Součástí občanské vybavenosti byly jesle a školka.
archiv MěÚ Litvínov
V 60. letech 20. století byl volný prostor východně od budovy Koldomu vyplněn oddychovým areálem s koupalištěm, doplněný tenisovými kurty a sportovní halou.
archiv MěÚ Litvínov
Pohled na Koldům od severu po dostavbě východního křídla v roce 1958.
archiv MěÚ Litvínov
Koldům v Litvínově (24. 1. 2002)
Autor: Martin Adamec, MAFRA
Rodina Bohumila Drexlera se do Koldomu přestěhovala v roce 1952, to byly dnešnímu správci obřího komplexu dva roky.
Autor: Tomáš Kassal, 5plus2.cz
Výstavba panelového domu typu G 40 v letech 1953 až 1954 ve Zlíně.
Státní okresní archiv Zlín
Původní podoba paneláku na zlínském Benešově nábřeží, číslo popisné 3828.
Státní okresní archiv Zlín
Současná podoba paneláku na zlínském Benešově nábřeží, číslo popisné 3828.
Autor: Jan Salač, MAFRA
Sídliště Solidarita v pražských Strašnicích.
Google Earth
Za dva roky (tzv. dvouletky) vyrostlo na sídlišti Solidarita 1 200 bytů, z toho polovina je v rodinných řadových domcích a zbytek byl v nájemných čtyřpodlažních domech.
Viktor Tuček
„Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí, nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ vysvětluje hlavní autorka projektu Lucie Skřivánková z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Na snímku je sídliště Solidarita.
Viktor Tuček
Tzv. sendvičový dům při Sokolovské ulici byl v roce 1964 zpřístupněn veřejnosti jako výstavní. Bylo v něm 10 plně zařízených vzorových bytů, které měly sloužit jako norma budoucího zařizování bytů.
Jiří Zikmund, 2013
Výstavní stavbou a zároveň sociálním experimentem byl dům hotelového bydlení (nyní Rezidence Expo). Ten měl poskytovat mladým svobodným lidem nebo mladým párům dočasné a hlavně ekonomicky dostupné bydlení s řadou služeb, prádelnou a jídelnou.
Jiří Zikmund, 2013
V pečlivě plánované zeleni mezi domy stála různá umělecká díla, která zároveň vybízela děti k využití jako prolézačky, skluzavky apod. Několik jich bylo v areálu dnes již neexistující mateřské školy. Tento betonový objekt, který připomíná kyčelní kloub mamuta, navrhli Miloš Zet a Jaroslav Vacek. Pamětníci ovšem vzpomínají, že skluzavky byly nepříjemné. Takový sjezd kvůli příliš drsnému povrchu bolel a rozdíral dětem kalhoty.
Jiří Zikmund, 2013
Důležitou součástí koloritu sídliště jsou umělecká díla. Většinu z nich navrhly výtvarnice Děvana Mírová, Lýdie Hladíková a Marie Rychlíková. V bazénku uprostřed atria před supermarketem, někdejší restaurací a obchody stávala plastika slona.
Jiří Zikmund, 2013
Součástí vybavení sídliště byly i nádoby na květiny, každá byla unikátním, originálním uměleckým dílem. Autorkami jejich abstraktních obkladů byly výtvarnice Děvana Mírová, Lýdie Hladíková a Marie Rychlíková.
Ladislav Zikmund-Lender, 2014
Pražské sídliště Ďáblice
Autor: ČTK
„Je to určitě nejlépe naplánované sídliště z 60. let. Tomuto období se říká krásná etapa stavby sídlišť v ČSSR,“ říká historik Švácha.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Nejvyšší panelák stojí na Jižním Městě v Praze. Má dvě věže a se svými 81 metry a 23 podlažími je někdejší hotel Kupa na pražském sídlišti nejvyšším v Česku. U vrcholu jsou obě věže propojeny krytou mostní chodbičkou
Robert Rambousek
Hotel Opatov na Jižním Městě v Praze
Autor: Robert Rambousek, MAFRA
Jedním z největších sídlišť střední Evropy je se svými 117 tisíci obyvateli bratislavská Petržalka, která vznikala před více než 40 lety.
Autor: Profimedia.cz
Petržalka je s centrem Bratislavy spojena především autobusy, které jsou neustále přeplněné.
Autor: Profimedia.cz
Sídliště, kam se bojí i policie, vyrostlo na okraji italské Neapole a jmenuje se Scampia.
Autor: Profimedia.cz
Policie se sem neodvažuje téměř chodit, často tu mezi sebou válčí místní gangy, drogy se tu vaří a prodávají ve velkém. Sídliště je proslulé také nelegálními textilkami.
Autor: Profimedia.cz
„Složení obyvatelstva na sídlištích na Západě a v Česku se liší. Na sídlištích ve státech západní či jižní Evropy často žijí velmi chudí lidé, „ říká historik Rostislav Švácha.
Autor: Profimedia.cz
Policie se sem neodvažuje téměř chodit, často tu mezi sebou válčí místní gangy.
Autor: Profimedia.cz
Za architektonicky nejpovedenější sídliště odborníci nejčastěji považují to v pražských Ďáblicích.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Spojené panelové domy na pražském sídlišti Jižní Město
Autor: ČTK
Dům v Zelenohorské ulici je se svou délkou 340 metrů pomyslným králem všech českých paneláků.
Autor: Michal Sváček, MAFRA
Architekt Václav Havránek, který sídliště Bohnice v 60. letech plánoval, nemohl pro svou tužku dostat lepší „materiál“: prakticky neobydlenou, mírně se svažující pláň nad Prahou mohl zformovat, jak se mu zachtělo.
Autor: Profimedia.cz
Stulené v údolí. Domky Starých Bohnic lemují silnici vedoucí ke kostelu sv. Petra a Pavla.
Autor: Michal Sváček, MAFRA
Bohnice najdete na jejím severozápadním okraji, ze všech stran obklopené přírodou.
Autor: Michal Sváček, MAFRA
Koldům po dostavbě západního křídla a středové části s polyfunkčním vybavením v roce 1953.
archiv MěÚ Litvínov