Škoda 1203
Archiv ŠKODA muzea
Škoda 1203
Archiv ŠKODA muzea
Škoda 1203
Archiv ŠKODA muzea
Vrchlabský prototyp dodávky interního označení Škoda 778 z roku 1972 na platformě 1203. Vůz měl silnější motor a díky tomu i zvýšenou užitečnou hmotnost na 1250 kg. Uvažovalo se o zahájení sériové výroby v roce 1976, k čemuž samozřejmě nedošlo.
Archiv ŠKODA muzea
Škoda 1203
Archiv ŠKODA muzea
Největším malým užitkovým vozem – dodávkou, mikrobusem, sanitkou a valníkem – za posledních sto let byla Škoda 1203. Můžeme ji rozmlátit kladivem, můžeme ji rozřezat autogenem, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Pojďte, prosím, do galerie.
Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Škoda 1203 oslavila v roce 2023 pětapadesátiletá výročí od svého představení na brněnském veletrhu a od zahájení sériové výroby. V Brně byla představena 14. září 1968 a sériová výroba byla spuštěna ve Vrchlabí 20. listopadu stejného roku.
Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Na osudech vozu Škoda 1203 se silně podepsalo centrálně řízené hospodářství socialistického Československa. V tom zde sice „dvanáctsettrojka“ nebyla výjimkou, ale právě ona patřila mezi nejvíce zasažené projekty v tom nejhorším slova smyslu. Vývoj lehkého užitkového vozu s trambusovou kabinou byl zahájen už v roce 1956, ale právě vinou zkostnatělého řízení a plánování hospodářství se celý proces s vynucenou přestávkou protáhl na neskutečných dvanáct let. A ze stejného důvodu průšvih pokračoval i potom, kdy se zastarávající typ vyráběl dekády bez zásadní modernizace.
Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Na samém začátku dlouhé cesty k finálové Škodě 1203 se pracovalo na projektu interně značeném jako typ 979 (například Škoda 1000MB vznikala pod interním označením jako typ 990 a pro galerii předmětná Škoda 1203 jako typ 997). Už v roce 1956 byl ve Vrchlabí postaven mikrobus Š 979/I.
Archiv ŠKODA muzea
Druhý prototyp Š 979/II byl hotov v březnu 1957.
Archiv ŠKODA muzea
A v dubnu 1957 následoval tento třetí prototyp Š 979/III. Fotky čtvrtého a pátého prototypu 979 už oželíme, ať to trápení není dlouhé. Z ministerstva nařídili projekt trambusu pro nedostatek financí zastavit a navrhnout užitkový vůz na základě Škody 1201, která se ostatně v užitkových verzích ve velkém zastoupení vyráběla (a to právě na úkor sedanů), čímž vznikla Škoda 1202, národem zvaná stejšn.
Archiv ŠKODA muzea
Přestávka ve vývoji trambusového užitkového automobilu Škoda ovšem dlouhá nebyla. V roce 1959 se začalo nanovo, tentokrát pod interním označením typ 997. Výsledkem byla Škoda 1203, se kterou se veřejnost seznámila 14. září 1968 na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.
z dobového prospektu
Škoda 1203 dostala samonosnou bezkapotovou karoserii vyztuženou podlahovým roštem, výsledkem byl pozoruhodně prostorný a lehký automobil. Motor seděl hned za přední nápravou, tedy v blízkosti předních sedadel, řidiči na dosah. Motor poháněl zadní kola.
Archiv ŠKODA muzea
Nezávislé zavěšení všech kol Škody 1203 přinášelo jízdní komfort i na méně kvalitních silnicích a nezpevněných cestách. Pokud už za nic jiného, tak právě za tohle si „dvanáctsettrojka“ zaslouží pochvalu.
Archiv ŠKODA muzea
Kvůli unifikaci výrobního sortimentu se u Škody 1203 uplatnila stávajících komponentů, včetně motoru odvozeného z provedení Š 1202. Benzínový čtyřválec s ventilovým rozvodem OHV měl zdvihový objem 1221 ccm a dával výkon 49 koní (39 kW). Prvky přístrojové desky a zadní svítilny patřily k nejnápadnějším prvkům převzatých ze Škody 1000MB. Velká poptávka po embéčkách vedla již od poloviny roku 1967 k postupnému překládání produkce motorů pro Š 1202 a budoucí Š 1203 z hlavního závodu v Mladé Boleslavi do národního podniku Kovosmalt ve slovenské Trnavě, přejmenovaného na Trnavské automobilové závody. Ale čert vem stěhování výroby, nemilá byla především skutečnost, že daný motor měl s naloženou „dvanáctsettrojkou“ zatraceně těžkou práci.
Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Škoda 1203 se vyráběla v řadě verzí, nejčastějšími z nich byly mikrobus, dodávka a především jejich kombinace označená COM, dále sanitka a za ní valník.
Archiv ŠKODA muzea
Mikrobus Škoda 1203 měl pohotovostní hmotnost 1 260 kg v provedení standard (1 280 kg v provedení De luxe), dodávka 1 170 kg a valník 1 180 kg. Užitečná hmotnost byla u mikrobusu v provedení standard 750 kg (De Luxe 680 kg), u dodávky 950 kg a u valníku 1 000 kg.
Archiv ŠKODA muzea
Mikrobus měl přepravní kapacitu osm lidí včetně řidiče v konfiguraci 2+3+3. Bočních dveří na rozdávání nebylo, samozřejmě po jedněch bylo u míst řidiče a jeho spolujezdce. Pouze pravý bok měl ještě druhé boční dveře sloužící k nastupování/vystupování cestujících druhé a třetí řady sedadel. V zadní stěně byly velké dveře dvojdílné, vodorovně dělené, v běžné situaci sloužily pro obsluhu relativně velkého zavazadlového prostoru situovaného za třetí řadou sedadel. Nakonec s provedením dveří na tom byly stejně i dodávky, vozy COM a sanitky.
Archiv ŠKODA muzea
Škoda 1203 jako dodávka, chcete-li van. Za kabinou řidiče a spolujezdce se nacházel velký nákladový prostor, který byl – jak už víme – přístupný standardními bočními dveřmi na pravoboku a velkými dvojdílnými dveřmi v zadní stěně. Prostory pro osádku a náklad o objemu až 5,2 m3 byly navzájem odděleny částečně prosklenou mezistěnou.
z dobového prospektu
Škoda 1203 v provedení COM byla vhodná jako různé servisní vozy. Měla pět míst včetně řidiče, v konfiguraci 2+3, a za druhou řadou sedadel následoval nákladový prostor.
Archiv ŠKODA muzea
Sanita Škoda 1203
Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Jedno ze sanitních provedení Škody 1203
z dobového prospektu
Škoda 1203 v provedení valník
Archiv ŠKODA muzea
Speciální verze Škody 1203 s dlouhým rozvorem byla postavena ve stopovém množství. Tyto vozy sloužily k přepravě závodních automobilů.
Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Škoda 1203 a dopravní letoun Avia Av-14, československá vylepšená modifikace Iljušinu Il-14 vzniklá na základě licence.
Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Kromě tuzemského trhu a dalších socialistických zemí byly „dvanáctsettrojky“ homologovány také pro provoz ve Francii, Belgii, ze vzdálenějších teritorií připomeňme například Egypt.
z dobového prospektu
Mezi roky 1968 a 1981 vzniklo ve Vrchlabí celkem 69 910 vozů Škoda 1203, poté byla finální výroba přeložena do Trnavských automobilových závodů (TAZ) na Slovensku, kde už léta vyráběli řadu komponentů.
Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Už v roce 1978 postavili ve Vrchlabí dva prototypy autokaravanu, malou sérii Škoda 1203 Camp potom vyrobili v Trnavě v letech 1983 až 1987.
z dobového prospektu
Od roku 1985 se vůz vyráběl v modernizované podobě pod označením Škoda 1203M. Na první pohled nás zaujme absence převisu nad čelním oknem (tzv. kšiltu) a obdélníková přední světla. to, co nevidíme, je silnější motoru o zdvihovém objemu 1433 ccm a výkonu 57 koní / 42 kW. Po rozdělení republiky se změnilo typové označení na TAZ 1500 a výroba běžela až do roku 1997.
z dobového prospektu
Škoda 1203M ve verzi valník
z dobového prospektu
Škoda 1203M ve verzi mikrobus, reklamní fotografie byly pořízeny u zámku Smolenice.
z dobového prospektu
V roce 1992 vznikla v Žacléři na Trutnovsku firma Ocelot podnikatele Romana Jirouše, která se od počátku zabývala kompletními renovacemi automobilů, opravami i distribucí náhradních dílů. O sedm let později zde Jirouš začal vyrábět malosériově „dvanáctsettrojky“, jejichž výrobu odkoupil z Trnavy. Zpočátku se jejich produkce pohybovala okolo sta kusů ročně, později roční výroba klesla na několik desítek kusů. Ještě v roce 2017 firma dodala dvě nová auta do zahraničí, poté se začala věnovat již jen generálním opravám a výrobě karoserií a náhradních dílů.
Autor: Jaroslav Halamka, iDNES.cz
Škoda 1203
Archiv ŠKODA muzea
Škoda 1203
Autor: Jaroslav Halamka, iDNES.cz