Tento přímo sochařský prvek se nedal zrealizovat na stavbě, museli ho dát vyrobit v panelárně. Ujali se toho ve společnosti Oberndorfer v Rakousku a podařil se jim na třetí pokus. Obrovský 17tunový kus pak osadili pomocí dvou jeřábů.
Archiv majitele
Výrazné vodorovné slunolamy podporují exotický vzhled domu a zároveň chrání interiér před přehříváním – díky nim vysoko stojící letní slunce nepálí do oken. Spolu se stropním chlazením a betonovou podstatou stavby, která jí dává vysokou tepelnou kapacitu, zajišťují, že je v domě i v letních vedrech velmi příjemně.
Tomáš Manina
Všechny pokoje jsou obráceny směrem k výhledu a zároveň do zahrady. Na prvním nadzemním podlaží je situován denní prostor, o patro výš je noční zóna se dvěma dětskými pokoji, pokojem pro hosty a hlavní ložnicí, ke které patří i koupelna a šatník. Šikovným řešením je prádelna na ložnicovém poschodí, není tak třeba chodit s prádlem nahoru a dolů po schodech.
Tomáš Manina
Na malé parcele museli dům táhnout více do výšky. Ze čtyř podlaží však vnímáte většinou jen dvě – suterén zapuštěný ve svažitém terénu je při pohledu od ulice skrytý za betonovou zdí, nejvyšší podlaží je zas „neviditelné“ díky odsazení za střešní terasou.
Tomáš Manina
„Příchod domů je pro mě jako pohlazení duše. Ve vstupním prostoru je hodně betonu a tento materiál mě opravdu zasáhl. Ale můj pocit zřejmě vyplývá z toho, že jsem si celou stavbu prožil. V roce 2006 jsem koupil pozemek a v srpnu 2015 jsme se s rodinou stěhovali. Trvalo to téměř deset let,“ říká majitel.
Tomáš Manina
Hlavní podlaží je téměř celé otevřené – obsahuje obývací pokoj, jídelnu a kuchyň oddělenou krátkou betonovou stěnou. Tento prostor je díky zasklené fasádě intenzivně propojený se zahradou. Za kuchyní je ještě WC a komora.
Tomáš Manina
Čistě a jednoduše – stejné zásady jako při architektuře domu se uplatnily i v jeho interiéru, na kterém se majitelé také podíleli velkou měrou.
Tomáš Manina
Domácí galerie. Umění je majitelům domu velmi blízké a beton ve spojení s obrazy je pro ně interiérovým ideálem. Skvělou vychytávkou je systém na věšení obrazů – díky liště pod stropem a průhlednému lanku je lze snadno vyměnit nebo posunout bez vrtání do stěn.
Tomáš Manina
Minimalistický interiér vyžaduje propracované detaily. Čistou formu, ale i praktičnost kuchyně podporuje motorické otevírání a zavírání dvířek (praktické je zejména na výše umístěných skříňkách) či elektrická zásuvka důmyslně skrytá ve zdi ostrůvku.
Tomáš Manina
Hladká stěna z pohledového betonu, která lemuje delší stranu půdorysu, sahá přes všechny čtyři podlaží domu – od suterénu až do pracovny na nejvyšším podlaží.
Tomáš Manina
V nejvyšším patře má pan domácí působivou pracovnu s výhledem na Dunaj a zvlněnou krajinu za ním. Právě tento výhled byl důvodem, proč tu Maroš začal stavět. K pracovně patří i střešní terasa a malá kuchyňka.
Miro Pochyba
Tmavá fasáda odlišuje poslední podlaží od zbytku domu. I díky tomuto rozdělení nepůsobí stavba příliš masivně. Předností obkladu u nás nepříliš známého černého aglomerovaného kamene s názvem Lapitec je, že nemění barvu, ani když je mokrý.
Miro Pochyba
Beton vytváří v interiéru ideální pozadí pro umělecká díla, které zároveň vnášejí do prostoru pestré barvy. „Od začátku jsme chtěli pojmout dům tak trochu galerijně,“ vysvětlují majitelé.
Tomáš Manina
Místo obkladů použili na stěny v koupelnách hladké epoxidové stěrky, které se snadno udržují. Za tři roky používání se jim perfektně osvědčily.
Tomáš Manina
Betonová matrjoška. Betonových stěn je v domě více, než by se mohlo na první pohled zdát – za vnitřními stěnami z litého betonu je totiž mezera s tepelnou izolací a za ní další vrstva obvodových betonových stěn.
Tomáš Manina
Zvláštní oblouk je poznávacím znakem domu, který zjemnil jeho strohý výraz. Betonový přesah nad terasou, vytvarovaný jako efektní prostorový přechod mezi pravým úhlem a čtvrtkruhem, byl zároveň i technologickým vyvrcholením stavby. Tento přímo sochařský prvek se nedal zrealizovat na stavbě, museli ho dát vyrobit v panelárně. Ujali se toho ve společnosti Oberndorfer v Rakousku a podařil se jim na třetí pokus. Obrovský 17tunový kus pak osadili pomocí dvou jeřábů.
Tomáš Manina
Tento přímo sochařský prvek se nedal zrealizovat na stavbě, museli ho dát vyrobit v panelárně. Ujali se toho ve společnosti Oberndorfer v Rakousku a podařil se jim na třetí pokus. Obrovský 17tunový kus pak osadili pomocí dvou jeřábů.