Prosklení jižní fasády ukazuje dvě tváře - zvenčí je vidět prostý, hliníkový rám portálu, z interiéru je však obložený dřevem v šedomodré lazuře za účelem souladu s celkovým barevným laděním přízemí.
Pohledové panely zdobí interiér celého domu. Matně bílá, průhledná lazura jim dává sametový vzhled a decentně se potkává s dubovou podlahou potaženou průhledným filmem lazury šedé, betonovou stěrkou na stěně i na krbové obestavbě.
Závěsy původně nebyly v plánu, ale protože se prosklená stěna chovala večer jako zrcadlo, nebylo zbytí. Zemitou, barevnou střídmost ještě časem decentně doplní solitérní křeslo, obraz nebo koberec v pastelových barvách.
Polovinu podkroví prostého trámoví zabírá pracovna s takzvanou černou komorou, kde si majitelka-designérka čistí ruce i štětce od práce, případně „spolupracující“ děti od zábavy.
Designovým bonbonkem je stěna schodiště do patra. Madlo je do ní zapuštěno a podsvětleno. Nevytváří tak překážku při průchodu a zároveň schodiště osvětluje.
Dům má jednoduchý tvar a jak při pohledu od ulice, tak ze zahrady je umístěn na středovou osu, ideálně ke světovým stranám a vchodem situovaným k severu.
Z jižního cípu zahrady je na dům hezký pohled od vzrostlých ořešáků. Ty dávají zahradě spolu se zeleninovým záhonem venkovský punc, poskytují stín a v letních vedrech ochlazují vzduch.