Turista u Horního slapu. Na skleněném diapozitivu můžeme vidět jak sochu sv. Jana Nepomuckého, tak i Ferdinandův sloup.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
V Proudech se na přelomu 19. a 20. století potkávali lidé z různých vrstev obyvatelstva. Milovali je všichni, od měšťanek až po divoké skauty.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Romantické duše sem utíkaly za zážitkem jako ze severoamerické divočiny.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Oblíbené byly projížďky na šífech s mělkým dnem, které měly kapacitu až 200 osob. Proudy se nikdy nepodařilo úplně zkrotit. Na některých divočejších úsecích vpředu sedící výletníci údajně zažívali studené spršky.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Kolesové parníky se u Štěchovic potkávaly s desítkami lodí a lodiček, v 19. století byla ještě spousta z nich vyráběná podomácku.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Štěchovice se v 60. letech 19. století proměnily z ospalého provinčního městečka v centrum turismu. Přispěl k tomu rozvoj pražské paroplavby.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Proudy se daly buďto projet na loďce, nebo projít pěšky podél skal. Právě v těchto místech vytyčil Klub českých turistů první trasu s pásovým značením.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Dnes si místa nad původními Svatojánskými proudy můžete projít po stejnojmenné naučné stezce.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Romantické skály byly ve středověku a raném novověku spíše jen obávanou překážkou na cestě vorařů.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Místa jako Vlky, Koroptve, Bílá Skála, Mařenka, Bednář či Žižkova hlava nám už dnes nic neříkají. Na snímku zátočina u Buku.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Odpočinek ve Svatojánských proudech u Buku, počátek 20. století
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Odpočinek ve Svatojánských proudech u Buku, počátek 20. století
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Na šífech turisty vozili zkušení plavci, voraři. Na asi hodinové pojížďce vyprávěli o nástrahách proudů pro jejich řemeslo.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Štěchovice v roce 1902
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Štěchovický přístav, počátek 20. století
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Výletníci ve Štěchovicích, srpen 1906
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Svatojánské proudy se staly jedním z prvních míst, kde se v Česku provozoval tzv. river camping: vodní turistika s tábořením.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Socha sv. Jana Nepomuckého dala lokalitě jméno, dnes je přesunuta na nové místo u Třebenic pod hrází Slap
Autor: ČTK
Splutí Svatojánských proudů bylo možné až do 40. let 20. století, pak kaňon zaplavila Slapská přehrada.
Autor: ČTK
Vltava dříve mívala mnohem více funkcí než dnes. Sloužila pro transport zboží i lidí, k očistě, jako vývod kanalizace a také k zábavě.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Jednalo se o živou dopravní tepnu a ideální místo pro různé vodní sporty. To změnila až stavba přehrad Vltavské kaskády.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Z přehrad se upouští voda tak, že je řeka moc teplá na to, aby zamrzala, a na koupání zase moc chladná. V zimě se tak na Vltavě přestalo bruslit a v létě zase koupat.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Situaci nepomáhá ani znečištění z motorových člunů. Ty se na Vltavě v Praze objevily poprvé někdy kolem roku 1910.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea
Pokud se chcete dozvědět více o historii sportu v Praze a jejím okolí, sáhněte po knize Pražská sportoviště v proměnách času.
Autor: Fotoarchiv Oddělení dějin tělovýchovy a sportu Národního muzea