Stav naší planety se podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) nadále zhoršuje. Přibližně 2,7 miliardy lidí má přinejmenším čas od času špatný přístup k pitné vodě. Ročně z povrchu planety zmizí 13 milionů hektarů lesa, lesní porost přitom přirozeně odbourává oxid uhličitý. Početní stavy obratlovců jsou oproti roku 1970 o 30 procent menší.
"Musíme zachovat biodiverzitu a snížit naši ekologickou stopu," uvedl Eberhard Brandes, který vede německou pobočku WWF.
Situace je špatná především v tropických oblastech, kde se zmenšila zvířecí populace od počátku zaznamenávání v roce 1970 o 60 procent. Kriticky ohrožený druh, kterému reálně hrozí vyhynutí, je například delfínovec čínský, druh sladkovodního delfína. Volně žijících tygrů je po celém světě jen 3 500 kusů, odhaduje WWF.
Ekologická stopaEkologická stopa (ES) je uměle vytvořená jednotka, která určuje, kolik metrů čtverečních Země potřebuje člověk pro svůj život. Jednotka v sobě obsahuje vše od získání potravin, dopravu až po odpad, který člověk vyprodukuje. Zároveň koncept ES zkoumá čerpání a spotřebu obnovitelných přírodních zdrojů dané populace. Je tak vyjádřena jako plocha ekologicky produktivní země a vody potřebná k produkci spotřebovaných zdrojů a zničení vzniklého odpadu. Koncept ES byl vytvořen, aby odpověděl na otázku, zda lidská populace žije v hranicích únosné ekologické kapacity, a aby odhadl dopad, jaký mají aktivity člověka na přírodu. Každý spotřebovává přírodní zdroje ve formě jídla, energie a materiálů, čímž zatěžuje nosnou ekologickou kapacitu. Zdroj: Wikipedie |
Dramatický dopad má také nadměrný rybolov. Ve vodách, kde se provádí nadlimitní výlovy, neubývají jen tuňáci nebo tresky. V mořích oproti stavům v roce 1970 ubyla více než pětina ryb a ve sladkých vodách dokonce 37 procent.
V oblastech mírného pásma se naproti tomu stavy zvýšily o třetinu. To ale podle WWF neznamená, že by se zde oproti tropům zlepšila biodiverzita. Na počátku měření v roce 1970 totiž již Evropa dosáhla vrcholu ničení přírody, zatímco na jižní polokouli tento proces teprve začínal. Svou roli pak sehrála i opatření na ochranu přírody, takže se například populace vydry říční mohla opět rozrůst.
Už teď potřebujeme půl planety navíc
Zpráva obsahuje také výpočet toho, kolik prostoru potřebuje člověk, aby byly uspokojeny jeho životní potřeby. Biokapacita jako množství obnovitelných přírodních zdrojů, které Země nabízí, stojí proti ekologické stopě, součtu spotřebovaných zdrojů. Z obou pojmů pak vychází globální hektar. Při spravedlivém a k přírodě šetrném přerozdělení připadá celosvětově k dispozici 1,8 Gha na osobu. V současné době je spotřeba na osobu 2,7 Gha, což je o polovinu globálního hektaru více.
V přepočtu WWF to tedy znamená, že k zachování rovnováhy přírodních zdrojů by lidstvo potřebovalo navíc ještě další polovinu planety. A tento trend nadále stoupá.
Nejhlubší ekologické stopy zanechávají bohaté země, v jejichž čele stojí Katar a Kuvajt. Zde je spotřeba téměř dvanácti, respektive deseti globálních hektarů na hlavu. Například Německo, které je ve středu tohoto žebříčku, má spotřebu 4,6 Gha na osobu. Na opačném konci oproti Kataru stojí Východní Timor a Afghánistán, tyto státy vykazují spotřebu menší než 0,5 Gha.
