Sobota 25. ledna 2020, svátek má Miloš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 25. ledna 2020 Miloš

Žádná škola, žádná budoucnost. Děti z Jižního Súdánu touží po vzdělání

  19:46aktualizováno  19:46
Konflikt v Jižním Súdánu nevyvolal pouze vleklou humanitární krizi a opakovanou hrozbu hladomoru. Tvrdě dopadl i na místní školství. Statisíce dětí v současnosti nemají přístup ke vzdělání. Pomoct se snaží OSN i lokální aktivisté. Bez vzdělané mládeže totiž podle nich Jižní Súdán nemá budoucnost.

Bez vzdělání Jižní Súdán nemá budoucnost. | foto: Profimedia.cz

V hlavním městě Jižního Súdánu Džubě malé děti v hnědých uniformách odpoledne vychází ze školy. Povídají si o tom, co se dnes naučili. Zítra si vše zopakují. Podobný obrázek by měl být normální po celém Jižním Súdánu. Kvůli nekončícím bojům je však situace v Džubě spíše výjimkou.

Obama a Jižní Súdán

K situaci v Jižním Súdánu se během své aktuální cesty po Africe vyjádřil i americký prezident Barack Obama. Prohlásil, že pokud se obě strany konfliktu do 17. srpna nedohodnou na klidu zbraní, hrozí zemi mezinárodní sankce a případné další kroky. Obama bude situaci diskutovat s dvojicí jihosúdánských lídrů na pondělní schůzce v Addis Abebě.

Vzdělání je totiž jednou z plíživých obětí bojů, které naplno propukly v prosinci roku 2013. V konfliktu proti sobě stojí síly věrné vládě prezidenta Salvy Kiira a vzbouřenecké oddíly vedené sesazeným viceprezidentem Riekem Macharem. Oba politici se vzájemně obviňují z pokusu o převrat. Rozděluje je však také etnická příslušnost: zatímco Kiir patří k etniku Dinků, Machar pochází z etnika Nuerů. Zprvu výhradně politické přestřelky přerostly v otevřenou etnickou válku, která zemi na podzim loňského roku dohnala až na hranu humanitární katastrofy (více zde).

Během bojů se ze škol po celém Jižním Súdánu staly základny pro vojáky, tisíce dětí byly donuceny vstoupit do řad ozbrojených skupin. O přístup ke vzdělání podle údajů OSN během několika měsíců přišlo na 400 tisíc dětí. Ve třech nejhůře postižených státech bylo uzavřeno 70 % z 1 200 škol. V některých státech pak v současnosti nefunguje ani jedna škola, píše server The Guardian.

Vyhnání ze škol

Vzdělávací sektor byl přitom v Jižním Súdánu v rozkladu už před vypuknutím konfliktu. Gramotnost dosahovala 27 procent, školu pak navštěvovalo jen 47 procent dětí. Pro Jižní Súdán však i tato statistika byla optimistická, před oddělením od Súdánu zde totiž školství v podstatě neexistovalo.

Před čtyřmi lety, když Jižní Súdán oslavoval nezávislost, začaly neziskové organizace i místní iniciativy budovat první regulérní školy. Jednoduché stavby s minimálním vybavením by západní svět jen stěží označil za školy, místním však sloužily dobře. Konec roku 2013 však zničil naději na lepší budoucnost místního vzdělávacího systému.

Základní vzdělání děti a mladiství z Jižního Súdánu mnohdy získávají v prostých...

Základní vzdělání děti z Jižního Súdánu mnohdy získávají v prostých chýších, které slouží jako školy.

Alizia Ruaiová tehdy byla studentkou základní školy. V červnu 2014 však musela spolu s rodinou prchnout před boji. „Přesouvali jsme se jen v noci,“ říká dnes 17letá Aliza. „Neviděla jsem, jak se bojuje, ale slyšela jsem výstřely ze zbraní. Cítila jsem se hrozně, bála jsme se. Tatínka mi odvedli už v dubnu, od té doby jsem ho neviděla,“ vzpomíná Aliza.

Část Súdánu je zhýčkaná pomocí ze Západu, míní pracovnice české charity

Zameškala několik zkoušek a ve škole trávila minimum času. Musela se totiž starat o své sourozence. V posledních měsících se podle ní situace o něco zlepšila. Aliza se opět snaží studovat. Navštěvuje jednu ze škol v uprchlickém táboře OSN ve městě Bentiu, kde nyní žije. „Protože chci mít lepší život, budu studovat. Možná jednou budu doktorka nebo učitelka,“ plánuje Aliza.

Do stejné školy chodí i Samuel Liom. Do školy poprvé zavítal až ve 14 letech. V jeho vesnici totiž žádná nebyla. Nejprve se ve školních lavicích cítil nepatřičně, chodil totiž do třídy s mnohem mladšími dětmi. Výuka ho však tak bavila, že překonal ponížení. Podobně jako Aliza i Samuel musel ze své domovské vesnice utéct před boji. I dnes vzpomíná na „střelbu, nájezdy zlodějů a těla ležící na kraji cesty“.

S rodinou skončil v uprchlickém táboře. Zprvu si nebyl jistý, zda mu navštěvování školy k něčemu bude. Po týdnech posedávání a nic nedělání si však řekl, že to se vzděláním zkusí. Nyní se do školy každý den těší a sní o tom, že jednou bude pracovat pro OSN. „Nejraději mám sociologii, protože se v ní člověk dozví něco o světě – jak jsou na tom jednotlivé země v otázkách spravedlnosti a společenských problémů,“ svěřil se Samuel. Jižní Súdán podle něj potřebuje mír, aby se všichni mohli vrátit k normálnímu životu.

Milice v Jižním Súdánu za červen naverbovaly tisíc dětských vojáků

Aliza i Samuel navštěvují jednu ze škol financovaných z dětského fondu OSN Unicef. Ty fungují v rámci kampaně Back to Learning, která už do školních lavic pomohla dostat více než 120 tisíc dětí. Ještě v roce 2014 šlo přitom do vzdělávací projektů v Jižním Súdánu pouhé jedno procento. To je však podle Unicefu potřeba změnit.

Bez vzdělání nemá Jižní Súdán budoucnost

„Musíme pamatovat na to, že současné konflikty, jakým je například i ten v Jižním Súdánu, trvají mnohem déle a měli bychom proto změnit podobu poskytované humanitární pomoci,“ myslí si Phuong T Nguyenová ze zastoupení Unicef v Jižním Súdánu. Vzdělávací aspekt je podle ní stěžejní a může také zachraňovat životy. 

Nejlepšího vzdělání se dětem v současnosti dostává v táborech Unicefu.

Nejlepšího vzdělání se dětem v současnosti dostává v táborech Unicefu.

Děti se totiž učí o prevenci před nákazou cholery, využívání pitné vody a ochraně před násilím. S tím souhlasí většina obyvatel Jižního Súdánu. Zřejmě největším propagátorem vzdělání v Jižním Súdánu je aktivista Valentino Achak Deng, který zastává také pozici ministra pro vzdělání v regionu Bahr el-Ghazal, píše server BBC. Deng motivuje svým životním příběhem. 

Ženy z Jižního Súdánu nemají klid ani v náručí OSN, straší je znásilnění

Jako malý chlapec žil střídavě v Keni a Etiopiii, kam prchl před válkou v Súdánu. Přežíval v uprchlických táborech. Později se skrze humanitární pomoc dostal do Spojených států. Jeho osudy ve své knize What is the What zaznamenal spisovatel Dave Eggers.

Tím však příběh Denga neskončil. Kdysi zoufalý kluk se vrátil do Jižního Súdánu jako vzdělaný a sebevědomý člověk. Stal se ministrem pro vzdělání. Na potkání lidem vypráví svůj životní příběh a prosazuje sílu vzdělání. Když se dokázal vypracovat on, může kdokoli, říká. „Pokud myslíte pozitivně a optimisticky, začnou se dít dobré věci,“ věří.

Článek se mi líbí

  • Nejčtenější

Zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera, bylo mu 72 let

V nedožitých 73 letech zemřel předseda Senátu a člen ODS Jaroslav Kubera. V letech 1994–2018 stál coby starosta a...

Ve Wu-chanu lidé kolabují v ulicích. Nová nemocnice musí stát do šesti dnů

Lidé omdlévající na ulici, přeplněné nemocnice a těla zesnulých ležící na chodbách. Kvůli nebezpečnému koronaviru už v...

Kubera zkolaboval v kanceláři, zemřel po převozu na urgentní příjem

Předseda Senátu Jaroslav Kubera zemřel v pondělí dopoledne. Politikovi se podle zdroje MF DNES udělalo nevolno v...

Stres a zkoušky v KFC. Studentům VŠE dochází trpělivost s anonymem

Alarm, hlášení a všichni ven. Na Vysoké škole ekonomické v Praze jde o častý doplněk zkoušek a státnic. Anonym se škole...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ve Vejprtech vzplál domov pro mentálně postižené. Osm lidí zemřelo

Při tragickém požáru v neděli ráno ve Vejprtech na Chomutovsku v domově pro lidi s mentálním postižením zemřelo osm...

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

  • Další z rubriky

Austrálie hlásí první případ nákazy koronavirem, v Číně přibývá obětí

První potvrzený případ nákazy novým typem koronaviru, který se šíří z čínského města Wu-chan, byl zaznamenaný i v...

Premium

Čína izoluje města. I přesto se počet nakažených každý den zdvojnásobí

Téměř čtyřicet milionů lidí v ­centrální provincii Chu-pej se již ocitlo v karanténních zónách, odkud je mimo jiné...

Východ Turecka zasáhlo zemětřesení o síle 6,8, zemřelo dvacet lidí

Počet obětí silného zemětřesení, které v pátek postihlo východ Turecka, stoupl na 20. V troskách domů je dál asi 30...

Riziko duševní nemoci je součást mé práce, podepisují správci YouTube

Platforma YouTube zaměstnává tisíce lidí, kteří prověřují sdílený obsah. Ti pak dlouhé hodiny sledují násilná nebo...

TEST AUTOSEDAČEK: Které jsou opravdu bezpečné?
TEST AUTOSEDAČEK: Které jsou opravdu bezpečné?

Dvacet autosedaček pro děti různého věku podrobil německý autoklub testu bezpečnosti. Prošly všechny. U některých se ale objevily podstatné nedostatky.

Najdete na iDNES.cz