"Grónsko má potenciál stát se mnohem zelenější zemí," řekl vedoucí vědec Jens-Christian Svenning z univerzity Aarhus v Dánsku listu the Guardian. "Pobřežní jehličnaté lesy, které jsou dnes na Aljašce a v západní Kanadě, by mohly prospívat i v poměrně velké části Grónska," dodal Svenning.
Podle výzkumu by se mohl uchytit především smrk sitka a borovice pokroucená. S očekávaným oteplováním země však bude moci na území Grónska prospívat většina ze 44 druhů dřevin ze Severní Ameriky a Evropy.
Jedním z důvodů, proč je dnes v Grónsku nedostatek zeleně, je velmi pomalé rozšiřování lesů. Počítačové simulace ukazují, že by proces, kdy by se původní stromy samy rozšířily do všech oblastí, mohl trvat více než 2000 let. Právě měnící se klima by se však tento proces mohl výrazně urychlit.
Zásadní druhy, jako například arktická bříza trpasličí, by mohly být na konci století rozšířené na více než 400 000 km², tedy území velkém skoro jako Švédsko.
Zalesnění přinese nové možnosti pro obyvatele
Tato změna s největší pravděpodobností upraví nynější grónský ekosystém, což povede k úbytku arktických zvířat a květin. "Na druhou stranu by se mohly naskytnout významné obchodní příležitosti spojené s lesnictvím, zemědělstvím a turismem. Lidé by mohli hrát aktivní roli při ekologizaci Grónska například zrychlováním šíření nových rostlinných druhů," řekl Svenning.
"Lidé budou častěji pěstovat užitkové a okrasné květiny tam, kde budou růst; to je v naší lidské povaze. Tyto výsadby by mohly získat obrovský vliv na budoucí povahu Grónska jako zdroj šíření. To je jistě pozitivní aspekt," dodal.
Svenning zároveň upozornil, že teplejší Grónsko bude mnohem náchylnější vůči invazivním druhům. Pokud by se dovozy sazenic nijakým způsobem nekontrolovaly, mohl by nastat velký chaos.
