Dopis je to klíčový. Ale není k nalezení.
Sepsal ho údajně tehdejší britský premiér Tony Blair a adresoval svému spojenci z Bílého domu Georgi W. Bushovi. Psaní prý přes oceán putovalo v červenci 2002, čili osm měsíců před společnou americko-britskou invazí do Iráku. Doručil ho prý osobně Blairův zahraniční poradce David Manning Condoleeze Riceové, jež v té době působila jako poradkyně pro otázky národní bezpečnosti.
Protestující proti válce v Iráku s maskami (zleva) Tonyho Blaira, George Bushe a Gordona Browna před konferenčním centrem, kde začalo slyšení v rámci vyšetřování války v Iráku. (24. listopadu 2009)
Ano, těch "prý" a "údajně" je tady více než dost. Ale tak to prostě je. Veřejnost se o dopisu dozvěděla jen z vyprávění. Ze vzpomínek lidí, kteří se v té době pohybovali kolem britského státníka. Dopis ocitoval Andrew Rawnsley ve své knize The End of the Party, opíral se o svědectví Davida Manninga a britského velvyslance v USA Christophera Meyera.
A co je na listu tak zásadního? Údajně začínal slovy: "Georgi, víš, že jakkoliv se rozhodneš, jsem s tebou." Řeč byla o chystané invazi do Iráku, jejíž záminkou bylo podezření, že diktátor Saddám Husajn vlastní zbraně hromadného ničení. Jenže ty se nikdy nenašly.
Citovaná Blairova slova jsou důležitá proto, že napsal-li je opravdu, znamenalo by to jediné: americkému prezidentovi podepsal de facto "bianko šek" pro spolupráci ve vojenské akci. Předtím, než invazi odklepnul britský parlament.
Britové u soudu kvůli válce v IrákuMezinárodní trestní soud (ICC) minulý týden znovu zahájil předběžné vyšetřování obvinění, že se britští vojáci po invazi do Iráku dopustili válečných zločinů. Soud musí prostudovat desítky případů údajně nezákonného zabití a špatného zacházení s iráckými vězni v letech 2003 až 2008. Předchozí vyšetřování podobných obvinění bylo uzavřeno v roce 2006, aniž by ICC zahájil vyšetřování formální. Prokurátoři mají za povinnost přezkoumávat obvinění z válečných zločinů či zločinů proti lidskosti, která obdrží. Nyní musí zvážit relevantnost předložených důkazů a případně zahájit standardní vyšetřování. Britská vláda odmítá, že by se vojáci království dopouštěli v Iráku systematického zneužívání vězňů. |
Tony Blair už před léty popřel, že by opravdu zvolil slova tak, jak byla citována. Nicméně přiznal, že se cítil být zavázán příslibem podpory, jejž kdysi ohledně Husajna dal prezidentovi USA. Prohlásil to v roce 2011 během svého svědectví před Chilcotovou komisí, jež britské zapojení do invaze vyšetřuje. A právě tato komise usiluje o to, aby mohla zveřejnit dopisy i záznamy soukromých rozhovorů mezi dvěma státníky, které válce v Iráku předcházely. Včetně onoho dopisu. Jenže právě kvůli publikování citlivých dokumentů naráží. Podle listu The Guardian zpožďují vydání zprávy neshody mezi Chilcotovou komisí a zpravodajskými službami na obou stranách Atlantiku.
Říkali mu "Bushův pudl"
Deníky Daily Mail a The Independent nyní přišly s informací, že právníci zastupující americkou vládu zkoumají, zda a které dokumenty skutečně na základě práva o přístupu k informacím nechat zveřejnit, aby nepoškodily národní bezpečnost či vztahy mezi zeměmi.
Trvá jim to už několik měsíců a nejmenovaný britský zdroj obeznámený s vyšetřováním řekl, že zmíněný klíčový dopis prý v archivu nenašli. "Tvrdí, že se jim nepodařilo najít dopis, kde by bylo: ‚jsem s tebou‘," řekl doslova zdroj.
Někteří obviňují ze zdržování i někdejšího šéfa labouristů Tonyho Blaira. Příští rok jsou totiž v Británii parlamentní volby a labouristům by zveřejnění před hlasováním mohlo uškodit. Blair to odmítá a tvrdí, že v jeho zájmu je naopak co nejrychleji očistit své jméno. Zveřejnění zprávy se tak pomalu stává politickou zbraní a vládní konzervativci i liberální demokraté tlačí na to, aby ji komise ukázala do konce letošního roku.
Netrpělivě očekávaný report totiž nabírá velké zpoždění. Vyšetřování pozadí tolik kritizované invaze do Iráku nařídil v roce 2009 tehdejší labouristický premiér Gordon Brown a úkolem pověřil Johna Chilcota, bývalého vysoce postaveného státního úředníka a člena poradního sboru královny.
Chilcotova komise ukončila veřejná slyšení politiků už v roce 2011, ale dosud nezačala s poslední fází před zveřejněním zprávy. Tou je právo všech kritizovaných dostat šanci vyjádřit se dříve, než bude zpráva publikována.
Tony Blair a George Bush na summitu G8 v roce 2006.
Vyšetřování se zaměřuje na osm let od léta 2001 (tedy krátce před teroristickými útoky na USA z 11. září) do července 2009 (pár měsíců poté, co britské bojové jednotky ukončily v Iráku činnost). Jeho cílem není poslat někoho do vězení, ale objasnit zákulisí invaze, v níž zemřelo 179 britských vojáků, přes čtyři tisíce vojáků USA a na půl milionu Iráčanů. A poučit se z případných historických chyb.
Tony Blair byl nejdůležitějším spojencem amerického exprezidenta Bushe před válkou i během ní. Někteří jeho kritici mu kvůli neochvějné podpoře šéfa Bílého domu začali i přezdívat "Bushův pudl". Invaze v režii USA začala v březnu roku 2003. Poté, co se hlavní důvod pro ni – zbraně hromadného ničení – nenašel, snesla se na Bushe i Blaira vlna kritiky. V Británii vyvolalo zapojení země do války demonstrace a demise několika ministrů Blairovy vlády. Premiér byl v britském tisku obviňován z dezinformování veřejnosti i parlamentu.
