Honosná vila uvnitř civilního města
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Amfiteátr civilního města pojmul až třináct tisíc diváků.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Pohanská brána i dnes vzbuzuje respekt.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Pohanská brána je datována do let 350 až 351 našeho letopočtu.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Škola gladiátorů – tady rovněž probíhá doprovodný program.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Amfiteátr civilního města pochází z konce druhého století našeho letopočtu.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Lapidárium ve vstupní hale návštěvnického centra
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Dřevo nachystáno, nádobí též, příprava hodokvasu může začít.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Exteriér areálu lázní
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Repliky objektů se střídají se zakonzervovanými základy.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Římané hojně využívali systému podpodlažního topení i centrálního ohřevu vody.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Stále se zde bádá, odkrývá, konzervuje a buduje.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Thermopolium byla provozovna občerstvení pro hosty lázní i kolemjdoucí.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Naaranžované předměty dodávají prostorám dobový glanc.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Thermopolium z uliční strany. Antický předchůdce nynějších „hladových oken“.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Frigidarium. Sem se návštěvníci lázní chodili ochladit do bazénku se studenou vodou.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Římané hojně využívali systému podpodlažního topení i centrálního ohřevu vody.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Ústřední místnost lázní – basilica thermarum. Tady se odpočívalo, převlékalo, relaxovalo.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Ústřední místnost lázní – basilica thermarum. Tady se odpočívalo, převlékalo, relaxovalo.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Galerie v ústřední místnosti lázní
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Interiér domu obchodníka s olejem
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Ruiny velkých lázní a paláce. Tady je zcela prázdno.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Zámek Petronell
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
K památkám obce Petronell-Carnuntum patří též sloup nejsvětější trojice.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Systém římského vodovodu a kanalizace v podzemí kulturního domu.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Amfiteátr vojenské čtvrti
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Kamenná aréna vojenského tábora. Dříve byla dřevěná.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Plocha arény je takřka identická s arénou římského kolosea.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Pod střechou muzea jsou soustředěny reprezentativní nálezy z více než stoletého období archeologických výzkumů.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Rekonstrukce svatyně boha Mithry ve vstupní hale muzea
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Muzeum Carnuntinum
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Muzeum bylo slavnostně otevřeno roku 1904. Zúčastnil se ho i sám císař..
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Dunaj s panoramatem Hainburgu
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Pláže u Dunaje. Jen pozor, ke koupání je třeba si zvolit místo, kde není silný proud.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Tady je pláž z jemného písku.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Hlavní architektonická tvář románské kaple v Petronellu-Carnuntu pochází z první poloviny 12. století.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Hainburgské vrchy připomínají Pálavu. A i zde rostou vzácné stepní byliny.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
U Dunaje v Hainburgu
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Braunsberg s replikou keltské hlásky
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
V Petronellu-Carnuntu dobře poslouží nenáročným cestovatelům jednoduchý kemp v areálu místní sportovní haly. Ten nejvíce využívají cyklisté, vyšším spektrem ubytovacích zařízení disponuje Hainburg.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Bad Deutsch-Altenburg. Portál karneru v sousedství tamního chrámu
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Hrad v Hainburgu
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Turistická stezka podél Dunaje na vrchol Braunsbergu
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Replika keltské hlásky. Za ní se rozprostíralo hradiště. Doba osídlení spadala do druhého století před naším letopočtem.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz