Opouštíme Pag a na dohled od ostrova Rab točíme na západ, kde na nás čeká přelet Istrie a zmapování jejího západního pobřeží. Pak Terst, Alpy a domů.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Cestou na Istrii musíme překonat ostrov Cres. Uprostřed něj se schovává Vranské či Vransko, chcete-li, jezero. Navlas stejně se jmenuje jezero na šibenické riviéře.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Pohled na Cres směrem dozadu. To už míříme nad otevřené moře. Jestli se tak ovšem těm pětadvaceti kilometrům mezi Cresem a Istrií dá říct.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Každé jen trochu volné místo v kokpitu musí být využito. Mapa, satelitní telefon, mobil. Přes knipl dalekohled, vpravo kapsa na notes s poznámkami. Kolečko na boku vpravo nahoře je větrání. Je v té výšce i v horku docela účinné, klimatizace netřeba.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Nad leteckou mapou dolaďujeme, kudy přesně přes Istrijský poloostrov poletíme.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Tohle je Pula, nejjižnější město na Istrii. Za chvíli točíme k severu.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Pulu jsme nechali za sebou, míříme k Rovinji.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Blížíme se ke starodávnému městečku Rovinj. Pobřeží Istrie je jiné, než to na zadarské a šibenické riviéře. Skoro žádné ostrovy, zálivy jsou mohutnější, je tu také více zeleně.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Rovinj podruhé? Kdepak, to jen městečko Poreč svému jižnějšímu bratru jako by z oka vypadlo.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Na několik okamžiků se ocitáme ve slovinském vzdušném prostoru. Před námi přístav Koper. Po vršcích nad ním už se vine slovinsko-italská hranice. Tu slovinsko-chorvatskou máme těsně za letadlem.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Tohle už je italský přístav Terst.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Na spojnici mezi přístavní částí Terstu a zbytkem města se nachází jakési novodobé pueblo. Původně snad lom přetváří Italové v miniměstečko z domků sekládaných ve skále do podoby hlediště amfiteátru.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Vpředu přistávací dráha letiště v Terstu. Naše poslední mezipřistání na trase.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Pohled ze stojánky na letištní halu.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Opět ve vzduchu. DC-9 v barvách Alitalie tráví penzi mezi poli nedaleko letiště v Terstu.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Při pohledu na vrcholy podhůří Alp a mraky nasedlé takřka na nich je mi trochu úzko. Tohle máme přeletět?
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Poslední pohled na Jadran po startu z Terstu, pak už jen hory. Na terstském letišti jsme na vlastní kůži poznali italskou "práci na pohodu". Pracovník odbavení se vypařil a nebylo ho. Dohnali jsme ho složitě mobilem, ale zařídil nám další půlhodinu zpoždění, která se nám před přeletem Alp opravdu vůbec nehodila.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Slovinské Julské Alpy nejsou o nic méně krásné než ty rakouské.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
V údolí pod námi se krčí slovinské alpské městečko Bovec.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Tam, co ukazuje winglet na konci křídla, je v mracích ukryt masív nejvyšší slovinské hory Triglav. Winglety zachycují vzdušný proud, který se dere zespodu nad křídlo a znemožňují mu, aby nad koncem křídla tropil rotyku. Spočítat jejich přesný tvar a umístění je hotová věda.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Takhle nějak možná vypadá nekonečno. Ztroskotat tady, najdou nás za pět tisíc let.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Pod námi stále okouzlující Julské Alpy.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Mohutný horský hřeben zachytil na moment stíny mraků, které letí nad ním.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
To už jsme zase na chvíli v Itálii, před námi město Tarvisio.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Mračna se rvou s ostrými hranami štítů jako by hrála o život.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Displej ukazuje, že jsme v bezpečné výšce nad okolními vrcholy. Kdyby hory v pravé části displeje byly poblíž letadla červené, museli bychom nahoru. Červená totiž znamená, že jsou výš než my.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Tam někde už je Rakousko.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Takhle nějak byste nás mohli nad Alpami vidět, kdybyste letěli v jiném stroji na dohled od nás. Tenhle snímek je ale pořízený jindy, jinde a podstatně níž. Pilot je ale "pravý".
Autor: Jiří Pruša, iDNES.cz
Tenhle "rakouský" mrak vypadá dramaticky, ale minuli jsme se v klidu a míru. Nicméně, je to předzvěst toho, že bezoblačné Alpy jsou za námi a čekají nás ty zamračené.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Takhle se pod nás nasunuly mraky nad jižními Korutany a vydrželo jim to skoro sto kilometrů, až do Štýrska.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Tichá pohoda nad bělostnou peřinou mraků. Co dodat.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Rozhodujeme se, zda sestoupat z nebe zase k zemi až v bezoblačném pásmu na obzoru, nebo využít trhlinu před námi. Jiří volí druhou možnost. Cože?!
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Zdání klame, prostor mezi dvěma oblačnými pásmy byl dostatečně široký.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Alpy jsou za námi, tohle už jsou jen kopečky směrem k Linci. Ty kopečky jsou ovšem pořád ještě vyšší než naše nejvyšší hory Krkonoše.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Zrcadlo na česko-rakouských hranicích může být jedině Lipno. Ve srovnání s Jadranem působí jako Jedličkova louže z knížky o kocouru Mikešovi. A ještě: ta rovina pod námi, to je Šumava...
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Lipno podruhé.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
V cestě na cílové letiště nám stojí Český Krumlov. To si nemůžeme nechat ujít, obletěli jsme ho pro jistotu dvakrát. Tady vpravo dole Plášťový most, vlevo od něj zámek.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Krumlovský zámek zblízka. Takhle ho možná neznáte. Plášťový most tentokrát vlevo a z druhé strany než na předchozí fotografii. Vltava zůstává pokojně v korytě. Před dvěma měsíci to byla divoženka.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
České Budějovice se lenivě převalují v rovině nad Krumlovem.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Proslulé českobudějovické náměstí. Shora působí impozantně, když na něm stojíte, divíte se, že je vlastně docela prťavé.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Poslední z perel, kterou jsme navlékli na náhrdelník dvoudenního výletu na Jadran, je Hluboká. "Trubte na poplach!" zní v uších hlas Stanislava Neumanna alias krále z Pyšné princezny, když na nádvoří tohohle zámku objevil v nosítkách místo Krasomily starou chůvu.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Trocha dynamického vzrušení na závěr - Temelín. Jako obrovský pavouk zásobuje nebe nad sebou párou.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Chladící věže Temelína působí jako boty gigantického pštrosa, jehož párou stavěné nohy mizí kdesi v oblacích a hlava se schovává až někde ve stratosféře.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Všude dobře, doma nejlíp. Funguje to.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Slunce se loučí, za chvíli se převalí za obzor.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Poslední voda, kterou dnes uvidíme - Orlická přehrada. Den ztrácí vládu, nejvyšší čas přistát.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Odsud jsme před dvaatřiceti hodinami vyrazili - jsme šťastně zpátky. Letiště Příbram.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Poslední pozdrav žlutočerné vrtule Dynamicu, přistávací dráha příbramského letiště nás po necelé dvoutisícovce kilometrů opět kope do sedaček. Za chvíli rolujeme k hangáru, kde letadlo uložíme ke spánku.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz
Znovu na pevné zemi a doma. Máme v křídlech skoro dva tisíce kilometrů ve výškách od zhruba tří set do tří tisíc osmi set metrů a hlavně nezapomenutelné zážitky z pohledu na Zemi shora. Jiří Pruša v černém triku, vedle něj autor článku.
Autor: Jan Dvořák, iDNES.cz