Brušperský rodák JUDr. Edmund Palkovský při kladení prvních kolejí na stavbě železniční trati Moravská Ostrava – Brušperk. Se stavbou započato v záři 1929.
Autor: Zemský archiv v Opavě
Slavnostně vyzdobená lokomotiva Vítkovické závodní dráhy č. 1-27 z roku 1889 s osobním vozem ve stanici Vítkovice Denisova třída zahajuje 5. října 1930 provoz místní dráhy přes Hrabůvku do prozatímní konečné Hrabová. GPS: 49.8167900N, 18.2734650E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Zahájení elektrického provozu na místní a drobné dráze proběhlo v zastávce Výstavní třída (dříve Denisova třída) dne 29. března 1934 za účasti vrcholných představitelů VHHT v čele s generálním ředitelem Oskarem Federerem. GPS: 49.8167900N, 18.2734650E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Elektrický motorový vůz na cestě do Hrabové v podjezdu obytného domu pro úředníky VHHT. Vyfoceno oo roce 1934. GPS: 49.8058478N, 18.2493294E
Speciální železniční podjezd pod obytným domem pro úředníky VHHT po elektrifikaci tratě. Trať byla později přeložena do průjezdu pro automobily a „tunel“ zazděn. GPS: 49.8058478N, 18.2493294E
Obytný dům pro úředníky Vítkovického horního a hutního těžířstva. Vlaky původně projížděly průjezdem v levé části domu, kde je dnes prodejna. Teprve později byla trať převedena do průjezdu pro silniční dopravu. GPS: 49.8060444N, 18.2495378E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Propagátor myšlenky místní dráhy Mariánské Hory – Brušperk a držitel koncese z roku 1914 JUDr. Edmund Palkovský (17. října 1858 – 7. dubna 1930)
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Osobní vlak s parní lokomotivou přijíždí do zastávky Zábřeh pošta od Hrabové. Souprava právě projela „tunelem“ v činžovním domě. GPS: 49.8061592N, 18.2491319E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Třínápravový parní motorový vůz č. I při zahájení provozu na prvním úseku místní dráhy Mariánské Hory – Brušperk vyfotografovaný na okraji Vítkovic v zastávce Zimmlerova (5. října 1930)
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Elektrická lokomotiva Škoda 16 E1 č. 107 veze dne 18. června 1956 po trati bývalé místní dráhy Mariánské Hory – Brušperk mezi zastávkami Stadión VŽKG a Zábřeh-Zahrádky kotlové vozy s pohonnými hmotami do skladu Benzinolu v Hrabové. GPS: 49.8023886N, 18.2567922E
Autor: foto Rudolf Pavelek, sbírka Jiřího Boháčka
Pohled od Hrabůvky na trať bývalé místní dráhy Mar. Hory – Brušperk mezi ulicí Závodní a Českou. V pozadí vidíme konec dvoukolejného úseku v bývalé výhybně Zahrádky, který se využíval pro objíždění nákladních souprav. GPS: 49.7966686N, 18.2624033E
Autor: foto Rudolf Pavelek, sbírka Jiřího Boháčka
Lokomotiva 1-29 s vlečným vozem ve stanici Zahrádky před elektrizací místní dráhy. Vlečný vůz pocházející ze série č. 104 až 106 byl vyroben v roce 1931 již s určením pro budoucí provoz s elektrickými motorovými vozy.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Srpen 1963. Jeden z posledních nákladních vlaků z Hrabové tažený vozem č. 106 projíždí rozhraním Vítkovic, Zábřehu a Hrabůvky kolem hřbitova na Závodní ulici. GPS: 49.7974922N, 18.2618544E
Autor: Rudolf Pavelek, sbírka Jiřího Boháčka
Vítkovický „komárek“ na Kozinově ulici (dnes Závodní) mezi zastávkami Hrabůvka místo a Hrabůvka kolonie v období první republiky. Za povšimnutí stojí letní světlé uniformy personálu, které byly u Elektrických drah VŽ standardem.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Lokomotiva 1-29 s vlečným vozem v Hrabůvce před elektrizací místní dráhy. Vlečný vůz pocházející ze série č. 104 až 106 byl vyroben v roce 1931 již s určením pro budoucí provoz s elektrickými motorovými vozy.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Motorový vůz č. 4 v zastávce Hrabůvka místo v druhé polovině 30. let minulého století. U zastávky se nacházelo legendární kino Edison, které sloužilo svému účelu od roku 1929 do roku 1975. GPS: 49.7914119N, 18.2699672E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Výhybna Cihelna v Hrabůvce byla až do konce provozu pojížděna vlevo. Souprava „brňáků“ motorový vůz č. 52 a vlečný č. 204 byla zachycena 2. srpna 1975. GPS: 49.7838336N, 18.2709469E
Autor: Jiří Boháček
Situace původní provozní výhybny a nákladiště Hrabová ležící v blízkosti Místecké ulice. Stáčení pohonných hmot z kotlových vozů zde bylo prováděno firmou Bratří Zikmundové, Praha již od roku 1935.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Původní konečná místní dráhy Mar. Hory – Brušperk po provedené elektrizaci v březnu 1934. Levá kolej č. III, která obsluhovala nákladiště, byla elektrizována až kolem roku 1942. GPS: 49.7813189N, 18.2705878E
Autor: František Jansa, sbírka Jiřího Boháčka
Motorový vůz č. 2 před staniční budovou v Hrabové v období 2. světové války. Po prodloužení trati do Hrabové-Ščučí v roce 1948 byl tento objekt přemístěn na novou konečnou. V období německé okupace byla linka do Hrabové označena písmenem B, místo dříve užívaného H. GPS: 49.7813189N, 18.2705878E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Nakládací rampy areálu u provizorní konečné v Hrabové byly obsluhovány nákladními vlaky. GPS: 49.7812531N, 18.2696597E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zřejmě poslední dochovaný hraniční kámen s písmeny MHB (Mariánské Hory – Brušperk)
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Souprava linky č. 1 z Hlučína vedená motorovým vozem č. 89 vjíždí 28. srpna 1975 do výhybny Břehy. Do zastavení provozu na traťovém úseku od zastávky Kino Edison po Hrabovou-Ščučí zbýval jeden den. GPS: 49.7786794N, 18.2748900E
Autor: Rudolf Pavelek, sbírka Jiřího Boháčka
Místo, kde bývala od roku 1948 výhybna Břehy. GPS: 49.7786758N, 18.2747506E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Křižování tramvajových souprav ve výhybně Břehy. V popředí je menší mostní objekt, vlevo již nepoužívané světelné návěstidlo z dob Elektrických drah VŽ. GPS: 49.7772731N, 18.2764028E
Autor: Jiří Boháček
Betonové opěry stejného mostku dnes GPS: 49.7772556N, 18.2764133E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Třívozová souprava jedoucí do Hrabové-Ščučí mezi zastávkami Břehy a Kostelík vedená motorovým vozem č. 93 (původní č. 11). Tento traťový úsek byl v provozu 27 let, od roku 1948 do roku 1975. GPS: 49.7759289N, 18.2778619E
Autor: Jiří Boháček
Těleso dráhy směrem ke konečné Hrabová-Ščučí GPS: 49.7768953N, 18.2768425E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Za výhybnou Břehy byla trať směrem do Hrabové-Ščučí částečně vedena nezastavěným územím mezi poli a loukami. Vpravo v pozadí se rýsují obytné domy menšího sídliště Šídlovec, vlevo vidíme panelovou zástavbu Hrabůvky. GPS: 49.7759289N, 18.2778619E
Autor: Rudolf Pavelek, sbírka Jiřího Boháčka
Těleso dráhy od zastávky Kostelík směrem k výhybně Břehy GPS: 49.7743319N, 18.2791386E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Měnírna vybudovaná v roce 1948 měla napájet trať směrem na Malou Bělou. GPS: 49.7743319N, 18.2791386E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Přehazování výhybek na konečné Hrabová-Ščučí. GPS: 49.7696450N, 18.2818647E
Autor: Stanislav Martiňák
Motorový vůz č. 90 (původní č. 8) s vlečným vozem typu „brňák“ ve smyčce Hrabová-Ščučí v srpnu 1975. Smyčka, která zde nahradila původní tříkolejnou stanici, byla postavena v roce 1962, tedy v době, kdy se již s dostavbou trati směrem k Brušperku definitivně nepočítalo. GPS: 49.7694711N, 18.2821964E
Autor: Rudolf Pavelek, sbírka Jiřího Boháčka
Vzorně restaurovaný motorový vůz číslo 9, který v roce 1927 vyrobila Společnost moravských místních drah v dílnách Moravsko-ostravské místní dráhy, dnes stojí v místě smyčky Hrabová-Ščučí. GPS: 49.7694797N, 18.2821006E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Po svém vyřazení ze stavu DPO sloužil jako zahradní chatka.
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Před motorovým vozem je umístěn kilometrovník s hodnotou km 5,2. GPS: 49.7694797N, 18.2821006E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Drážní budova stávala na původní konečné v Hrabové. V roce 1948 byla převezena na novou konečnou Hrabová-Ščučí. GPS: 49.7691350N, 18.2822742E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Konec původní traťové koleje v Hrabové-Ščučí využívané k odstavování vlečných vozů. Další pokračování trati ve směru Nová Bělá v délce 1,3 km bylo stavebně dokončeno, avšak nikdy neuvedeno do provozu. Po roce 1960 byl tento úsek kompletně snesen. GPS: 49.7694711N, 18.2821964E
Autor: Jiří Boháček
V dopravním sedle všedního dne se v Hrabové-Ščučí k odstavování druhých vlečných vozů tramvajových souprav využívalo torzo traťové koleje ve směru Nová Bělá. V popředí vlečný vůz č. 255 (původní č. 105), který byl dodán v roce 1931 ještě pro parní provoz. Snímek pořízen 1. srpna 1975. GPS: 49.7690208N, 18.2822392E
Autor: Jiří Boháček
Po zprovoznění místní dráhy do stanice Hrabová-Ščučí v roce 1948 pokračovala výstavba trati až do roku 1952 dále k Nové Bělé. Stavebně byl dokončen úsek včetně trakčního vedení do km 6,6 za podjezd pod státní silnicí Ostrava – Místek. Po roce 1960 byla tato nikdy neprovozována část trati snesena. GPS: 49.7636778N, 18.2821856E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Mostek ve směru na Novou Bělou nebyl nikdy používán. Byl vybetonován 1. července 1948 a stojí v km 5,888. GPS: 49.7627839N, 18.2807372E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Mostek ve směru na Novou Bělou nebyl nikdy používán. Dodnes se dochoval i kus zábradlí. GPS: 49.7627839N, 18.2807372E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Pohled na těleso dráhy směrem k Nové Bělé. K silnici byla trať kompletně hotová, ale nikdy se nepoužívala. Úsek za silnicí byl rozestavěný. GPS: 49.7620631N, 18.2793531E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Rozestavěná trať byla v Nové Bělé začátkem 50. let 20. století opuštěna. Na snímku most přes ulici Na Šancích. GPS: 49.7517217N, 18.2613181E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Rozestavěná trať byla v Nové Bělé začátkem 50. let 20. století opuštěna. Na snímku most přes ulici Na Šancích. GPS: 49.7517217N, 18.2613181E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Rozestavěná trať byla v Nové Bělé začátkem 50. let 20. století opuštěna. Na snímku most přes ulici Na Šancích. GPS: 49.7517217N, 18.2613181E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Poslední stopy po místní dráze Mariánské Hory – Brušperk, opěry zamýšleného ocelového mostu přes Mitrovickou ulici. GPS: 49.7507033N, 18.2600047E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Lokomotiva 1-29 s vlečným vozem v Hrabůvce před elektrizací místní dráhy. Vlečný vůz pocházející ze série č. 104 až 106 byl vyroben v roce 1931 již s určením pro budoucí provoz s elektrickými motorovými vozy.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Jízdní řád drobné a místní dráhy platný od 3. července 1944, tak jak byl uveřejněný úředním jízdním řádem protektorátu Čechy a Morava.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Jízdní řád všech tří drah Vítkovických železáren národní podnik s osobní dopravou platný od 14. května 1950.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Plánované vedení dalších úseků místní dráhy do Brušperku. Tučně je vyznačena etapa výstavby, která zůstala po přerušení prací rozestavěná a nikdy nedokončená, a to až po uvažovanou stanici Nová Bělá.
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Mapa drah Vítkovických železáren s vyznačenou trasou místní dráhy Mariánské Hory – Brušperk z let 1948–1975
Autor: sbírka Jiřího Boháčka