Sídliště Solidarita ve Strašnicích. Stavělo se svépomocí od roku 1947 do 1951. Vyrostly zde bytové a řadové domy.
Autor: Jaromír Čejka, 2015, Panelaci.cz
Sídliště Solidarita ve Strašnicích. Při stavbě domů se uplatnily velkoformátové betonové prvky.
Autor: Jaromír Čejka, 2015, Panelaci.cz
Sídliště Solidarita vyrostlo ve Strašnicích mezi ulicemi Brigádníků, Dětská, Dvouletky, Novostrašnická, Solidarity, Turnovského a U Kombinátu na nezastavěné obdélníkové ploše na jih od Černokostelecké ulice o rozměrech 880 × 440 metrů.
Autor: Viktor Tuček
Za dva roky (tzv. dvouletky) vyrostlo na sídlišti Solidarita 1 200 bytů, z toho polovina je v rodinných řadových domcích a zbytek byl v nájemných čtyřpodlažních domech.
Autor: Viktor Tuček
Podle posledního sčítání lidu je v Praze téměř deset tisíc panelových domů, ve kterých žije 44 procent, takřka 556 tisíc, obyvatel hlavního města. Pionýrskou etapu bytové výstavby, spojenou se zaváděním panelové technologie a s hledáním nových cest ve stavebnictví, zastupuje experimentální Invalidovna.
Autor: Jan Rasch, 2016, Panelaci.cz
V letech 1958-1959 inicioval architekt Jiří Novotný výstavbu sídliště Invalidovna pro 4 200 obyvatel na území navazujícím na starší výstavbu v Karlíně a barokní Invalidovnu.
Autor: Jan Rasch, 2016, Panelaci.cz
Sídliště je zapsáno v kulturních dějinách (řadou referencí v literatuře a filmu) jako nebývale kvalitní, příjemné a přirozeně podporující komunitní život. Přesto především po roce 1989 postupně dožilo a vytratila se soběstačnost občanské vybavenosti a dostupnost služeb.
Autor: Jan Rasch, 2016, Panelaci.cz
Příkladem krásného sídliště jsou Ďáblice s velkoryse založeným urbanismem a výraznými architektonickými kvalitami.
Autor: Jan Rasch, 2016, Panelaci.cz
Za architektonicky nejpovedenější sídliště odborníci nejčastěji považují to v pražských Ďáblicích.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Těžiště celého souboru tvoří okolí stanice metra s budovou kina, obchodním centrem, kulturním domem a terasovým domem na severní straně. Budovy občanské vybavenosti jsou kontrastně k výškovým obytným domům nižší, nejčastěji dvoupodlažní, pavilonového typu.
Autor: Jan Rasch, 2016, Panelaci.cz
Autoři sídliště věnovali velkou péči výběru kvalitních povrchových materiálů, dobře řemeslně zpracovaným detailům i samotným uměleckým dílům. Vstupní haly deskových domů zdobí plastiky, reliéfy a jiná umělecká díla, každého domu se přitom ujal jeden autor.
Autor: Jan Rasch, 2016, Panelaci.cz
Nejdrastičtějšími úpravami prošly některé veřejné a obchodní budovy. Pavilonové obchodní centrum u stanice Ládví postrádá mnohé z původního lesku, dramaticky se změnil také interiér kubusu obchodního domu.
Autor: Jan Rasch, 2016, Panelaci.cz
Typickým zástupcem technokratické fáze je realizace Jižního Města v letech 1971-1988, jehož projekt museli hlavní architekti Jan Krásný a Jiří Lasovský z politických důvodů opustit a původní promyšlený návrh „nového, samostatně fungujícího města“ se rozpustil do monotónní šedi. Bytová výstavba se nesla ve znamení kvantity a úspornosti.
Autor: Jaromír Čejka, 2015, Panelaci.cz
Praha 11 prošla za 40 let zásadní proměnou. Z panelákového sídliště se změnila v místo, kde lidé najdou většinu toho, co k životu potřebují: školy a školky, lékařskou péči, sportovní vyžití, kulturu, ale také přírodu.
Autor: Jaromír Čejka, 2015, Panelaci.cz
Domy z betonu zde sice stojí pořád, ale jsou barevné a obklopené spoustou parků. Na „jedenáctce“ se už žije dobře. Jižní Město si navíc může pořád užívat výsad periferie. Je to odtud jen skok do přírody, na nejlidnatější část metropole skutečný luxus.
Autor: Jaromír Čejka, 2015, Panelaci.cz
Místní si nejvíc pochvalují metro. Za patnáct minut je člověk v centru. Stanice Háje, dříve Kosmonautů, byla otevřena koncem roku 1980.
Autor: Jaromír Čejka, 2015, Panelaci.cz
Poslední období, tzv. fázi pozdních krásných a postmodernistických sídlišť, reprezentují dva celky - Jihozápadní Město a Nový Barrandov. Jejich architektům se navzdory technokratickému tlaku podařilo vytvořit po architektonické i urbanistické stránce kvalitní sídliště a využít některé postmoderní prvky.
Autor: Alice Hekrdlová, 2017, Panelaci.cz
Jihozápadní Město patří k nejrychleji se rozšiřujícím čtvrtím v Praze. Po dokončení všech stanic metra (tedy Hůrka, Lužiny, Luka, Stodůlky a Zličín v roce 1994) je celé území dobře dopravně dostupné.
Autor: Alice Hekrdlová, 2017, Panelaci.cz
Jihozápadní Město je v posledních letech díky své dobré dopravní obslužnosti, infrastruktuře a volným okrajům na pomezí přírodních parků developerským rájem.
Autor: Jan Rasch, 2016, Panelaci.cz
V každé ze čtvrtí Jihozápadního Města je umístěno několik uměleckých děl. Před sportovní halou v ulici Bellušově stojí bronzová socha Gymnastka se stuhou Jaroslava Kolovrata z roku 1989.
Autor: Jan Rasch, 2016, Panelaci.cz
Na rozdíl od mnoha jiných sídlišť vzniklých taktéž na zelené louce se architekti od počátku snažili vtisknout sídlišti Nový Barrandov vlastní identitu. Nechali se inspirovat historií blízkých filmových ateliérů a vytvořili pro novou čtvrť lokální kontext. Ulice a náměstí dostaly názvy podle slavných filmařů a herců.
Autor: Jaromír Čejka, 2016, Panelaci.cz
Páteří celého souboru je hlavní bulvár, který vede od Chaplinova a Tilleho náměstí až na Trnkovo náměstí a spojuje tak nejvýznamnější veřejné budovy.
Autor: Jaromír Čejka, 2016, Panelaci.cz
Architekti pojali svébytně i jednu z výškových dominant, dům s malými byty zakončený dvěma věžičkami.
Autor: Jaromír Čejka, 2016, Panelaci.cz
Panelové domy na Barrandově mají 4, 6, 8 nebo 12 pater, ale v původním plánu počítali autoři pouze s nízkou čtyřpatrovou zástavbou. Tlak na počet bytů byl neúprosný.
Autor: Jaromír Čejka, 2016, Panelaci.cz
Dům v Zelenohorské ulici je se svou délkou 340 metrů pomyslným králem všech českých paneláků.
Autor: Michal Sváček, MAFRA
Architekt Václav Havránek, který sídliště Bohnice v 60. letech plánoval, nemohl pro svou tužku dostat lepší „materiál“: prakticky neobydlenou, mírně se svažující pláň nad Prahou mohl zformovat, jak se mu zachtělo.
Autor: Profimedia.cz
Původní podoba paneláku na zlínském Benešově nábřeží, číslo popisné 3828.
Autor: Státní okresní archiv Zlín
Současná podoba paneláku na zlínském Benešově nábřeží, číslo popisné 3828.
Autor: Jan Salač, MAFRA
Brněnské sídliště Lesná bylo postaveno v letech 1962 až 1973 podle projektu Viktora Rudiše.
Autor: Tomáš Hájek, MAFRA
Sídliště vzniklo po vzoru finského městečka Tapiola u Helsinek.
Autor: Tomáš Hájek, MAFRA
Hlavní hodnota Lesné spočívá podle komise v unikátním urbanistickém konceptu a atraktivitě prostředí dané lokality, kterou doplňuje soubor výjimečně kvalitních uměleckých děl ve veřejném prostoru.
Autor: Tomáš Hájek, MAFRA
Komise doporučila hledat způsob plošné ochrany tohoto ukázkového sídlištního celku a navrhla i chránit soubor uměleckých děl jako celek.
Autor: Tomáš Hájek, MAFRA
Rodina Novákova v obývacím pokoji ve svém bytě na sídlišti Skalka v pražských Strašnicích. (9. září 1971)
Autor: ČTK
Typický panelákový obývací pokoj z roku 1971.
Autor: ČTK
První obyvatelé pražského sídliště Jižní Město se začali stěhovat už v červenci 1976.
Autor: ČTK
Sídliště Jižní Město. Dělníci v 70. letech minulého století montují panelové domy. Výstavba první části sídliště trvala tři roky.
Autor: Zdeněk Humpál
Stavba nových sedmipodlažních paneláků na pražských Petřinách (26. července 1960)
Autor: ČTK
Jarní úklid na sídlišti Invalidovna (duben 1985)
Autor: ČTK
Poštovní schránka a telefonní budka, Umění a řemesla, 1975, č. 3, str. 36.
Autor: repro Ondřej Přibyl