„V případě vyznamenání Antona Tunegy, Alberta Púčika a Eduarda Tesára se stala chyba v procesu posuzování. Státní vyznamenání by měli dostávat lidé, jejichž životní příběh nemůže vyvolat spor o to, zda sloužili demokracii. Uděláme vše pro to, aby se v budoucnu podobné kontroverze neopakovaly,“ informoval mluvčí prezidentky Martin Stržinec.
Prezidentka trojici mužů udělila in memoriam Řád Ľudovíta Štúra I. třídy. Toto vyznamenání hlava státu uděluje zejména lidem, kteří se mimořádným způsobem zasloužili o demokracii, lidská práva, obranu a bezpečnost Slovenské republiky.
Na kontroverzní minulost oceněných upozornil minulý týden ve slovenském deníku Pravda Adam Šumichrast. „“Poradci mohli prezidentce vysvětlit, že když někdo bojoval proti komunistickému režimu, demokrata to z něj ještě nedělá,“ napsal.
Podle deníku Pravda se k Čaputové závažné informace o minulosti a náplni jejich práce za Slovenské republiky i po skončení druhé světové války nedostaly. Její přešlap proto musel zapříčinit někdo z Kanceláře prezidenta Slovenské republiky. Podle listu je prezidentka velmi rozhněvaná a viník se úporně hledá.
Bílá legie byla protikomunistická křesťanská organizace působící na území Slovenska a Rakouska v období let 1947 až 1951. Ocenění členové byli po rozhodnutí soudu v komunistickém Československu v roce 1951 popraveni.
Slavnostní ceremoniál byl původně plánován na leden, na výročí vzniku samostatného Slovenska. Akci ale tehdy prezidentská kancelář odložila kvůli koronavirové epidemii. Celkem ocenila Čaputová 25 významných osobností. Mezi oceněnými byli kromě jiných automobilový designér Jozef Kabaň, dále bývalí úspěšní sportovci Marián Hossa a Matej Tóth.
