náhledy
Rozlehlá oáza zeleně Centrálního parku je určená ke sportu i odpočinku, spojuje několik katastrálních území a tvoří nenásilný předěl mezi starou a novou zástavbou.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Na Central Park, jak se zelené oáze říká, navazuje Prokopské údolí.
Autor: Profimedia.cz
V budově bývalého hostince U Kosů, kde byla i prvorepubliková tančírna, se výletníci i cyklisté mohou občerstvit pivy s poetickými názvy jako Děvenka, Milostpaní nebo Pantáta.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Velká Ohrada dlouho zůstávala malebnou vesničkou se dvěma rybníky, historickou návsí i barokní zvoničkou z 18. století, které se zachovaly dodnes.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Po rekonstrukci statku z 19. století přibyla restaurace Kastrol, zaměřená na českou kuchyni.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Kostel sv. Jakuba Staršího. Nachází se na místě románského kostela doloženého už na konci 13. století.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Původně stál v prostoru opevněném pevnou zdí a přiléhala k němu také zvonice a hřbitov.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Dřevěná lávka přes Dalejský potok stojí hned vedle torza Trunečkova mlýna, celkem jich na krátkém toku stávalo sedm.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Pramen Prokopského potoka. Nachází se na rozhraní sídliště a starých Stodůlek a doplňuje ho pískovcová socha symbolizující lodní stěžeň ovázaný uzlem. Jejími autory jsou Pavel Přibyl a Jiří Genzer.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Řeporyje. Tamní historie sahá do 12. století, svůj název odvozují od prvních osadníků řeporyjců, kteří zde v minulosti dobývali kořen rostliny řepíku. Její rozmach v 19. století souvisel s těžbou v nedalekých vápencových lomech, po druhé světové válce byla většina provozů uzavřena.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Obec si dlouhou uchovávala zemědělský ráz, součástí hlavního města se Řeporyje staly až v roce 1974, jen se jim naštěstí vyhnula sídlištní výstavba. Jsou také přirozenou branou do Dalejského údolí.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Replika středověké vesnice vznikla na přelomu milénia, zahrnovala například kostel se hřbitovem, krčmu, zastřešené tržiště, pranýř, studnu, usedlosti kováře či hrnčíře, vstupní věže.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Vesnička byla veřejnosti přístupná do roku 2017, pak byla používána pouze pro filmové účely.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA