Edmund Hillary a Tenzing Norgay vystoupali na nejvyšší vrchol světa. Horu pokořili 29. května 1953 a od té doby jejich kroky následovaly tisíce horolezců.
Kyslíkové lahve po horolezeckých expedicích, zanechané v jednom z výškových táborů Mt. Everestu. Kromě lahví lidé na hoře nejčastěji nechávají výzbroj, zničené stany a obaly od jídla. Dobrovolníci našli také části helikoptéry, která tam havarovala v sedmdesátých letech.
„Na Everestu se staráte hlavně o to, abyste se dostali nahoru i dolů zdraví. Zabýváte se jen tím, ničím jiným. Prázdné kyslíkové lahve jsou těžké, stany obvykle zničí vítr nebo sníh a horolezci nemají sílu nosit je dolů zničené," zdůvodňuje jedna z dobrovolnic zahlcení nejvyšší hory světa odpadem.
Velkým problémem jsou především lidské výkaly. Pracuje se na instalování více mobilních záchodků. "Pokud budeme mít na Everestu veřejné záchodky, budou je horolezci využívat," prohlásil v roce 2013 šerpa Phindžo, ředitel ekologické organizace Eco Himal.
Snažíme se lidi vzdělávat a učit je, jak zacházet s odpadem, říkají dobrovolníci. Spolupracují s nepálskou vládou a přesvědčují ji, aby zavedla přísnější tresty za odhazování odpadků. Chtějí, aby horolezecké skupiny skládaly zálohu ve výši 75 tisíc korun, kterou dostanou zpátky jen v případě, že se vrátí se všemi věcmi, jež na horu vynesly.
Z výstupu na horu se stala jakási společenská prestiž a zájemců stále přibývá. Loni se dokonce tvořily fronty až 600 horolezců, několik jich kvůli čekání ve frontě dokonce zemřelo.