náhledy
Strojově se liána očeše a chmelové šištice se vytřídí podle velikosti.
Autor: Anna Grosmanová
Žatecký poloraný červeňák
Autor: Anna Grosmanová
Chmelařství Louček sídlí nedaleko Loun.
Autor: Anna Grosmanová
Strhávácí stroj tažený traktorem vjede do řady a sám si odstřihne celý štok.
Autor: Anna Grosmanová
Štoky, které strhávač nenaloží kvůli jejich atypickému umístění nebo nadrátkování, musí dočesat pracovníci ručně.
Autor: Anna Grosmanová
Strhávač je umístěn v mezeře mezi traktorem a valníkem tak, aby štok spadl na valník.
Autor: Anna Grosmanová
Traktorista jezdí s nákladem do haly, kde jej vyloží a brigádníci jej věší na česačku.
Autor: Anna Grosmanová
Traktory jezdí do pár set metrů vzdáleného pracoviště, kde se chmel věší, češe, suší a balí.
Autor: Anna Grosmanová
Každou česačku obsluhují dva strojníci a 4 pracovníci, kteří věší chmel na dopravník.
Autor: Anna Grosmanová
„Věšení“ provádí výhradně v rukavicích zkušená pracovnice.
Autor: Anna Grosmanová
Šištice jdou přímo do sušičky, kde se kontroluje kvalita.
Autor: Anna Grosmanová
Dvanáctihodinový kontinuální cyklus končí v lisovně. Chmel se balí do 55-60kilových hranolů, které se značí a expedují.
Autor: Anna Grosmanová
Takových hranolů v Oboře u Loun za den vyrobí okolo sedmdesáti.
Autor: Anna Grosmanová
Dříve se balíky označovaly plombami, to prováděl důvěrník obce. Dodnes jsou takzvané chmelové známky předmětem sběratelství. Přísnost v dohledatelnosti původu chmele zůstala dodnes, ovšem značí se již nálepkou s čárovým kódem a geografickým umístěním.
Autor: Anna Grosmanová