současnost.
Autor: Michal Šula, MAFRA
„Archy kolků se musely při kolkování ručně oddělovat stříháním, nebo trháním perforace. Ruční stříhání působilo značná zpomalení při kolkování a některé archy byly proto perforovány dodatečně,“ píší autoři v publikaci České národní banky nazvané 100 let Česko-slovenské koruny. Vzhledem k objemu výroby potřebných kolků, které v českých obchodních tiskárnách neměl obdoby, a také postupnému doobjednávání, vykazoval papír menší a větší odchylky v síle a barvě a odchylky v obrazcích a barevných odstínech. Velká varianta vyrobených kolků pak působila potíže při určování jejich pravosti, zejména při srovnání s padělky.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Jak uvádí publikace České národní banky nazvaná 100 let Česko-slovenské koruny, novou měnu a podobu některých státovek přijala s rozpaky i média.
Autor: Michal Šula, MAFRA
25korunová bankovka s portrétem Jana Žižky z Trocnova z dílny výtvarného umělce Karla Svolinského. Návrh jeho bankovky posuzovala porota 6. června 1957, líc přijala bez připomínek a rub s drobnými připomínkami, v červnu pak schválil návrh ministr školství a kultury. Prezident Antonín Zápotocký se ale k portrétu Jana Žižky vyjádřil, že nemá důstojný ráz a vypadá jako tulák.
Autor: Michal Šula, MAFRA