Mapa Staré Tišnovky mezi brněnským hlavním nádražím a stanicí Královo Pole
mapy.opevneni.cz
Odbočení trati z třebovské trati. Pohled z komína brněnské teplárny v září 1945. Zcela v popředí plynojem, za ním vlečka teplárny. Ve stoupání Tišnovky s opěrnou zdí je patrná předvěst vjezdového návěstidla brněnského hlavního nádraží. Většina budov v okolí nese známky poškození po bombardování a osvobozovacích bojích.
GPS: 49.2068456N, 16.6268789E
sbírka Ivana Hamerského
Začátek Staré Tišnovky za brněnským hlavním nádražím. Po náspu vlevo vede trať na Českou Třebovou, z něj sjížděla dráha na Tišnov. Koleje pod náspem jsou vlečka do teplárny, bývalé plynárny.
GPS: 49.1954481N, 16.6268669E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Unikátní snímek lokomotivy řady 313.0 na Svitavské pobřežní dráze před mostem přes přes Svitavu na trati Brno – Česká Třebová. Zcela dole je kolej Staré Tišnovky.
GPS: 49.1964397N, 16.6289683E
sbírka Romana Jescheho
Manipulační vlak od Zábrdovic projíždí prostorem Radlasu. Vpravo koleje nákladiště Radlas, před vlakem je odbočná výhybka vlečky plynárny a ještě dále výhybka na pobřežní dráhu.
GPS: 49.1989219N, 16.6292272E
Helmut Griebl, sbírka Jiřího Ambrose
Kolej Svitavské pobřežní dráhy pod mostem třebovské trati
GPS: 49.1957575N, 16.6289817E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zahájení provozu na trati Brno – Havlíčkův Brod (20. prosince 1953). Na snímku úsek nové železniční tratě Brno-Maloměřice směr Obřany a Královo Pole v Brně. V pozadí vidíte nově vybudovaný most a tunel. GPS: 49.2267831N, 16.6517761E
Autor: ČTK
Zahájení provozu na trati Brno – Havlíčkův Brod (20. prosince 1953). Na úseku nové železniční tratě Brno-Maloměřice se provádí poslední zajišťovací bezpečnostní opatření před zahájením pravidelného provozu.
Autor: ČTK
Dobový text z roku 1965: V období posledních dvaceti let bylo vybudováno v Brně-Maloměřicích moderní nákladové seřaďovací nádraží nákladem 224 a půl milionu korun. Má pomoci řešit neúnosnou situaci stěsnané dopravy v Brně. Z nového nádraží je již v provozu seřaďovací skupina kolejiště s rozposunováním (svažným pahrbkem), výtažné koleje, skládka uhlí, točna a vodní hospodářství. Dále jsou postupně uváděna do provozu části lokomotivního depa s moderní kotelnou. Pohled na nové seřaďovací nádraží v Brně-Maloměřicích
GPS: 49.2189350N, 16.6491583E
Autor: ČTK
Kolej Staré Tišnovky před odbočkou Posvitavská a nákladištěm Radlas
GPS: 49.1963958N, 16.6285500E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Kolej v místě styku Staré Tišnovky a Svitavské pobřežní dráhy u odbočky Posvitavská a nákladiště Radlas
GPS: 49.1971981N, 16.6290353E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Projekt nikdy nepostaveného nádraží Radlas
GPS: 49.1981067N, 16.6290247E
Zaniklé obce
Prostor nákladiště Radlas
GPS: 49.1986197N, 16.6291453E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Koleje Staré Tišnovky pokračovaly dál podél řeky Svitavy.
GPS: 49.2002114N, 16.6291428E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Kolej Staré Tišnovky na břehu Svitavy na konci 90. let 20. století
GPS: 49.2002533N, 16.6291392E
Ivan Hamerský
Betonová patka vjezdového návěstidla do stanice Zábrdovice na břehu Svitavy
GPS: 49.2011439N, 16.6287231E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Patka sloupku drátovodu na břehu Svitavy
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Účastníci vzponínkové akce na 60 let od konce provozu na Staré Tišnovce na tělese dráhy u řeky Svitavy (28. května 2022)
GPS: 49.2022678N, 16.6281008E
David Jedlinský
Zbytek kolejí Staré Tišnovky na břehu Svitavy na konci 90. let 20. století
GPS: 49.2026928N, 16.6280394E
Ivan Hamerský
Křížení s ulicí Cejl a parní lokomotivou se na konci 19. století dostalo i na pohlednici.
GPS: 49.2029911N, 16.6280297E
sbírka Romana Jescheho
Pohled na železniční přejezd na ulici Cejl. Tramvaj sem od centra jezdila od roku 1900, přes řeku vedl od přelomu 19. a 20. století nový ocelový most, ale tramvajové koleje na něm byly položeny až v roce 1928, kdy bylo na přejezdu zároveň instalováno křížení s tišnovskou tratí. Přejezd byl opatřen závorami.
GPS: 49.2029850N, 16.6280564E
zelpage.cz
Nový most přes Svitavu na Cejlu/Zábrdovické ulici těsně po dokončení okolo roku 1942. V popředí tišnovská železniční trať. Vlevo v pozadí zábrdovické nádraží s jasně zřetelným nástupištěm. Zcela vlevo manipulační kolej. Přejezd přes Cejl již je chráněn pouze světelným signalizačním zařízením. V roce 1962 tudy přestaly jezdit vlaky, jejichž poslední vozy při zastavení v zastávce zasahovaly až na přejezd a zcela tak blokovaly dopravu.
GPS: 49.2029914N, 16.6278486E
Archiv města Brna, fond U 5, sig. Bc 10-1-1
Pohled na zajímavé soumostí na Cejlu/Zábrdovické ulici přes řeku Svitavu na počátku 40. let, v popředí kolej Tišnovky. Vlevo se dokončuje stavba provizorního dřevěného mostu s jednokolejnou tramvajovou tratí, který bude sloužit v době stavby nového silničního mostu. Provoz je ještě veden po původním mostě z počátku 20. století, železniční přejezd včetně křížení s jednokolejnou tramvajovou tratí byl chráněn závorami. Vpravo zánovní potrubní most pro parovod zásobující Zbrojovku a další podniky podél dnešní Zábrdovické ulice.
GPS: 49.2029914N, 16.6278486E
Archiv města Brna, fond U 5, sig. Bc 10-1-1
Křížení dráhy s ulicí Cejl, v pozadí budova stanice Zábrdovice
GPS: 49.2029672N, 16.6279947E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Křížení Tišnovky s ulicí Cejl
GPS: 49.2029753N, 16.6280844E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Lokomotiva 475.1131 se s osobním vlakem připravuje k odjezdu směrem na hlavní nádraží. Snímek byl pořízen v 50. letech z Cejlu, vlevo nedávno zlikvidované zarážedlo manipulační koleje. Vpravo budova stavědla. Zdejší zaměstnanec dříve mimo jiné zavíral a otevíral závory na Cejlu.
GPS: 49.2031036N, 16.6279961E
Archiv města Brna, fond U 5, sig. XIb 163
Vydlážděná plocha nákladiště stanice Zábrdovice, pohled ke Královu Poli
GPS: 49.2032731N, 16.6280844E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Staniční budova zábrdovického nádraží
GPS: 49.2035008N, 16.6284253E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Stanoviště výhybkáře ve stanici Zábrdovice. Odtud se dříve ovládaly i závory přes ulici Cejl.
GPS: 49.2033669N, 16.6283111E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Výsypky uhelných skladů ve stanici Zábrdovice
GPS: 49.2045411N, 16.6283006E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Opěrná zídka na královopolském zhlaví stanice Zábrdovice
GPS: 49.2050786N, 16.6284842E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
V těchto místech na rozhraní ulic Jana Svobody a Husovické byl původně násep Staré Tišnovky. Vlevo budova Státní tabákové režie, kam vedla vlečka ze stanice Zábrdovice.
GPS: 49.2056533N, 16.6282186E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Trať od mostu přes Vranovskou ulici směrem k nádraží Zábrdovice
GPS: 49.2068761N, 16.6268194E
David Jedlinský
Most přes Vranovskou ulici v km 2,52, pohled směrem od centra. Fotografie byla pořízena při dokumentaci stavu trati před její likvidací. Mostní konstrukce byla odstraněna v neděli 12. ledna 1964. Jeřáby ji zvedly a následně byla vytažena směrem k zábrdovickému nádraží, kde byla umístěna na plošinové vagóny. Dle dobového tisku potom následoval převoz na dolní nádraží, kde byla opět použita. Duben 1963
GPS: 49.2068431N, 16.6268750E
Archiv města Brna, fond U 5, sig. XIb 156
Most přes Vranovskou ulici v km 2,52, pohled směrem k centru. Fotografie byla pořízena při dokumentaci stavu trati před její likvidací. Dle denního tisku šlo od zahájení provozu na Tišnovce v roce 1885 v pořadí o druhou mostní konstrukci přes Vranovskou ulici. V popředí Mostecká ulice, kudy tehdy ještě nebyla vedena tramvajová trať. Duben 1963
GPS: 49.2068431N, 16.6268750E
Archiv města Brna, fond U 5, sig. XIb 156
Most přes Vranovskou ulici v km 2,52, pohled na zábrdovickou podpěru mostu. Fotografie byla pořízena při dokumentaci stavu trati před její likvidací. Je patrné umístění ložisek mostu na žulových kvádrech v podpěře. Duben 1963
GPS: 49.2068431N, 16.6268750E
Archiv města Brna, fond U 5, sig. XIb 156
Most přes Vranovskou ulici v km 2,52, pohled na tišnovskou podpěru mostu. Fotografie byla pořízena při dokumentaci stavu trati před její likvidací. Je patrný třetí trolejový vodič pro manipulační trolejbusovou trať z husovické vozovny. Tabulka informuje o omezené výšce 4,75 m. Duben 1963
GPS: 49.2068431N, 16.6268750E
Archiv města Brna, fond U 5, sig. XIb 156
Most přes Vranovskou ulici v km 2,52, pohled směrem k centru. Fotografie byla pořízena při dokumentaci stavu trati před její likvidací. Tramvajová souprava se rozjíždí z tehdejší zastávky Mostecká směrem do Maloměřic. Duben 1963
GPS: 49.2068431N, 16.6268750E
Archiv města Brna, fond U 5, sig. XIb 156
Opěra ocelového mostu přes Vranovskou ulici na začátku 21. století
GPS: 49.2068456N, 16.6268789E
Ivan Hamerský
Královopolský pilíř mostu přes Vranovskou ulici z ptačí perspektivy
GPS: 49.2068761N, 16.6268194E
David Jedlinský
Opěra mostu přes Vranovskou ulici
GPS: 49.2068311N, 16.6268669E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Opěra mostu přes Vranovskou ulici
GPS: 49.2068311N, 16.6268669E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Účastníci vzponínkové akce na 60 let od konce provozu na Staré Tišnovce u někdejšího viaduktu přes Vranovskou ulici
GPS: 49.2068328N, 16.6269100E
David Jedlinský
Park Tišnovka stojí v místech někdejší výhybny Husovice.
GPS: 49.2090864N, 16.6258606E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Železniční násep v prostoru křížení s dnešní Venhudovou ulicí, pohled od Tišnovské ulice. Snímek byl pořízen při zastávce slavnostního vlaku k Jubilejním oslavám Tišnovska („Půlstoletí kulturního a hospodářského rozvoje 1884–1934“) v roce 1934. Propustek v km 3,127 je na snímku ještě v původní podobě z doby výstavby tratě. V letech okupace byl, v souvislosti se stavbou druhé koleje pro výhybnu Husovice, zásadně přestavěn a prodloužen.
GPS: 49.2118758N, 16.6269419E
sbírka Martina Malečka
Výhybna Husovice. Železniční násep v prostoru křížení s Venhudovou ulicí, pohled od Tišnovské ulice. Fotografie byla pořízena při dokumentaci stavu trati před její likvidací. Propustek v km 3,127 je ve stavu po rozšíření v době okupace z důvodu stavby druhé koleje pro výhybnu Husovice. Druhá kolej výhybny (blíže k fotografovi) byla snesena dříve. Duben 1963
GPS: 49.2118456N, 16.6269589E
Archiv města Brna, fond U 5, sig. XIXd 73
Železniční násep v prostoru křížení s Venhudovou ulicí, pohled od Rotalovy ulice. Fotografie byla pořízena při dokumentaci stavu trati před její likvidací. Propustek v km 3,127 je ve stavu po rozšíření v době okupace z důvodu stavby druhé koleje pro výhybnu Husovice. Duben 1963
GPS: 49.2118456N, 16.6269589E
Archiv města Brna, fond U 5, sig. XIXd 70
Výhybna Husovice. Železniční násep v prostoru křížení s Venhudovou ulicí, pohled od Rotalovy ulice. Propustek v km 3,127 je ve stavu po rozšíření v době okupace z důvodu stavby druhé koleje pro výhybnu Husovice. Je obložen lomovým kamenem stejným způsobem jako například mostní objekty na nové tišnovské trati. V této podobě jím místní procházeli něco málo přes dvacet let, snesen byl na jaře roku 1964. Duben 1963
GPS: 49.2118456N, 16.6269589E
Archiv města Brna, fond U 5, sig. XIXd 73
Místo někdejšího tunýlku pro pěší ve Venhudově ulici
GPS: 49.2118653N, 16.6269764E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Propustek pod tratí nad bývalým husovickým hřbitovem, dnes parkem Marie Restituty
GPS: 49.2142047N, 16.6289261E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zářez mezi Kohoutovou a dnešní Provazníkovou ulicí, vlak jede směrem na Tišnov. V pozadí původní, dodnes existující zástavba Kohoutovy ulice. Dnes již není po zářezu ani památky, fotograf stojí přibližně v místě dnešního domu vysokoškolských kolejí Kohoutova č. 11, pod kterým trať vedla.
GPS: 49.2161669N, 16.6298283E
GPS: 49.2189350N, 16.6491583E
JIří Macas, sbírka Ivana Hamerského
Zářez ještě provozní trati na Kohoutově ulici v roce 1958, pohled směrem od města. V pozadí dřevěný most v pokračování Merhautovy ulice. Most byl snesen v říjnu 1963 a vzápětí začalo zasypávání zářezu. Dnes v těchto místech vede silniční Husovický tunel.
GPS: 49.2175864N, 16.6292386E
sbírka Martina Malečka
Pohled z ulice Lozíbky na soumostí přes zářez tratě podél Sládkovy ulice. Vlevo dřevěný most v pokračování Merhautovy ulice, vpravo akvadukt březovského vodovodu. Záběr z doby okupace. V koruně zářezu vedou po jeho obou stranách telefonní vedení (jedno státní a jedno drážní).
GPS: 49.2185792N, 16.6285083E
Archiv města Brna, fond U 5, sig. st-1-22
Zářez trati podél Sládkovy ulice, pohled směrem od Králova Pole, fotograf se nachází poblíž akvaduktu březovského vodovodu. V pozadí dřevěný most v pokračování Merhautovy ulice, za ním Kohoutova ulice. Fotografie byla pořízena při dokumentaci stavu trati před její likvidací. Koleje jsou již patrně vytrhány, most byl snesen v říjnu 1963 a vzápětí začalo zasypávání zářezu.
Leden 1963
GPS: 49.2184508N, 16.6286400E
Archiv města Brna, fond U 5, sig. XIXd 70
Pohled na dřevěný most přes zářez tratě v pokračování Merhautovy ulice ve směru od města. Tento most zde byl vybudován náhradou za most zničený při přechodu fronty v dubnu 1945.
Leden 1963
GPS: 49.2184508N, 16.6286400E
Archiv města Brna, fond U 5, sig. XIXd 70
Pohled na dřevěný most přes zářez tratě v pokračování Merhautovy ulice ve směru do města. Tento most zde byl vybudován náhradou za most zničený při přechodu fronty v dubnu 1945. Fotografie byla pořízena při dokumentaci stavu trati před její likvidací. Most byl snesen v říjnu 1963 a vzápětí začalo zasypávání zářezu.
Leden 1963
GPS: 49.2184508N, 16.6286400E
Archiv města Brna, fond U 5, sig. XIXd 70
Pohled na opuštěnou trať od Královopolské strojírny směrem do prostoru dnešní třídy Generála Píky. Fotografie dokazuje, že v tomto úseku nebyly koleje sneseny vzápětí po ukončení provozu, ale stalo se tak asi až v souvislosti se stavbou nové kapacitní komunikace na Lesnou počátkem 70. let. Na horizontu se staví sídliště Černá Pole – vlevo škola Janouškova, vpravo blok na náměstí SNP. Před školou ještě nestojí měnírna dopravního podniku.
GPS: 49.2203886N, 16.6146992E
sbírka Romana Jescheho
Železniční přejezd poblíž plánovaného hřbitova v Černých Polích (u Janouškovy ulice) v létě roku 1962. V popředí kolej původní Tišnovky, v té době již opuštěné, v pozadí Křižíkova ulice lemovaná stromořadím, za ní nová tišnovská trať, která v těchto místech přechází ze zářezu na násep (vpravo je dnes zastávka Brno-Lesná).
GPS: 49.2209864N, 16.6226075E
sbírka Martina Malečka
Brněnské zhlaví původní stanice Královo Pole. Vlevo kolej ve stopě Staré Tišnovky, vpravo odbočuje vlečka do Benziny, resp. do vojenského výstrojního skladu
GPS: 49.2221408N, 16.6024986E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Stanice Královo Pole na pohlednici odeslané v roce 1927, lokomotiva se služebním vozem je řada 422.0.
GPS: 49.2257525N, 16.6002689E
sbírka Romana Jescheho
Personál stanice Královo Pole v době první republiky
GPS: 49.2257525N, 16.6002689E
sbírka Romana Jescheho
Personál stanice Královo Pole po roce 1934
GPS: 49.2257525N, 16.6002689E
sbírka Romana Jescheho
Personál stanice Královo Pole v období protektorátu
GPS: 49.2257525N, 16.6002689E
sbírka Romana Jescheho
Stanice Královo Pole po druhé světové válce (1945–1948) s plošinovými vagóny UNRRA
GPS: 49.2257525N, 16.6002689E
sbírka Romana Jescheho
Lokomotiva 434.2277 ve stanici Královo pole
GPS: 49.2257525N, 16.6002689E
sbírka Romana Jescheho
Kolejiště původního nádraží Královo Pole
GPS: 49.2252800N, 16.6006533E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Prostor půvoního nádraží Královo Pole. Staniční budova stávala vlevo v místě nájezdové rampy.
GPS: 49.2259247N, 16.6002992E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Vyústění kolejové spojky mez Starou a Novou Tišnovkou v nové stanici Královo Pole. Spojka vznikla v padesátých letech 20. století.
GPS: 49.2301497N, 16.5975419E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Nová stanice Královo Pole vzniklo s výstavbou Nové Tišnovky v padesátých letech 20. století. Správa železnice chce staniční budovu nahradit novou. GPS: 49.2305208N, 16.5964692
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Budoucí podoba stanice Královo Pole
GPS: 49.2305911N, 16.5963758E
Správa železnic
Budoucí podoba stanice Královo Pole
GPS: 49.2305911N, 16.5963758E
Správa železnic