V listopadu podle něj začne newyorská firma Agritecture instalovat na šesti českých chmelových farmách čidla v půdě i na rostlinách a meteostanice. „První výsledky budou do roka a chmelaři je využijí při sklizni v roce 2023,“ uvedl Tučník. Projekt podle něj v prvním roce přijde na osm milionů korun.
Senzory budou během jednoho rostlinného cyklu sbírat data o srážkách, vlhkosti a obsahu živin v půdě. „Microsoft a Agritecture vyvinou software, který tato data dokáže zpracovat a vyhodnotit. Mobilní aplikace pak chmelařům ukáže, kde a kdy rostliny potřebují vláhu,“ řekl mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. Aplikaci budou používat chmelaři z celého světa.
Chmel je více než mnohé jiné plodiny závislý na dostatku vláhy. Pokud jí má dost, dokáže za dva měsíce narůst až do sedmi metrů a úroda je kvalitní, což je případ letošní sklizně, kdy může překročit hranici 8 000 tun suchého chmele.
„Tolik se v ČR naposledy sklidilo v roce 1996, kdy byla ale podstatně vyšší výměra chmelnic. Letos na tom má hlavní podíl počasí, ale bohužel je to zase extrém,“ řekl šéf družstva Chmelařství Žatec Zdeněk Rosa.
ČR je jedním ze světových lídrů v produkci chmele, který pěstuje na 5 000 hektarech, přes 80 procent tvoří Žatecký poloraný červeňák pro výrobu ležáku plzeňského typu. Chmelaři museli podle Rosy v poslední dekádě některé plochy kvůli klesající hladině spodních vod zcela opustit. Loňské a letošní přívalové deště jsou spíš na škodu. Voda může rostlinu poškodit, nestačí se vsáknout a odteče.
Microsoft poskytl grant 190 000 dolarů, tedy zhruba přes čtyři miliony korun, obdobnou částku dá také Prazdroj s mateřskou společností Asahi. Oslovily firmu Agritecture, specialistu na chytrá technologická řešení pro zemědělství, která umístí na chmelnicích do půdy senzory a na jaře je pak aplikuje i na rostliny nad zemí.
Data doplní Microsoft o satelitní snímky i analýzu klimatu v mikroregionech. Software s mobilní aplikací sesbíraná data vyhodnotí tak, aby pěstitelům poradil, kdy a kde mají zavlažovat.
Chmelnice vypadaly jako po bombardování, bouře napáchaly milionové škody |
„V dalším kroku bychom jim chtěli nabídnout nástroj, který by dokázal změny počasí predikovat a s předstihem říkat, kde nezalévat a v které části chmelnice vláhu přidat,“ řekl Alex Mitro z Microsoftu.
Podle Jiřího Smetany ze žatecké firmy Arix, která obchoduje s chmelem, jde projekt do detailů a hlavně do mikroregionů. „Dnes jsou srážky víc a víc lokálnější. Co se děje v Žatci, už nemusí platit v Rakovníku,“ řekl.
Chmelaři dosud mají pouze jeden globální monitoring celé žatecké oblasti. Podle Smetany se v dalších letech počet monitorovaných lokalit zvýší. Letošní sklizeň vidí rekordní za desítky let, téměř čtyřnásobnou proti nejkritičtějšímu roku 2015. Takové kolísání produkce označil za alarmující.
Primární podle Tučníka je, aby vodu, kterou mají chmelaři k dispozici, využívali tehdy, když ji rostliny potřebují. „Velká část Žatecka nemá přístup ke zdrojům pro zavlažování a není snadné se k vodě dostat. Často jsou jediným řešením sběrné nádrže. V zimě sice vodu nasbírají, ale pouze omezený objem. A potřebují vědět, v jakém správném momentě ji použít, aby rostliny nevyschly. Proto tam budou senzory na měření stresu chmele,“ řekl.
