Street art v Jekatěrinburgu
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Městský cirkus
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Radnice v Jekatěrinburgu
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Dům obrany
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Street art v Jekatěrinburgu
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Street art v Jekatěrinburgu
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Street art v Jekatěrinburgu
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Památník klávesnice
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Památník klávesnice
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Památník Černý tulipán
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Památník Černý tulipán
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Památník Černý tulipán
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Památník Černý tulipán
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Michajlovský hřbitov
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Michajlovský hřbitov
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Michajlovský hřbitov
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Chrám Všech svatých na krvi
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Včelí metro v Jekatěrinburgu
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Výhled z mrakodrapu Vysockij. Vpravo dole u řeky Dům Sevasťanova
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Výhled z mrakodrapu Vysockij na fotbalový stadion
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Výhled z mrakodrapu Vysockij na Chrám Všech svatých na krvi
Autor: Radek Oravec, pro iDNES.cz
Historik Nikolaj Dmitrijev z Uralské univerzity 6. března 2018 u pomníku československých legionářů na Michajlovském hřbitově v ruském Jekatěrinburgu. U památníku dosud leží věnec, který zde loni v listopadu položil prezident Miloš Zeman s manželkou. Pomník postavila česká strana na své náklady v dříve zpustlé části hřbitova, kde legionáře pochovávali od konce července 1918.
Autor: ČTK
Pomník československých legionářů 6. března 2018 na Michajlovském hřbitově v ruském Jekatěrinburgu. Pomník postavila česká strana na své náklady v dříve zpustlé části hřbitova, kde legionáře pochovávali v letech 1918 a 1919. Hroby později zničili bolševici.
Autor: ČTK
Československé legie v Rusku
Autor: Wikimedia Commons
Historik Nikolaj Dmitrijev z Uralské univerzity ukazuje 6. března 2018 jméno kapitána Václava Tichého na pomníku československých legionářů na Michajlovském hřbitově v ruském Jekatěrinburgu. Tichého za první světové války probodl srbský strážný vlaku admirála Kolčaka, sibiřského protibolševického vládce, který přijel do Jekatěrinburgu i kvůli sblížení s legionáři.
Autor: ČTK
Pravoslavný kostel Chrám na krvi (na snímku ze 6. března 2018) byl v ruském Jekatěrinburgu vysvěcen v roce 2003. Na jeho místě stával kupecký dům, v jehož sklepení v červenci roku 1918 bolševické komando zavraždilo posledního cara Mikuláše II. a jeho rodinu.
Autor: ČTK
Turisté si fotí sousoší carské rodiny před pravoslavným kostelem Chrám na krvi v ruském Jekatěrinburgu.
Autor: ČTK
Historik Nikolaj Dmitrijev z Uralské univerzity 6. března 2018 v ruském Jekatěrinburgu ukazuje na místo, kde se nacházelo sklepení kupeckého domu, ve kterém v červenci roku 1918 bolševické komando zavraždilo posledního cara Mikuláše II. a jeho rodinu. .
Autor: ČTK
Člena klubu vojenské historie Alexandra Kručinina z ruského Jekatěrinburgu československá legionářská historie natolik okouzlila, že stejnokroj praporčíka 3. pluku Jana Žižky obléká častěji než uniformu plukovníka z éry napoleonských válek. Zahraniční jednotky Čechů a Slováku, později nazývané československé legie, vznikaly z řad krajanů a přeběhlých či zajatých vojáků rakousko-uherské armády od začátku světové války v roce 1914. Legie, které bojovaly na straně nepřátel Rakouska-Uherska a Německa, se formovaly nejdříve v Rusku a Francii a později i v Itálii.
Autor: ČTK
Architektura v ruském Jekatěrinburgu kromě učebnicových příkladů předválečného sovětského konstruktivismu nabízí i případy současného eklekticismu, například v podobě letadla v barvách polovojenského spolku u pravoslavného chrámu u jedné z nejrušnějších křižovatek uralského velkoměsta.
Autor: ČTK
Ústřednímu náměstí v ruském Jekatěrinburgu, ležícího na Urale na hranici mezi Evropou a Asií, stále vévodí socha bolševického vůdce Vladimír Iljiče Lenina (na snímku ze 7. března 2018).
Autor: ČTK
Fotbalový stadion (na snímku z 6. března 2018) v Jekatěrinburgu, kde se hrálo mistrovství světa ve fotbale v roce 2018.
Autor: ČTK