Na dno propasti se rodák z Boskovic vypravil vyřešit záhadu. Podobně jako celá řada vědců a objevitelů před ním chtěl Absolon zjistit, kam se ztrácí ponorná říčka Punkva.
Archiv Ústavu Anthropos, Moravské zemské muzeum.
Zatímco jiní badatelé se na dno propasti Macocha spouštěli v hornických koších, Karel Absolon (druhý zprava) instaloval dlouhé kovové žebříky. A při expedicích využíval potápěče.
Archiv Ústavu Anthropos, Moravské zemské muzeum.
Takovu podobu měla ležení mladých badatelů v čele s Karlem Absolonem v roce 1901 na dně Macochy.
Archiv Ústavu Anthropos, Moravské zemské muzeum
V průběhu 20. - 30. let 20. století tým Karla Absolona v Punkevních jeskyních nasadil nejmodernější techniku a tajemství Macochy pokořili silou strojů. Fotografie zachycuje potápěče T. K. Divíška, jak se noří do jezírka na dně Macochy.
Archiv Ústavu Anthropos, Moravské zemské muzeum
Potápěči to tehdy měli výrazně složitější než dnes.
Archiv Ústavu Anthropos, Moravské zemské muzeum
Od smrti je dělil jen dlouhý kabel.
Archiv Ústavu Anthropos, Moravské zemské muzeum
Prvních sestupů do Macochy se vedle přírodovědců účastnili i umělci jako J. Mahen nebo impresionistický malíř Otokar Kubín. Reprodukce obrazu O. Kubína, zachycující badatelský tábor na dně Macochy v roce 1905.
Archiv Ústavu Anthropos, Moravské zemské muzeum