ilustrační snímek | foto: Kenny Melendez, Reuters

Žraloci v Austrálii stále častěji zabíjejí lidi, vědci mají víc teorií

  • 89
V Austrálii došlo v poslední době k neobvykle velkému počtu útoků žraloků na lidi. Napadení s fatálními následky tento rok nepřežilo celkem osm lidí. Vědci si nejsou jistí, proč se nyní žraloci chovají agresivněji než dříve. Někteří z nich to přičítají klimatickým změnám.

Zatím poslední útok se stal v neděli na pláži Cable Beach v Západní Austrálii. Žralok zde zaútočil na devětapadesátiletého surfaře Charlese Chernoboriho, otce tří dětí. Záchranná služba přijela už příliš pozdě. Muži, jehož tělo z vody vylovil kolem procházející manželský pár, nebylo již pomoci. 

Surfař se tak přidal k dalším sedmi obětem žraločího napadení. K dalším útokům došlo nedávno i v Queenslandu nebo v Novém Jižním Walesu.

Již osmá oběť žraločího napadení je pro Austrálii nejvyšší roční bilance za posledních bezmála sto let. Podle stanice CNN žraloci za rok 2019 v Austrálii nezabili nikoho, v předchozím roce jen dva lidi. Dosavadní rekord je devět obětí, ten byl dosažen v roce 1929. Za posledních padesát let činil průměr lidí zabitých žralokem číslo jedna.

Incidenty z poslední doby vyvolaly v Austrálii ohnivou debatu. Veřejnost na úřady tlačí, aby přijaly přísnější opatření na ochranu pobřeží. Jedním z návrhů je, aby mořské predátory zabíjely.

Proti tomu se staví příkře organizace na ochranu zvířat. S radikálním opatřením pak nesouhlasí dokonce ani někteří přeživší žraločího útoku. „Vždy jsem byl proti jejich zabíjení,“ řekl listu The New York Times Phil Mummert (28), jemuž v červenci 2020 při surfování žralok prokousl stehno. Řekl, že je rád, že se úřadům nakonec nepodařilo najít kus, který na něj zaútočil. „Neexistuje způsob, jak rozpoznat, který žralok útočil,“ dodal napadený.

29. listopadu 2020

Klimatické změny, nebo predátorský instinkt?

Vědci si dosud nejsou jistí, co přesně útoky žraloků na lidi způsobuje. Podle některých nelze ze statistik jediného roku soudit, zda je to trend či zda napadení byli jen na špatném místě ve špatný čas. „Není to nic výjimečného. Skutečnost, že incidenty končí smrtí, je pravděpodobně jen obyčejná smůla,“ tvrdí Phoebe Meagherová, která spravuje stránku zabývající se „blízkými setkáními“ mezi žraloky a lidmi. 

Na jihoafrickém pobřeží vyhrávají souboj kosatky, stojí za úbytkem žraloků

Podle jiných svou roli pravděpodobně sehrávají klimatické změny. Ohřívající se oceány nutí žraloky migrovat mimo jejich obvyklé prostředí a přibližovat se k pobřeží, myslí si Culum Brown, profesor mořské biologie na univerzitě v Sydney.

Robert Harcourt, ředitel výzkumné skupiny zaměřující se na mořské predátory, se naopak domnívá, že žraloci jednoduše reagují na mořské proudy. Východní australský proud v posledních letech zesílil a tlačí teplou tropickou vodu směrem k pobřeží. Některé druhy žraloků si právě v teplé vodě lebedí, a proto tráví více času u australských pláží, a tak se riziko nešťastného setkání s lidmi zvyšuje.

Podle jiné teorie nejpravděpodobnější vysvětlení spočívá v instinktech žraloků. „Jednoduše se přesouvají tam, kde je jejich kořist,“ říká Vanessa Pirottaová, výzkumnice z Macquarie University v Sydney. Podle ní se mořští lovci vyskytují u australských břehů, protože sledují migrující keporkaky.

Žraloci obvykle neútočí, pokud je nikdo nevyprovokuje. Na některých dronových záběrech jsou vidět tito predátoři, jak pokojně plavou doslova centimetry od surfařů.

11. července 2020


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video