náhledy
KAREL GOTT, MOJE PRVNÍ VELKÁ BOURAČKA: "V autě jsem havaroval třikrát. Alfu Romeo 2000 jsem rozbil v červnu 1973 nedaleko Nového Strašecí ve zrádné zatáčce. Bylo vedro a zničehonic sprchlo, na silnici mazlavá hmota. Myslel jsem, že hlavní silnice vede za kopcem prudce doleva. Omyl, bylo už pozdě. První, co mě napadlo: přeskočit na zadní sedadlo a krýt si hlavu! Udělal jsem dobře. Střecha vozu se totiž nárazem přimáčkla až k volantu. Záchranáři mě z vraku vyřezávali autogenem. Vyvázl jsem jen s nateklým kolenem."
Autor: Archiv Karla Gotta
MILAN KNÍŽÁK, VÝTVARNÍK, HUDEBNÍK, PERFORMER, AERO 500: Nepamatuji si přesně, kdy jsem ho koupil, s největší pravděpodobností v roce 1965, kdy mi bylo pětadvacet. Sbíral jsem lidové církevní plastiky a k tomu, abych získal peníze na auto, jsem prodal dvě barokní sošky za tři a půl tisíce korun. Aerovka byla asi zelená, barva pro mě nebyla důležitá. Než jsem v roce 1968 odjel do Spojených států, daroval jsem ji kamarádovi, ale dodnes na ni nemohu zapomenout.
Autor: Archiv Milana Knížáka
MICHAL MALÁTNÝ, ZPĚVÁK KAPELY CHINASKI, VOLKSWAGEN TRANSPORTER: První auto, které jsem si pořídil, bylo pro kapelu. Psal se rok 1990 a ta sranda mě stála deset tisíc. Poprvé jsme vyjeli z Jičína do Prahy hrát na akci právě zrozeného Divadelního spolku Kašpar, na festival Civilní obrana divadlem. Dochovala se jediná fotografie - parkujeme v Karlově ulici před DAMU. Než jsem to auto vyměnil jednou v noci v A Studiu Rubín za kytaru, jezdilo s námi asi rok. Škoda, že není vidět zepředu, je to ten nejstarší model s obrovským znakem VW na čumáku, pro nás v té době zhmotnění všech hipísáckých tužeb."
Autor: Archiv Michala Malátného
ESTER LEDECKÁ, SNOWBOARDISTKA, KIA SPORTAGE: Dostala jsem ji těsně před zimní sezonou, 21. listopadu 2013. Hned den nato jsme s ní brzy ráno vyrazili na Kaunertal, kde jsem trénovala. V zasněžených kopcích na horských serpentinách ostatní potupně s různě silnými auty odpadávali a já je postupně předjížděla. Zatímco ostatní už nasazovali řetězy, smutně mi mávali, já jsem si dojela až do výšky 2 800 metrů nad mořem. Nahoru na kopec jsem dorazila jako jediná. Celé dopoledne jsem trénovala na sjezdovkách úplně sama. Paráda!
Autor: Archiv Ester Ledecké