Panelová sídliště mají své plusy. Patří dle expertů do dějin architektury

Autor: ,
  1:00
Svébytnou kapitolou dějin moderní architektury jsou podle odborníků panelové domy a sídliště, mnohými opovrhovaný způsob bydlení. Jejich životnost je delší, než se předpokládalo, a opravami se ještě prodlužuje.
Na rozdíl od mnoha jiných sídlišť vzniklých taktéž na zelené louce se...

Na rozdíl od mnoha jiných sídlišť vzniklých taktéž na zelené louce se architekti od počátku snažili vtisknout sídlišti Nový Barrandov vlastní identitu. Nechali se inspirovat historií blízkých filmových ateliérů a vytvořili pro novou čtvrť lokální kontext. Ulice a náměstí dostaly názvy podle slavných filmařů a herců. | foto: Jaromír Čejka, 2016, Panelaci.cz

Panelákům se věnují výzkumy v mnoha oborech, protože výslednou podobu sídlišť spoluurčovala řada faktorů od politické situace přes dění v kultuře až k ekonomice a novým technologiím. Přestože na sídlištích dnes žijí bezmála tři miliony obyvatel, jde o dosud nezmapovaný komplexní fenomén, řekla Lucie Skřivánková, která řídila výzkumný projekt studující 73 sídlišť v celé ČR.

Některé otázky kolem sídlišť podle ní zůstanou nezodpovězeny. Kvůli absenci archivních pramenů nelze třeba zhodnotit, jestli byla typizovaná výstavba ekonomicky efektivnější, nebo ne.

Výzkum podle ní prokázal, že mezi sídlišti je třeba rozlišovat a že neplatí teze, že všechna jsou stejná. Počátky sídlišť se kladou už do 40. let. Takzvaná protosídliště byla ještě stavěná zděnou technologií, ale využívala prefabrikované prvky a principy funkcionalistického urbanismu.

Socialistický realismus v 50. letech přinesl první panelové domy s historizujícími fasádami. Pionýrská fáze (přelom 50. a 60. let) byla ve znamení experimentů s technologiemi, které vyústily v první celostátně rozšířené konstrukční systémy. V takzvané krásné fázi 60. let vznikly architektonicky i urbanisticky nejzdařilejší soubory s širokým spektrem občanské vybavenosti a obytnými kvalitami veřejného prostoru, uvedla Skřivánková.

Během normalizace v 70. letech byla architektura ve vleku požadavků na kvantitu a finanční úspory. Poslední fáze postmodernistických sídlišť (80. léta) zase vyrostla z kritiky nelidského prostředí obřích obytných souborů předcházející etapy.

„Naším cílem bylo ukázat, že ne všechna sídliště musejí nutně být nahodilými shluky betonových krabic, že řadu z nich projektovali zajímaví architekti a urbanisté, u některých celků z 50. a 60. let to byly ještě osobnosti meziválečné architektonické avantgardy,“ uvedla Skřivánková. Jako příklady vydařených sídlišť se stále nejčastěji zmiňují pražská Invalidovna a Ďáblice, kladenská Sítná a Lesná v Brně. „Architektonické a urbanistické kvality má řada dalších celků,“ míní.

NEJ rekordy paneláků

Sídliště, kde se bojí policie, i nejdelší chodba

Dům v Zelenohorské ulici je se svou délkou 340 metrů pomyslným králem všech...
Současná podoba paneláku na zlínském Benešově nábřeží, číslo popisné 3828.

Ač o panelácích mnozí mluví přezíravě, stále v nich bydlí asi třetina Čechů. Není divu. Postavilo se jich na 80 tisíc a bydlení v nich je dostupné. Od 50. let do roku 1991 tak vzniklo v Československu na 1,2 milionu bytů. Přinášíme osm největších panelových rekordů.

„Chtěli jsme přispět k citlivějšímu přístupu k rekonstrukcím panelových domů a k revitalizaci prostředí sídlišť,“ uvedla k výzkumu. Podle ní by mohlo být zdrojem inspirace zahraničí. „V Německu a ve Francii se snižuje počet podlaží nebo se bourají některé objekty, aby se odlehčila přílišná hustota výstavby, to ale nelze uskutečnit v našich podmínkách, kde je většina paneláků plně obydlená. Reálnější je poohlédnout se po příkladech kvalitních přestaveb panelových domů,“ řekla.

Někteří památkáři chtějí chránit urbanistickou strukturu sídlišť tam, kde je podle nich kvalitní. „V případě některých solitérů, jako třeba Wolkerák v Liberci nebo Experimentální dům PL 60 v Plzni, má smysl uvažovat o jejich prohlášení za památky. Nejde o to paneláky glorifikovat, ale bylo by chybou snažit se je vymazat z dějin architektury a tvářit se, že nemohou mít žádné architektonické kvality,“ uvedla Skřivánková.

Prohlášením sídliště Lesná se ministerstvo kultury zabývalo před několika lety, památkou se ale nestalo a úřad doporučil jeho ochranu vydáním regulačního plánu. Stejně se staví k návrhu na prohlášení sídliště v Praze Ďáblicích.

Paneláky řešily bytovou krizi, díky ceně i dnes lákají kupce

Panelové domy začínaly jako experiment, v socialistickém Československu byly rychlým řešením bytové krize. Nejvíce se jich postavilo v letech 1958 až 1990. V roce 1985 tvořila panelová výstavba skoro 99 procent všech nových bytů v bytových domech.

„Dnes představují alternativu pro lidi hledající vlastní bydlení. Jejich životnost je delší, než se předpokládalo, a opravami se ještě prodlužuje,“ sdělil analytik týmu nemovitostí poradenské společnosti Deloitte Petr Hána.

Paneláky mají podle něj mnoho nevýhod, jako špatnou hlukovou izolaci nebo chybějící parkování. Většinou ale stojí na místech s rozvinutou občanskou vybaveností a v blízkosti dopravní infrastruktury.

Za výhodu označil Hána i nižší ceny v porovnání s developerskými projekty nebo starší cihlovou zástavbou. Kvůli obecnému cenovému růstu bydlení i nedostatečné nabídce zdražují ale i panelové byty.

V každé ze čtvrtí Jihozápadního Města je umístěno několik uměleckých děl. Před sportovní halou v ulici Bellušově stojí bronzová socha Gymnastka se stuhou Jaroslava Kolovrata z roku 1989.

Podle Deloitte byla ve třetím čtvrtletí loňského roku průměrná cena panelového bytu v Praze a krajských městech 41 100 korun za metr čtvereční. Proti bytům v developerských projektech byly o 30 procent levnější.

Panelová výstavba skončila v Československu na přelomu 80. a 90. let se změnou režimu. Od 50. let do roku 1991 bylo v Česku postaveno zhruba 80 tisíc panelových domů s 1,2 milionu bytů. V roce 1989 v nich bydlely více než tři miliony lidí.

Bytová výstavba dosáhla vrcholu v polovině 70. let, kdy bylo dokončeno přes 70 tisíc bytů v bytových domech. Podle údajů Českého statistického úřadu tehdy intenzita bytové výstavby činila osm až devět bytů na 1 000 obyvatel ročně a výrazně převyšovala úroveň výstavby ve většině evropských zemí.

Standardizovaná panelová sídliště výrazně měnila ráz měst. Příkladem jsou pražské Jižní město, brněnské Bohunice, Poruba v Ostravě, Severní Předměstí v Plzni, Moravské Předměstí v Hradci Králové, sídliště Máj v Českých Budějovicích nebo Severní Terasa v Ústí nad Labem.

Nejvyšší panelový dům byl dokončen v roce 1980 v pražském Jižním Městě. Měří 81 metrů a má 23 podlaží. Nejdelší panelový dům je od roku 1975 v pražských Bohnicích v Zelenohorské ulici. Měří 300 metrů.

Jako příklad krásného sídliště se nabízejí Ďáblice s velkoryse založeným urbanismem a výraznými architektonickými kvalitami. Výstavba sídliště započala v roce 1968, do roku 1975 byly hotové bytové domy a některé stavby občanské vybavenosti.

„Po ukončení centrálně plánované výstavby nastalo na českém rezidenčním trhu vakuum, které pomohl vyřešit až zákon o vlastnictví bytů z roku 1994. V 90. letech ještě nebylo možné koupit byt, a to zejména kvůli nerozvinutému trhu. Jednodušší bylo postavit si vlastní dům a nastal čas takzvaných satelitů za hranicemi velkých měst,“ doplnil Hána.

Podle ČSÚ byla bytová výstavba nejnižší v roce 1995, kdy klesl počet dokončených bytů v porovnání s rokem 1975 o 87 procent. Teprve poté začala bytová výstavba mírně ožívat.

Podle Hány umožnila nastartování bytového trhu až privatizace obecního a podnikového bytového fondu, rozvoj bytových projektů a po roce 2000 i rozvoj trhu s hypotečními úvěry.

„Od jednoho extrému v podobě čistě státní či obecní výstavby jsme se posunuli na druhou stranu, kdy téměř veškerou bytovou výstavbu zajišťují soukromé společnosti,“ uvedl Hána. Jako příklady největších novodobých projektů v Praze zmínil Zelené město, Trojský vrch, Javorovou čtvrť, Prosek park, Metropoli Zličín, Rezidenci Garden Towers nebo bytový areál Jahodnice.

Co máte rádi na panelových sídlištích?

celkem hlasů: 806
Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 23:00 pondělí 29. ledna 2018. Anketa je uzavřena.

Nejčtenější

Zbourali 30 secesních domů, aby vznikla legenda. Hotel Thermal slaví 48 let

Hotel Thermal v Karlových Varech je ikonická stavba postavená v brutalistickém a mezinárodním stylu. Hotel se stavěl v letech 1967–1976 podle projektu manželů Věry a Vladimíra Machoninových. Od...

Z Česka odešli do Švýcarska za lepším životem. Veronika a Honza vědí, jak na to

Veronika a Honza se před pěti lety rozhodli opustit pohodlný život v Česku. Svépomocí si přestavěli dodávku na obytný vůz a na necelý rok vyrazili objevovat Řecko. Domů se už natrvalo nevrátili a...

Dům s výhledem na šumavské podhůří má dokonale promyšlený interiér

Velkorysý dům s dokonale nerušeným výhledem do malebné krajiny podhůří Šumavy se může pochlubit pohodlným, neokázale luxusním interiérem, který navrhli designéři z brněnského studia Le bon.

Garsoniéra pro odvážného seniora: téměř všeho se zbavil a teď si užívá

Málokdy najdete tak odvážného seniora, jako je Jaroslav. Starat se o starý rodinný dům a velkou zahradu v malém městě už nechtěl. A tak dům prodal, část peněz rozdělil mezi dva syny, a odstěhoval se...

V bytě v paneláku vybourali příčky, nahradil je závěs a nábytek

Jednota, minimalismus a kvalita. Tyto tři principy charakterizují nový interiér bytu na pražském sídlišti, který prošel kompletní proměnou. Majitelé si přáli vzdušný a otevřený prostor s důrazem na...

KVÍZ: Jak se bydlelo za socialismu? Otestujte si své retro znalosti

Umakartové jádro, lahev sifonu v lednici a koberec po celé délce chodby. Ve všech socialistických bytech to vypadalo podobně, nebylo totiž moc na výběr. Otestujte, co si dnes ještě vybavíte z dob,...

vydáno 13. července 2025

Mlýn z 18. století proměnili v úžasné bydlení s respektem k historii

Bývalý mlýn v Soběšíně patří k venkovským stavbám s bohatou historií sahající až do počátku 18. století. Dodnes se dochovala obytná část a několik přilehlých hospodářských objektů, včetně stodol a...

12. července 2025

Neuvěřitelný příběh hotelu, který stojí nad Karlovými Vary jako hrad

Kdyby se tyčil nad Karlovými Vary hrad, stál by v místě, kde více než před sto lety postavili hotel Imperial. K unikátní stavbě vede i unikátní lanovka. Jako první se v roce 1912 postavila lanovka a...

11. července 2025  14:45

Jak mám přesvědčit sousedy v paneláku, že výtah není luxus, ale nutnost

Premium

Bydlím v panelovém družstevním domě v posledním, čtvrtém podlaží a roky se snažím přesvědčit družstvo, aby vybudovalo výtah. Na schůzi padaly samé argumenty, proč výtah nepořídit, popisuje Tomáš svůj...

11. července 2025

Z podkroví historického domu mají skvělé bydlení se zelenou džunglí

Vytvořit byt na půdě historického domu, to zní hodně lákavě. Bývá to však hodně náročná akce, protože zde existuje řada technických záludností, které nebývají na první pohled vidět. Architekti Jana...

11. července 2025

OBRAZEM: Karlovarský skvost. Do opravených Císařských lázní zavítal i KVIFF

Okázalý lázeňský dům v Karlových Varech vznikl koncem 19. století. Díky luxusnímu vybavení pro ty nejnáročnější klienty a hlavně na počest tehdejšího panovníka Františka Josefa I. se mu začalo říkat...

10. července 2025

Z Česka odešli do Švýcarska za lepším životem. Veronika a Honza vědí, jak na to

Veronika a Honza se před pěti lety rozhodli opustit pohodlný život v Česku. Svépomocí si přestavěli dodávku na obytný vůz a na necelý rok vyrazili objevovat Řecko. Domů se už natrvalo nevrátili a...

10. července 2025

Garsoniéra pro odvážného seniora: téměř všeho se zbavil a teď si užívá

Málokdy najdete tak odvážného seniora, jako je Jaroslav. Starat se o starý rodinný dům a velkou zahradu v malém městě už nechtěl. A tak dům prodal, část peněz rozdělil mezi dva syny, a odstěhoval se...

10. července 2025

Křehký křišťál aneb proč musela nahá modelka viset pověšená za nohy

Éterická múza svírající ve svých rukách křišťálový glóbus vyrobený ve sklárnách Moser, to je už 25 let symbol MFF v Karlových Varech. Zatímco o náročnosti práci sklářů se za 168 let existence této...

9. července 2025

Režisér Dubnička našel vysněný atypický byt v Plzni. Nadšení sdílí celá rodina

Režisér a scenárista Vilém Dubnička žije s rodinou v Plzni. Byt je atypický a najdeme v něm několik vyvýšených pater. Na svém domově oceňuje zejména krb a světlo, které do něj svítí množstvím oken.

9. července 2025

Neuvěřitelná proměna domu ze 16. století. Z místa hrůzy je luxusní bydlení

Premium

Chtěli byste bydlet v pavlačovém domě ze 16. století? Zapomeňte na oprýskané zdivo či okna v dezolátním stavu. Měšťanský dům na Valdštejnském náměstí na Malé Straně tak sice dlouhá léta vypadal, ale...

9. července 2025

Zbourali 30 secesních domů, aby vznikla legenda. Hotel Thermal slaví 48 let

Hotel Thermal v Karlových Varech je ikonická stavba postavená v brutalistickém a mezinárodním stylu. Hotel se stavěl v letech 1967–1976 podle projektu manželů Věry a Vladimíra Machoninových. Od...

8. července 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.