Vila Eduarda Lisky, Ostrava–Slezská Ostrava (1935), stavebník Eduard Liska, architekti Lubomír a Čestmír Šlapetové: zaoblený dům ve stylu organické architektury je zasazený ve svahu na Bazalech. Vstup a vjezd do garáže je z ulice do zvýšeného suterénu, v němž jsou umístěny servisní místnosti. Vlastní bydlení je nad ním ve zvýšeném přízemí, z něj lze vstoupit na terasu a do zahrady.
Foibos
Vila Eugenie Primavesi, Olomouc (1905–1906), stavebníci Otto a Eugenie Primavesi, architekti Franz von Krauss a Josef Tölk: asymetrickou vilu bez výraznějších ozdob architekti zasadili mezi barokní budovy. Uvnitř je centrální dvoupodlažní
obytná hala se schodištěm stoupajícím k ochozu. V dispozici se uplatnil britský model dělení na společenskou a intimní část. Architekti navrhli i většinu vybavení, jež dodaly vídeňské uměleckořemeslné dílny Antona Pospischila. Špičkové bylo technické zázemí napojené na vlastní elektrárnu – ústřední vytápění, centrální vysávání prachu a ventilační systém.
Foibos
Vila Lützov, Karlovy Vary (1854) stavebník August von Lützow, architekt neznámý: dům byl jednou z prvních vil v Karlových Varech i v celých severozápadních Čechách. Traduje se, že byl postaven podle projektu berlínského architekta, existují nepotvrzené zmínky o podílu karlovarského stavitele Johanna Knolla. Svým stylem se vila vymyká všem stavbám ze své doby ve městě.
Foibos
Vila Tomáše Bati, Zlín (1909–1912): Tomáš Baťa si nechal v roce 1909 vizovickým stavitelem Františkem Novákem vyprojektovat vlastní dům. Během stavby se však obrátil na významného architekta Jana Kotěru, aby projekt přepracoval. Původní návrh Kotěra radikálně
změnil.
Foibos
Vila Františka Wiesnera, Chrudim (1879, architekt František Schmoranz ml.: majitel chrudimské strojírny a slévárny František Wiesner v roce 1872 koupil barokní Neuperkovský dvůr a nechal jej přestavět na vilu. Vyhlídl si architekta ze Slatiňan, který dlouho působil v Egyptě a ve Vídni. Stavba se hlásí k severskému proudu neorenesance inspirovanému německou zámeckou architekturou počátku 17. století a zástavbou hanzovních měst.
Foibos
Trmalova vila v Praze – Strašnicích od architekta Jana Kotěry
Červená vila Josefa Binka, Krucemburk (1908–1909): podnikatel, fotograf a technický experimentátor Josef Binko se přátelil s Josefem Gočárem. Ten mu ještě za svého působení v ateliéru Jana Kotěry navrhl dům později nazvaný Červenou vilou.
Foibos
Vila Vendelína Máchy, Bechyně (1902–1903): objednavatelem vily Vlasta vzniklé dostavbou staršího domu byl majitel pekárny v Praze-Smíchově Vendelín Mácha, mecenáš umění a příslušník pražské intelektuální společnosti U dlouhého stolu. Autorem byl Jan Kotěra. Mácha chtěl v domě mimo jiné tuto společnost hostit, pořádat zde intelektuální dýchánky. Odborníci na Kotěrovy stavby se shodují, že Máchova vila představuje autorovo dílo nejvíce poučené anglickou vilovou architekturou.