František Bílek sám navrhl nejen vilu, ale i interiér a veškerý nábytek.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
Úryvky z biblických textů a náboženských myšlenek zdobí dřevěný nábytek, dveře a kamenné ostění.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
Portály dveří jsou zpracovány z kamene a připomínají gotiku.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
Pohled do pracovny a rohového salonku
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
Dřevěné schodiště spojuje vstupní halu se soukromými pokoji v patře. Denní světlo zajišťuje okno s ručně litým sklem, elektrické osvětlení je zabudováno do opěrného sloupu.
Jiří Podrazil
Úryvky z biblických textů a náboženských myšlenek zdobí dřevěný nábytek, dveře i kamenné ostění.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
Hostinský pokoj s budoárem manželky Berty s vyřezávaným zrcadlem v podobě knihy.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
František Bílek sám navrhl veškerý nábytek.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
Detaily originálních klik dveří. Po klice leze slunéčko sedmitečné.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
Tesané reliéfy jsou i u interiérových dveří.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
František Bílek sám navrhl veškerý nábytek.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
Portály dveří jsou zpracovány z kamene a připomínají gotiku.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
Umyvadlo v ateliéru má tvar křtitelnice.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
Ateliér tvoří přirozené pracovní a duchovní středisko stavby.
Jiří Podrazil
Úžas. Nejznámější Bílkova socha vznikla v roce 1907.
Jiří Podrazil
Míra. Plastika z lipového dřeva z roku 1917, zobrazuje jednu z podob Krista.
Jiří Podrazil
Nepravidelně členěnému interiéru dominuje vysoký ateliér jako přirozené pracovní a duchovní středisko stavby.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
Vila byla v 60. letech minulého století přeměněna na Bílkovo muzeum. Zpřístupněn byl ateliér i část interiérů s původním zařízením.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
Monumentální prostor poskytoval dostatek prostoru pro práci na rozměrných dílech.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
Nepravidelně členěnému interiéru dominuje vysoký ateliér jako přirozené pracovní a duchovní středisko stavby.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
Mojžíš z roku 1905 meditující nad svitkem prvního člověka Adama.
Jiří Podrazil
Opraveno bylo vše včetně podlah. Byly provedeny restaurátorské práce, udělala se nová elektroinstalace, klimatizace, upravena byla zahrada.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
V posledním patře je prostor na přednášky a výstavy.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
Dům jako symbol . „Život jako pole plné zralých klasů, skýtajících výživu bratří na každý den. Mnohé klasy svázány ve snopy - sloupy. Některé ze sloupů nedostavěny, protože ničeho nenesou,“ popisoval František Bílek ideu své pražské vily.
Jiří Podrazil
Stavba Bílkovy vily byla zahájena v roce 1910 a dokončena o rok později.
Slavné vily
Nákres rodinné vily od Františka Bílka
Slavné vily
František Bílek se narodil v roce 1872 v Chýnově nedaleko Tábora. Od mládí projevoval umělecké nadání a malířství také později studoval na AMU v Praze. Kvůli vrozenému špatnému rozeznávání barev přestoupil do ateliéru sochařství, ve kterém naplno rozvinul svůj potenciál.
Slavné vily
Symbolista František Bílek vnímal svou tvorbu jako poslání. Umělcovo chápání světa je vidět v jeho domě v Chotkových sadech.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
Bílkova vila je segmentovitě prohnutá. Podle některých výkladů má její půdorys připomínat kosu, která žne obilí (sloupy).
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
Mezi místnostmi jsou sdružená okénka.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
František Bílek sám navrhl nejen vilu, ale i interiér a veškerý nábytek.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz
Jídelna připomíná sakrální prostor, nechybí Boží muka, mohutný kamenný pás odděluje jídelnu od pracovny.
Autor: Dalibor Puchta, iDNES.cz