Ušatá 464.074 v čele Os 1264 ve stanici Praha-Vysočany (21. 2. 1968) GPS: 50.1121372N, 14.4974786E
Autor: Ondřej Řepka
Štokr 556.0509 v čele nákladního vlaku za stanicí Praha–Vysočany, 4. 11. 1967 GPS: 50.1096328N, 14.4818358E
Autor: Ondřej Řepka
Původní most TKPE přes Rokytku v Libni, 4. 11. 1967 GPS: 50.1086144N, 14.4809989E
Autor: Ondřej Řepka
Původní viadukt přes Sokolovskou ulici na Balabence. Přes most právě přejíždí zvláštní rychlík ROH z Trutnova, 9. 3. 1967 GPS: 50.1038803N, 14.4803661E
Autor: Ondřej Řepka
Původní viadukt přes Sokolovskou ulici na Balabence. Vlevo za domem jsou už vidět pilíře nového mostu. 9. 3. 1968 GPS: 50.1038803N, 14.4803661E
Autor: Ondřej Řepka
Koncem 60. let 20. století se začala budovat takzvaná Holešovická přeložka. Kvůli tomu byl na Balabence zbourán původní viadukt TKPE a nahrazen betonovým soumostím. 4. 11. 1967 GPS: 50.1033092N, 14.4804197E
Autor: Ondřej Řepka
Stožáry trakčního vedení použité k elektrizaci trati z Wilsonova nádraží do Vysočan ve 20. letech 20. století, v pozadí depo Libeň, 4. 11. 1967. GPS: 50.0991317N, 14.4804842E
Autor: Ondřej Řepka
Křížení tratí TKPE a StEG, resp. Praha–Vysočany – Praha hlavní nádraží a Praha–Libeň – Praha Střed, 4. 11. 1967 GPS: 50.1015478N, 14.4807011E
Autor: Ondřej Řepka
Křižování vlaků ve výhybně Vítkov v létě 2005 GPS: 50.0936497N, 14.4713914E
Autor: Tomáš Palyza
Výhybna Vítkov, 28. 7. 2008 GPS: 50.0936328N, 14.4714611E
Autor: Tomáš Palyza
Severní portál Starého Vítkovského tunelu GPS: 50.0916347N, 14.4639608E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Starým Vítkovským tunelem vede v současné době cyklostezka. GPS: 50.0901547N, 14.4617828E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Jižní portál Starého Vítkovského tunelu GPS: 50.0895214N, 14.4606992E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Opěrná zed u jižního portálu Starého Vítkovského tunelu GPS: 50.0895214N, 14.4606992E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Podél bývalé trati se dají objevit různé opěrné zídky. Obvykle chránily sloupy trakčního vedení nebo návěstidla.
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Lokomotiva E499.018 v čele rychlíku jedoucího směrem k výhybně Vítkov, 16. 4. 1978 GPS: 50.0879953N, 14.4554644E
Autor: Miroslav Šecl
Starou trať kolem Vítkova si užila i pendolina Českých drah. GPS: 50.0879781N, 14.4555394E
Autor: Tomáš Palyza
Lávku přes trať u žižkovské sokolovny využívali železniční fotografové odedávna. GPS: 50.0879658N, 14.4554636E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Podél trati lze nalézt několik opěrných zídek. Některé chránily sloupy trakčního vedení, jiné návěstidla. GPS: 50.0879244N, 14.4550450E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Podchod pod tratí byl zřejmě jedinou legální spojnicí centra Žižkova a vrchu Vítkov. GPS: 50.0879039N, 14.4530817E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Podchod pod tratí byl zřejmě jedinou legální spojnicí centra Žižkova a vrchu Vítkov. GPS: 50.0879039N, 14.4530817E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Za novým zábradlím cyklostezky se dochovalo to původní. GPS: 50.0879039N, 14.4530817E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Na jaře 2021 se podél bývalé tratě prováděly stavební práce, na světle se tak objevila řada drážních artefaktů. Zde například patka drátovodu. GPS: 50.0879108N, 14.4529636E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Lokomotiva E499.1010 míří se svým vlakem k pražskému hlavnímu nádraží. 24. 5. 1979 GPS: 50.0872969N, 14.4493461E
Autor: Miroslav Šecl
Trať z Vysočan vedla na Žižkově v těsné blízkosti zástavby. GPS: 50.0876008N, 14.4509628E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Na jaře 2021 se podél bývalé tratě prováděly stavební práce, na světle se tak objevila řada drážních artefaktů. Zde například závaží ze sloupu trakčního vedení. GPS: 50.0872431N, 14.4487956E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Most přes Husitskou ulici na dobové pohlednici GPS: 50.0870075N, 14.4449608E
Autor: Muzeum města Prahy
Po mostě přes dnešní žižkovskou Husitskou ulici jezdily vlaky už od roku 1872. Snímek pochází z jara 1972. GPS: 50.0832281N, 14.4353211E
Autor: Josef Bosáček
Most přes Husitskou ulici v létě 2006 GPS: 50.0869661N, 14.4447783E
Autor: Tomáš Palyza
Husitskou ulici trať překonávala ocelovým viaduktem. GPS: 50.0869764N, 14.4448536E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Husitskou ulici trať překonávala ocelovým viaduktem. GPS: 50.0869764N, 14.4448536E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Lokomotiva E469.3013 v čele nákladního vlaku právě překonala viadukt přes Husitskou ulici a míří k pražskému hlavnímu nádraží. GPS: 50.0867750N, 14.4441231E
Autor: Miroslav Šecl
Za viaduktem přes Husitskou ulici se dochovala patka sloupu trakčního vedení. GPS: 50.0868397N, 14.4444364E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Letecký snímek z 21. 4. 1947, který dokumentuje tratě vedoucí k Masarykovu a Wilsonovu nádraží. Vidět je Negrelliho viadukt, hrabovská spojka i někdejší Turnovsko-kralupsko-pražská dráha. GPS: 50.0856322N, 14.4382758E
Autor: ČTK
Gorila 350.008 ŽSS za měnírnou Křenovka, 16. 6. 2008 GPS: 50.0866322N, 14.4428044E
Autor: Tomáš Palyza
Až k viaduktu přes Husitskou ulici vedla z hlavního nádraží výtažná kolej. GPS: 50.0867508N, 14.4441147E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Před měnírnou Křenovka vlaky jezdily po vysoké opěrné zdi chráněné okrasným zábradlím. GPS: 50.0867011N, 14.4422839E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Před měnírnou Křenovka vlaky jezdily po vysoké opěrné zdi chráněné okrasným zábradlím. GPS: 50.0867011N, 14.4422839E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Před měnírnou Křenovka vlaky projížděly po vysoké opěrné zdi, 16. 6. 2008 GPS: 50.0866322N, 14.4428044E
Autor: Tomáš Palyza
Před měnírnou Křenovka vlaky projížděly po vysoké opěrné zdi. Lokomotiva 749.038 19. 6. 2008 GPS: 50.0866322N, 14.4428044E
Autor: Tomáš Palyza
Před měnírnou Křenovka vlaky jezdily po vysoké opěrné zdi chráněné okrasným zábradlím. GPS: 50.0867011N, 14.4422839E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Poválečný letecký snímek severního zhlaví pražského Hlavního nádraží. Je vidět původní výtopna TKPE, u měnírny Křenovka se nabíjejí tři akumulátorové lokomotivy. GPS: 50.0861644N, 14.4384564E
Autor: sbírka Romana Kučery
Akumulátorová lokomotiva E407.0 sloužila od roku 1926 k posunu v rámci pražského železničního uzlu.
Akumulátorová lokomotiva E407.0 sloužila od roku 1926 k posunu v rámci pražského železničního uzlu. Zde vyfocena v rámci zkoušek se dvěma rychlíkovými vozy na trati Nusle – Modřany.
Měnírna Křenovka v prosinci 2006 GPS: 50.0868492N, 14.4409375E
Autor: Pavel Mikulecký
Měnírna Křenovka v prosinci 2006 GPS: 50.0868492N, 14.4409375E
Autor: Pavel Mikulecký
Měnírna Křenovka sloužila pro napájení pražského železničního uzlu. Dobíjely se zde také posunovací akumulátorové lokomotivy. GPS: 50.0869272N, 14.4416456E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Stavědlo 3 bylo na pražském hlavním nádraží zbouráno v souvislosti s výstavbou Nového spojení. GPS: 50.0868492N, 14.4402081E
Autor: Tomáš Palyza
V areálu dnešního hlavního nádraží byla v minulosti nádraží dvě. Blíže k Praze stály vlaky Dráhy císaře Františka Josefa, blíže k Žižkovu stroje Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. Mapa pochází z roku 1882.
Autor: Praha na starých mapách
V areálu dnešního hlavního nádraží byla v minulosti nádraží dvě. Blíže k Praze stály vlaky Dráhy císaře Františka Josefa, blíže k Žižkovu stroje České severní dráhy. S tou se sloučila původní společnost Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. Mapa pochází z roku 1895.
Autor: Praha na starých mapách
Mapa Nádraží císaře Františka Josefa z roku 1896
Autor: SOA Praha, fond České dráhy
Kolejiště pražského Wilsonova nádraží ve 30. letech 20. století. Vpravo je vidět výtopna TKPE, budova za kolejemi je pražské ředitelství státních drah, které bylo zničeno v roce 1945. GPS: 50.0856322N, 14.4382758E
Autor: ČTK
Původní přemostění Kalininovy (dnešní Seifertovy) ulice. Vyfoceno 9. 3. 1968. GPS: 50.0859919N, 14.4389633E
Autor: Ondřej Řepka
Původní výtopna TKPE se ve 20. století změnila na remízu elektrických lokomotiv. Její zadní trakt zasahoval až k dnešní Seifertově ulici. GPS: 50.0853861N, 14.4394086E
Autor: Vlastimil Novotný
Pohled na severní zhlaví Nádraží císaře Františka Josefa I. Koleje dole provozovala Dráha císaře Františka Josefa, koleje blíže k Žižkovu Turnovsko-kralupsko-pražská dráha. Před výtopnou TKPE stojí ještě vodárna pro napájení parních lokomotiv. Snímek pochází z roku 1895. GPS: 50.0868492N, 14.4409375E
Autor: Muzeum města Prahy
Původní výtopna TKPE se ve 20. století změnila na remízu elektrických lokomotiv. Jako jediná u nás měla zadrátovaná stání i točnu. GPS: 50.0853861N, 14.4394086E
Autor: Vlastimil Novotný
Lokomotivy E499 v bývalé výtopně TKPE na hlavním nádraží, 30. 12. 1958
Autor: ČTK
Původní výtopna TKPE se ve 20. století změnila na remízu elektrických lokomotiv. 11. 9. 1976 GPS: 50.0853861N, 14.4394086E
Autor: Ivo Mahel
Původní podoba pražského Nádraží císaře Františka Josefa I. (dnes hlavního nádraží) od architektů Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia z roku 1871 GPS: 50.0828164N, 14.4353683E
Autor: ČTK
Nádraží císaře Františka Josefa I. se pro jeho podobu říkalo „zámecké". Budova architektů Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia z roku 1871 přestala ale brzy kapacitně dostačovat silnému provozu. Na počátku 20. století byla proto nahrazena stavbou Josefa Fanty. GPS: 50.0832281N, 14.4353211E
Autor: Muzeum města Prahy
Jízdní řád trati Praha - Turnov z roku 1900
Autor: zelpage.cz
Jízdní řád trati Praha - Turnov z roku 1931
Autor: zelpage.cz
Jízdní řád trati Praha - Turnov z roku 1945
Autor: zelpage.cz
Jízdní řád trati Liberec - Turnov - Praha z roku 1945
Autor: zelpage.cz
Jízdní řád trati Praha - Turnov - Liberec z roku 1975
Autor: zelpage.cz
Mapa trati mezi pražskými Vysočany a Hlavním nádražím
Autor: mapy.opevneni.cz