Elektrické motorové vozy Slezských zemských drah před nádražím v Bohumíně GPS: 49.9011836N, 18.3588494E
Autor: sbírka SOkA Karviná, iDNES.cz
Konečná tramvají před nádražím v Bohumíně v první polovině 20. let minulého století. K odjezdu ve směru Německá (od roku 1946 Dolní) Lutyně je připravená souprava Slezských zemských drah složená z motorového vozu ze série 1 až 12 a dvounápravového vlečného vozu. GPS: 49.9012150N, 18.3590408E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Přednádražní prostor v Bohumíně. Odtud odjížděla lokálka do Fryštátu. GPS: 49.9014083N, 18.3593539E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Bohumínská specialita, hektometrovník vytesaný v obrubníku. GPS: 49.9042036N, 18.3621728E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Největší areál provozního zázemí Slezských zemských drah byl postaven na jižním okraji Bohumína nádraží a uveden do provozu v listopadu 1913. Tvořila jej vozovna, dílna, měnírna, ubytovna pro dělníky a obytný dům pro zaměstnance s kancelářemi. Motorový vůz v popředí jedoucí ve směru Německá Lutyně stojí v zastávce dle potřeby Císařský sad. Úplně vpravo jsou objekty cihelny firmy Quasnitza & Co. GPS: 49.9052575N, 18.3649203E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Vlevo bývalá bohumínská vozovna, v místě dnešní silnice začínal nájezd na most přes Severní dráhu císaře Ferdinanda. GPS: 49.9051225N, 18.3658447E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Srážka nákladního automobilu Tatra 805 s vlakem linky č. 15 vedeným motorovým vozem č. 407 (1. října 1963). V pozadí most přes trať ČSD. GPS: 49.9051233N, 18.3660169E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Po zastavení tramvajového provozu do Dolní Lutyně v roce 1971 se část trati od bohumínské vozovny po nadjezd nad tratí ČSD proměnila v provizorní chodník. Vlastní nadjezd byl po dobu výstavby nového silničního přemostění využíván jako lávka pro pěší. GPS: 49.9051331N, 18.3662828E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Ustupující polskou armádou poškozený most v začátku 2. světové války přes trať PKP (ex ČSD, následně DR) v Bohumíně. GPS: 49.9050086N, 18.3675722E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Na snímku ze začátku 50. let minulého století vidíme původní vedení trati mezi nadjezdem přes železniční trať Bohumín – Petrovice u Karviné a Skřečoní. Vlevo se buduje mostní objekt přes Bohumínskou stružku pro budoucí přeložku tramvajové dráhy. GPS:49.9047392N, 18.3681494E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Na místě dnešního silničního mostu stál ocelový most, přes který přejížděla místní dráha do Fryštátu. Stavědlo německého vzoru bylo postaveno za 2. světové války. GPS: 49.9048186N, 18.3678617E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Kuriózní nehoda se stala na lince 15 u zastávky Skřečoň kostel v ranních hodinách 23. října 1959. Souprava elektrizované drážky skřečoňské cihelny ložená hlínou narazila na křížení s tramvajovou tratí do vlečného vozu číslo 466, který převrátila. GPS: 49.9039086N, 18.3805400E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Ve Skřečoni se křížila lokálka 760 mm s elektrickou vlečkou 500 mm do místní cihelny. GPS: 49.9038925N, 18.3805647E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Původní hraniční kámen Slezských zemských drah
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Původní betonový drážní propustek. GPS: 49.9071403N, 18.3866036E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zbytek původního příhradového stožáru trakčního vedení. GPS: 49.9070944N, 18.3870047E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Mezi Skřečoněm a Dolní Lutyní je těleso dráhy krásně patrné. GPS: 49.9070944N, 18.3870047E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Vedení trati přes Německou Lutyni mezi zastávkami Nerad a Národní škola. Tento snímek byl pořízen mezi lety 1938 až 1939 v době, kdy velká část tratí Slezských zemských drah se ocitla na území polského záboru této části Slezska. GPS: 49.9039086N, 18.3805400E
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Výhybna v Německé Lutyni v letech 1938–1939. Za výhybnou směrem k Polské Lutyni následovala krátká mezipřímá a oblouk o poloměru 40 metrů. V pozadí barokní kostel sv. Jana Křtitele z roku 1746. GPS: 49.8996036N, 18.4282428E
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Jedna z posledních tramvají linky číslo 18 ve výhybně v Dolní Lutyni (14. ledna 1971). Následně byla tramvajová doprava pro havarijní stav mostní konstrukce přes trať ČSD v Bohumíně nahrazena v celém úseku od nádraží do Dolní Lutyně autobusy ČSAD. GPS: 49.8996036N, 18.4282428E
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Dvoukolejná jízda motorového vozu č. 415 ve výhybně Dolní Lutyně (4. března 1959). GPS: 49.8997636N, 18.4283081E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Někdejší výhybna Dolní Lutyně GPS: 49.8999933N, 18.4283133E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Tramvajový vlak linky číslo 15 ve složení motorový vůz a dvounápravový vlečný vůz jedoucí do Karviné 2 nádraží za zastávkou Dolní Lutyně Státní statek ke konci 50. let minulého století GPS: 49.8987733N, 18.4295947E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Celkem pět mrtvých a osm raněných si vyžádala 1. prosince 1925 ráno nehoda motorového vozu číslo 5 v Německé Lutyni, který se díky nepřiměřené rychlosti převrátil v oblouku na konci dlouhého spádu dosahujícího až 68 ‰. Jednalo se o nejtragičtější nehodu v historii úzkorozchodných drah na Ostravsku a Karvinsku. GPS: 49.8984208N, 18.4318425E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
A takto vypadá místo tragédie dnes. GPS: 49.8984592N, 18.4317894E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Další hraniční Slezských zemských drah. Více jsme jich na trati Bohumín–Orlová–Fryštát nenašli, což ovšem neznamená, že neexistují.
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Umístění výhybny Výšina potvrzuje travnatý pás mezi silnicí a polem. GPS: 49.8906908N, 18.4308347E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zastávka s výhybnou Továrna na hliněné zboží. GPS: 49.8726297N, 18.4407856E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Masarykovy školy na Kopaninách. Trať vedla přímo kolem nich. GPS: 49.8508917N, 18.4500025E
Autor: sbírka SOkA Karviná
Křižovatka v Orlové Kopaninách, kde se od trati Karviná – Bohumín oddělovala 2,074 km dlouhá odbočka do Orlové náměstí. Oblouk o poloměru 40 metrů byl 3. 11. 1959 osudný pro motorový vůz číslo 404 jedoucí na lince číslo 15 do Karviné 2 nádraží. V husté ranní mlze nepřizpůsobil řidič rychlost jízdy, vůz se vyšinul a převrátil. GPS: 49.8491900N, 18.4513314E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Kopaniny – místo rozdvojení trati do Orlové a do Fryštátu. Dříve všude kolem silnice stály domy. GPS: 49.8491764N, 18.4513214E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Kopaniny kdysi bývaly místem, kde žily stovky lidí. Všichni samozřejmě potřebovali místní dráhu. GPS: 49.8474156N, 18.4428517E
Autor: sbírka SOkA Karviná
Trať SZD v Orlové na tehdejší Masarykově třídě (dnes Cingrova) mezi zastávkami Kopaniny a Evangelický kostel. Vlevo židovský templ, polská obecná škola a kostel Slezské církve evangelické z roku 1862. GPS: 49.8468103N, 18.4414500E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Evangelický kostel v Orlové s trakčním stožárem místní dráhy na dobové pohlednici. GPS: 49.8458519N, 18.4396222E
Autor: sbírka SOkA Karviná
Stejné místo dnes. GPS: 49.8455756N, 18.4396644E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Kolem evangelického kostela trať vedla v místě dnešní silnice směrem k centru Orlové. GPS: 49.8455878N, 18.4395842E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Orlová z ptačího pohledu. Uprostřed snímku je patrný dvounásep Báňské dráhy a bohumínské lokálky. GPS: 49.8440033N, 18.4339622E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Společný násep Báňské dráhy (vyšší) a místní dráhy Bohumín–Karviná (nižší). GPS: 49.8437214N, 18.4343378E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Průběh trati z Kopanin do Orlové podél Husovy ulice mezi zastávkami Poštovní ulice (Prauzovka) a Orlová náměstí. Uprostřed snímku rozlehlá budova měšťanské školy. GPS: 49.8445542N, 18.4323019E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Motorový vůz číslo 7 v koncové výhybně trati Kopaniny–Orlová na orlovském náměstí na začátku 50. let minulého století. Vpravo vysoký násyp křídla Báňské dráhy na jámu Eleonoru a jámu Betyna v Doubravě. GPS: 49.8445058N, 18.4299844E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Sokolský slet v Orlové v roce 1934 je pro nás důležitý tím, že na snímku byl zachycen elektrický motorový vůz Slezských zemských drah v konečné stanici na náměstí. GPS: 49.8445306N, 18.4297411E
Autor: sbírka SOkA Karviná
Sokolský slet v Orlové v roce 1934 je pro nás důležitý tím, že na snímku byl zachycen elektrický motorový vůz Slezských zemských drah v konečné stanici na náměstí. GPS: 49.8445306N, 18.4297411E
Autor: sbírka SOkA Karviná
Staré náměstí v Orlové. V těchto místech končila lokálka z Kopanin. GPS: 49.8444789N, 18.4299442E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Úsek trati SZD Karviná–Orlová Kopaniny v km 4,1 mezi zastávkami Jáma Eleonora a Kopaniny. Provoz zde byl zahájen 31. kvštna 1913 a ukončen 18. července 1966. GPS: 49.8487192N, 18.4499669E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Motorový vůz odjíždí ze zastávky Vrchovec směrem na Fryštát. GPS: 49.8494425N, 18.4668575E
Autor: sbírka SOkA Karviná
Označník zastávky Vrchovec GPS: 49.8494425N, 18.4668575E
Autor: sbírka SOkA Karviná
Těleso dráhy mezi zastávkami Vrchovec a Divadlo Svět loutek. GPS: 49.8521011N, 18.4724197E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Jeden z mála dochovaných propustků. GPS: 49.8524589N, 18.4730767E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
V zastávce na kolejovém trojúhelníku v Karviné, U haldy zastavil kolem roku 1950 motorový vůz číslo 3 bývalých Zemských drah jedoucí od Doubravy do Karviné 2 nádraží. GPS: 49.8447031N, 18.5009019E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Trať z Bohumína vedla zhruba v místě věže Dolu Karviná. U zeleného potrubí vpravo byl kolejový trojúhelník a zastávka Karviná U haldy. GPS: 49.8446606N, 18.5008994E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Přednádražní prostor v Karviné s kolejemi úzkokolejné dráhy GPS: 49.8414542N, 18.5050983E
Autor: sbírka SOkA Karviná
Tramvajový provoz s vozy bývalých Slezských zemských drah na nové dvouvýhybně před karvinským nádražím mezi lety 1950 až 1952. Dnes již těžko určíme cílovou stanici těchto souprav, mohl ty být Bohumín, Orlová nebo Fryštát. GPS: 49.8414753N, 18.5049897E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Tímto směrem pokračovala trať na Fryštát. GPS: 49.8457467N, 18.5041717E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Motorový vůz Slezských zemských drah číslo 5 v km 1,9 poblíž provozní výhybny Stonávka při technicko-policejní zkoušce stavebního úseku Karviná–Fryštát dne 27. září 1912. GPS: 49.8495606N, 18.5130042E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Vlevo za silnicí se nacházelo někdejší nádraží Karviná. GPS: 49.8414572N, 18.5049442E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Opěrná zeď mostku v lokalitě před Stonávkou. GPS: 49.8494775N, 18.5126286E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zbytky ocelového příhradového sloupu trakčního vedení před Stonávkou. GPS: 49.8494775N, 18.5126286E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Larischův most přes Olši vyhodila do vzduchu na podzim 1939 polská armáda. GPS: 49.8504669N, 18.5223958E
Autor: sbírka SOkA Karviná
Larischův most přes Olši vyhodila do vzduchu na podzim 1939 polská armáda. V roce 1940 odstřelenou část odnesla povodeň. GPS: 49.8504669N, 18.5223958E
Autor: sbírka SOkA Karviná
Larischův most přes Olši vyhodila do vzduchu na podzim 1939 polská armáda. V roce 1940 odstřelenou část odnesla povodeň. GPS: 49.8504669N, 18.5223958E
Autor: sbírka SOkA Karviná
Na snímku původní hrázděná remíza Slezských zemských drah z roku 1912 umístěná v km 2,919 trati Karviná–Fryštát. Po požáru 31. ledna 1920 byla v následujícím roce obnovená již jako celozděná. Dopravě sloužila až do roku 1961. GPS: 49.8533167N, 18.5321336E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Vůz linky číslo 11 opouští v místech dnešní křižovatky ul. Svatopluka Čecha / Ostravská starý Fryštát a míří ke karvinskému nádraží. GPS: 49.8560178N, 18.5381756E
Autor: sbírka SOkA Karviná, iDNES.cz
Poslední tramvajová souprava linky číslo 11 složená s dvou motorových vozů opouští 31. května 1961 odpoledne Karvinou 1 Fryštát. Následující spoje této linky z Hranečníku byly již ukončeny v Karviné 2 nádraží. Před vozem je zvěčněn dlouholetý zaměstnanec dráhy Ostrava – Karviná pan Jaroslav Šipula. GPS: 49.8560178N, 18.5381756E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Trať na fryštátské náměstí byla nejprudší v síti Slezských zemských drah, dosahovala až 83 promile. Na snímku je zřetelně vidět začátek výhybny. GPS: 49.8545844N, 18.5413631E
Autor: sbírka SOkA Karviná
Příjezdová komunikace na fryštátské náměstí měla největší sklon v síti Slezských zemských drah, až 83 promile. GPS: 49.8548006N, 18.5406417E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Fryštátské náměstí s motorovým vozem Slezských zemských drah na dobové pohlednici z doby před 1. světovou válkou. GPS: 49.8543303N, 18.5422403E
Autor: sbírka SOkA Karviná
A stejné místo dnes. GPS: 49.8543856N, 18.5421383E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Fryštátské náměstí s motorovým vozem Slezských zemských drah na dobové pohlednici GPS: 49.8543303N, 18.5422403E
Autor: sbírka SOkA Karviná
Fryštátské náměstí s motorovým vozem Slezských zemských drah na dobové pohlednici GPS: 49.8543303N, 18.5422403E
Autor: sbírka SOkA Karviná
Fryštátské náměstí s motorovým vozem Slezských zemských drah číslo 6. GPS: 49.8543303N, 18.5422403E
Autor: sbírka SOkA Karviná
Původní konečná na náměstí ve Fryštátě byla opuštěna 31. prosince 1950. Na snímku souprava bývalých Zemských drah před odjezdem do Bohumína v posledním období existence tohoto traťového úseku. GPS: 49.8543856N, 18.5422081E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Přeložená trať v ulici Karola Śliwky ve směru k sídlišti Stalingrad. GPS: 49.8555667N, 18.5418997E
Autor: sbírka SOkA Karviná
Vedení trasy tramvajové dráhy do Karviné Stalingrad (později Karviná sídliště) mezi výhybnou Karviná OÚNZ a zastávkou Palackého ulice. Trať v tomto úseku sloužila jen krátce, a to od 1. 5. 1953 do 29. 5. 1961. V pozadí za motorovým vozem typu „sedan“ se tyčí typická věž fryštátské radnice. GPS: 49.8575897N, 18.5466792E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Tramvajová trať v úseku ul. Vrchlického sady – smyčka Stalingrad. V pozadí probíhá výstavba bytových domů na křižovatce ul. Havířská / tř. Osvobození. GPS: 49.8622347N, 18.5442767E
Autor: sbírka SOkA Karviná
Na bývalém sídlišti Stalingrad je dnes na tělese dráhy parková cesta. GPS: 49.8627389N, 18.5431683E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
K poslednímu prodloužení úzkorozchodných drah došlo 1. května 1953, kdy byl uveden do provozu 1,51 km dlouhý úsek Karviná 1 OÚNZ – Karviná Stalingrad. Byla zde vybudována také vratná smyčka, která byla jediná v celém systému těchto drah. GPS: 49.8679153N, 18.5415186E
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Po smyčce dnes není ani památky. GPS: 49.8678394N, 18.5415081E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
První strana koncesní listiny ze dne 12. 12. 1912 pro místní dráhy z Polské Ostravy do Michálkovic, z Karvína do Německé Lutyně a z Karvína do Fryštátu tak, jak byla vydána v říšském zákoníku 24. 12. 1912
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Jízdní řád z 1. června 1917 pro tratě Slezských zemských drah Bohumín – Německá Lutyně – Karvín – Fryštát a Orlová – Kopaniny
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Jízdní řád z roku 1933 trati Slezských zemských drah Bohumín ČSD – Karvinná dolní nádr. – Fryštát. V tomto období nesla v celostátním jízdním řádu číslo 362 a trať Kopaniny – Orlová 363
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Jízdní řád tratí číslo 10, 14, 15 a 16 Dopravních podniků města Ostravy, komunální podnik zveřejněný v celostátním jízdním řádu z roku 1949. Číslo 10 nesla trať Bohumín – Karviná 1, číslo 14 trať Orlová náměstí – Karviná 1, číslo 15 trať Karviná 2 nádraží – Karviná 1 a číslo 16 Orlová náměstí – Kopaniny
Autor: sbírka Jiřího Boháčka
Mapa původní stopy místní dráhy Bohumín - Fryštát s odbočkou do Orlové
Autor: mapy.opevneni.cz, iDNES.cz, iDNES.cz