Bandog Béďa je parťákem rodiny už osm let. Pózuje na kameni z nedalekého lomu, odkud ho Martin Cinolter nechal přivézt jako lokální umělecký artefakt.
Autor: MAFRA
Starožitník Martin Cinolter se narodil na Vinohradech a před 30 lety si otevřel obchod s užitým uměním v centru Prahy. Domov ovšem našel ve Stodůlkách, v bývalé obecní pastoušce obklopené divokou přírodou.
Autor: MAFRA
Nejen na skleničku. V restauraci Kastrol vaří špičkovou českou kuchyni s francouzským šarmem.
Autor: Jan Zátorský, MAFRA
Dalejský park. Na místě stavební navážky vznikl park s inline dráhou a krásným výhledem do okolí.
Autor: MAFRA
Dalejský park. Na místě stavební navážky vznikl park s inline dráhou a krásným výhledem do okolí.
Autor: MAFRA
V pražských Stodůlkách se usadil i známý český youtuber Jiří Vrzáček, vystupující pod pseudonymem Hustej Vercajk. Již před lety zde koupil zchátralou stodolu. Z plánované rekonstrukce byla nakonec demolice a následná výstavba repliky.
Autor: archiv Jiřího Vrzáčka
Nová stodola youtubera, který se proslavil vlogy s testováním nářadí a různými pracovními postupy, v sobě snoubí klasickou vesnickou architekturu a tradice památkově chráněné lokality s moderními materiály a komfortním bydlením.
Autor: archiv Jiřího Vrzáčka
Z původně plánované rekonstrukce se stal ani ne tak příběh jako spíš celá sága.
Autor: archiv Jiřího Vrzáčka
Rekonstrukci stálo v cestě mnoho překážek, od špatného stavu objektu až po památkáře.
Autor: archiv Jiřího Vrzáčka
Součástí náročného projektu byla nakonec demolice původního objektu a následná výstavba repliky.
Autor: archiv Jiřího Vrzáčka
Původní stavba patřila mezi nejstarší v dané lokalitě. Když ji ovšem Jiří Vrzáček koupil, byla již ve velmi zchátralém stavu.
Autor: archiv Jiřího Vrzáčka
Narušena byla i statika. Budova byla ze smíšeného zdiva, jehož velkou část tvořily opuky, a neměla žádné základy ani podlahy.
Autor: archiv Jiřího Vrzáčka
„Největší boj bylo najít společnou řeč mezi projektanty, památkáři a úředníky. Cesta ke stavebnímu povolení tak trvala šest let, v průběhu se nám narodily tři děti. To výrazně změnilo můj pohled na to, jak má dům fungovat, takže se projekt několikrát měnil,“ říká Jiří Vrzáček.
Autor: archiv Jiřího Vrzáčka
Samotná stavba následně trvala zhruba tři roky, během kterých byla původní ruina stržena a na jejím místě vyrostla její replika.
Autor: archiv Jiřího Vrzáčka
Hotová stavba je kompromisem mezi nároky památkové rezervace, v níž se nachází, a moderním komfortním bydlením.
Autor: archiv Jiřího Vrzáčka
Interiéru budovy dominuje sádrokarton. Jedním z důvodů, proč se Jiří Vrzáček rozhodl právě pro tento materiál, byly jeho akustické vlastnosti i při nízké tloušťce stěn.
Autor: archiv Jiřího Vrzáčka
Se sádrokartonem Jiří Vrzáček příležitostně pracuje již téměř dvacet let. I přesto však pro něj byl projekt v tomto ohledu velkou výzvou.
Autor: archiv Jiřího Vrzáčka
Pomohla mu Škola suché výstavby, kde získal zkušenosti na takové úrovni, aby mohl částečně stavět svépomocí a současně odborně ohlídat dodavatelskou firmou.
Autor: archiv Jiřího Vrzáčka
Nová rodinná „stodola“ je pro Jiřího Vrzáčka splněným snem.
Autor: archiv Jiřího Vrzáčka
Historické jádro obklopily v 70. a 80. letech paneláky Jihozápadního Města, sídliště Nové Butovice bylo dokončeno až v polovině 90. let. Postupně přibyly rodinné domky a nižší zděné bytové domy, menší Dalejský a rozlehlý Centrální park s rybníky, hřišti a zelení. Venkovský vzhled si dosud uchovalo pár ulic a zejména původní ves Velká Ohrada na hřebenu Prokopského a Dalejského údolí.
Autor: Profimedia.cz
Rozlehlá oáza zeleně Centrálního parku je určená ke sportu i odpočinku, spojuje několik katastrálních území a tvoří nenásilný předěl mezi starou a novou zástavbou.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
V budově bývalého hostince U Kosů, kde byla i prvorepubliková tančírna, se výletníci i cyklisté mohou občerstvit pivy s poetickými názvy jako Děvenka, Milostpaní nebo Pantáta.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Velká Ohrada dlouho zůstávala malebnou vesničkou se dvěma rybníky, historickou návsí i barokní zvoničkou z 18. století, které se zachovaly dodnes.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Po rekonstrukci statku z 19. století přibyla restaurace Kastrol, zaměřená na českou kuchyni.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Kostel sv. Jakuba Staršího. Nachází se na místě románského kostela doloženého už na konci 13. století.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Původně stál v prostoru opevněném pevnou zdí a přiléhala k němu také zvonice a hřbitov.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Dřevěná lávka přes Dalejský potok stojí hned vedle torza Trunečkova mlýna, celkem jich na krátkém toku stávalo sedm.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Pramen Prokopského potoka. Nachází se na rozhraní sídliště a starých Stodůlek a doplňuje ho pískovcová socha symbolizující lodní stěžeň ovázaný uzlem. Jejími autory jsou Pavel Přibyl a Jiří Genzer.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Řeporyje. Tamní historie sahá do 12. století, svůj název odvozují od prvních osadníků řeporyjců, kteří zde v minulosti dobývali kořen rostliny řepíku. Její rozmach v 19. století souvisel s těžbou v nedalekých vápencových lomech, po druhé světové válce byla většina provozů uzavřena.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Obec si dlouhou uchovávala zemědělský ráz, součástí hlavního města se Řeporyje staly až v roce 1974, jen se jim naštěstí vyhnula sídlištní výstavba. Jsou také přirozenou branou do Dalejského údolí.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Replika středověké vesnice vznikla na přelomu milénia, zahrnovala například kostel se hřbitovem, krčmu, zastřešené tržiště, pranýř, studnu, usedlosti kováře či hrnčíře, vstupní věže.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Vesnička byla veřejnosti přístupná do roku 2017, pak byla používána pouze pro filmové účely.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA