Šumperáky najdete především v menších městech.
Autor: Profimedia.cz
Na šumperáku zaujala zejména bohatě prosklená čelní strana vystupujícího vrchního patra a dále dlouhý úzký balkon.
Autor: Profimedia.cz
Balkon je po obou stranách ukončen typickými šikminami, často s kruhovými průzory.
Autor: Profimedia.cz
V šedesátých a sedmdesátých letech zaplavil města i vesnice rodinný dům typu V, zvaný šumperák, neboť první domy navržené Josefem Vaňkem vyrostly v Šumperku. Nebyl to nejlepší návrh domu z období socialismu, rozhodně je ale nejznámější, píší Martina Mertová a Tomáš Pospěch v nové knize o tomto stavitelském fenoménu.
Autor: Tomáš Pospěch
Šumperák znají i ti, kteří se o architekturu nikdy nezajímali. V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století byl s velkou dychtivostí vyhledáván stavebníky, stavěn svépomocí a během několika let vyrostl v téměř každém městě nebo vesnici. Odhaduje se, že jich bylo postaveno více než čtyři a půl tisíce. Pořizovací náklady byly 120 tisíc korun československých.
Autor: Tomáš Pospěch
Přinesl dozvuky bruselského stylu, je symbolem šedesátých let, stejně jako normalizace, moderního bydlení, ale také nevkusu a nearchitektury. Byl chválen i zatracován. O jeho vzniku, věhlasu, různých interpretacích, lidovém vkusu, improvizacích i nepochopeních, kopiích nebo přestavbách a rekonstrukcích, o tom všem je kniha „Šumperák“.
Autor: Tomáš Pospěch
Autor šumperáku Josef Vaněk vyrostl v chudých poměrech na Šumpersku. Jako náctiletý odešel do Zlína, kde se ze zednického učně vypracoval na pozici samostatného projektanta inženýrských i civilních staveb. Rodinný dům typu V navrhl soukromě v roce 1967.
Autor: Tomáš Pospěch
Žádný z prvních a autorem dohlížených domů, které jako vyučený zedník pomáhal stavět, se do dnešních dnů nedochoval v původním stavu. Šumperský projektant Josef Vaněk mohl zakreslit pozemek i přizpůsobit, ale zakoupený plán nakonec vždy využili jednotliví stavebníci ke svým osobním kreacím.
Autor: Tomáš Pospěch
Se šumperákem se časem ztotožnilo tisíce stavebníků, stavěli jej svépomocí, různě modifikovali a v dalších desetiletích upravovali podle svého vkusu.
Autor: Tomáš Pospěch
Tři sta fotografií zveřejněných v publikaci na příkladu jednoho domu vypovídá především o specifických politických okolnostech, stavební praxi a o ekonomických a estetických podmínkách doby.
Autor: Tomáš Pospěch
Charakteristické otvory po stranách se objevují od originální pětice až po jediný nebo dokonce žádný, mohou se směrem dolů zvětšovat i zmenšovat, být uspořádány šikmo nebo na přeskáčku, kulový tvar se může změnit na čtverec, obdélník, trojúhelník, kosočtverec i tvar písmene L, Z nebo H.
Autor: Tomáš Pospěch
Podobně Vaňkem navržená žulová podezdívka plná šikmin může být na šumperácích z pískovce, opuky, naznačená obkladem, kabřincem nebo jen barvou omítky či břízolitu, a nebo může být technické přízemí celokamenné.
Autor: Tomáš Pospěch
Jak vypadal běžný stavebník šumperáku? Stavěl každý, kdo snil svůj sen, kdo sdílel nadšení z moderního projektu, který byl nový a jiný. Vaněk dle svých slov „chtěl pomoci stavebníkům rodinných domků ze všech společenských tříd a vrstev naší společnosti: z řad dělníků, rolníků, pracující inteligence“.
Autor: Tomáš Pospěch
Vedle solitérů jsou charakteristickým seskupením celé řady šumperáků, které se obracejí do nově vytyčených ulic většinou průčelím s balkonem, nezřídka však i boční či dokonce zadní fasádou.
Autor: Tomáš Pospěch
Cena projektu se z počátečních osmi set čtyřiceti dvou korun československých zvedla roku 1971 na dva tisíce. Josef Vaněk například v roce 1968 odvedl Městskému národnímu výboru v Šumperku daně ve výši osmdesát jedna tisíc korun. Z hrubého příjmu tak státu odváděl na daních šedesát pět procent.
Autor: Tomáš Pospěch
Autor také vyvrátil možnost daňového úniku a pro legalizaci své činnosti podnikl další kroky. V roce 1971 získává dle podmínek stanovených vyhláškou Státní komise pro techniku „oprávnění k projektování projektantem jednotlivcem“. Nakonec ale kompletní projektovou dokumentaci postoupil bezplatně výrobnímu družstvu Kovostav Ostrava, kde se stal vedoucím provozu.
Autor: Tomáš Pospěch
Plánová dokumentace byla tak podrobná a konstrukce domu tak jednoduchá, aby ji každý zájemce zvládl svépomocí. Na základech z prostého betonu a kamene spočívalo zdivo z plných cihel s kamenným obkladem.
Autor: Tomáš Pospěch
Železobetonová deska nad přízemím nesla první patro vyzdívané z plynosilikátových tvárnic nebo z voštinových či klasických cihel. Stropní a střešní konstrukci tvořily obvykle I profily.
Autor: Tomáš Pospěch
Ve výčtu doporučeného stavebního materiálu, který určil finální podobu každého šumperáku, nechyběl žulový kámen pro obklad, 112 kusů skleněných tvárnic, 5 metrů čtverečních opaxitu na sokly, tři kruhová okna o průměru 60 cm nebo atypické okno o délce 810 cm.
Autor: Tomáš Pospěch
V olomouckém kraji v obci Střítež nad Ludinou nechali majitelé porůst fasádu popínavým přísavníkem. Dům získal na atmosféře prvorepublikové vilky.
Autor: repro publikace Šumperák/Ztráta plánu
Na Vysočině v Řečici u Humpolce majitelé příliš nezasahovali do originálu – zůstal kamenný obklad přízemí i původní pás oken v patře, stejně jako kruhové prvky a typická garážová vrata.
Autor: repro publikace Šumperák/Ztráta plánu
Minimalistická novostavba 21. století? Kdepak, jen v tomto případě poměrně citlivá předělávka originálu ve středočeském Mělníku.
Autor: repro publikace Šumperák/Ztráta plánu
V tomto případě si majitelé zvětšili obytnou plochu pomocí nepěkného podkrovního ,hřibu‘. Fasádě domu v Hranicích na Moravě nelichotí ani zelenkavá barva nátěru.
Autor: repro publikace Šumperák/Ztráta plánu
Tvary domu v Mohelnici zůstaly, majitelé zredukovali plochu oken předního balkonu. Na fasádu použili naštěstí jen okrový odstín.
Autor: repro publikace Šumperák/Ztráta plánu
Pár kilometrů od Olomouce v obci Střeň nechali model pro dvě rodiny. Původní projekt totiž myslel nabídkou různých modelů i na soužití dvou generací.
Autor: repro publikace Šumperák/Ztráta plánu
Dům si vysloužil také přezdívku ,televizor‘, protože připomínal tvarem televizní přijímač značky Lotos. Tento dům si postavili v jihomoravském Podivíně.
Autor: repro publikace Šumperák/Ztráta plánu
V tomto případě se majitel nechal nepěkně unést vzorníkem RAL a dům v Mělnickém Vtelně proměnil v exotickou žábu.
Autor: repro publikace Šumperák/Ztráta plánu
Ze šumperáků se stavěly dokonce ulice či celé čtvrti. Tyto v poměrně nezměněné podobě stojí dodnes ve středočeské obci Mělnické Vtelno.
Autor: repro publikace Šumperák/Ztráta plánu
Projektant Vaněk vedl stavebníkům ruku i uvnitř stavby. Jeho nadšení pro takzvaný bruselský styl se promítlo i do dělicí příčky v dřevěném obložení v obývacím pokoji, kterou majitelé nechávali většinou vyrobit na zakázku.
Autor: repro publikace Šumperák/Ztráta plánu
Projektant Vaněk vedl stavebníkům ruku i uvnitř stavby. Jeho nadšení pro takzvaný bruselský styl se promítlo i do dělicí příčky v dřevěném obložení v obývacím pokoji, kterou majitelé nechávali většinou vyrobit na zakázku.
Autor: repro publikace Šumperák/Ztráta plánu
Projektant Vaněk vedl stavebníkům ruku i uvnitř stavby. Jeho nadšení pro takzvaný bruselský styl se promítlo do tvarovaného zábradlí schodiště.
Autor: repro publikace Šumperák/Ztráta plánu