Islámský stát se ve videu zveřejněném v sobotu k útokům v Paříži přihlásil a zároveň vyzval své stoupence v Evropě, aby pokračovali v teroru namířeném proti „bezvěrcům“ (více o hrozbě Islámského státu zde). To je změna. Zatímco dříve teroristé útočili proti konkrétním cílům, jako tomu bylo při vyvraždění redakce Charlie Hebdo, nyní může být obětí kdokoliv.
„Teď máme před sebou slepý terorismus, neboť specifické cíle jsou chráněny, takže méně dostupné. Páteční útoky byly provedeny podobně jako atentáty v Madridu v roce 2004 nebo v londýnském metru v roce 2005, což byly sebevražedné akce,“ řekl listu Libération sociolog Farhad Khosrokhavar.
Radikální skupiny v Sýrii a Iráku mají dostatek lidí ochotných k sebevražedným akcím. V západních zemích tito dobrovolníci pocházejí z velmi malých skupinek stejně smýšlejících lidí. Jakmile je policie odhalí, snaží se je vždy rozbít. Vůdci těchto skupin vždy aspoň krátce odjedou k výcviku do ciziny.
Většina atentátníků pochází z rozvrácených rodin, často mají za sebou pobyt ve vězení a najdou smysl života v radikálním islámu. Za nejvýznamnější považuje Khosrokhavar právě pobyt mezi islamisty v zahraničí.
Lidé vyrostlí na Západě se tam naučí zabíjet, čímž se zvyšuje jejich ochota zemřít. Odcizí se vlastní kultuře, rodině a dosud poznaným hodnotám.
„Když je člověk připraven zabít, je také připraven zemřít. To platilo pro fanatiky za komunismu i nacismu,“ řekl Khosrokhavar.
Vesty vyrobené ve Francii
Přesun boje proti Západu přímo do evropských zemí může dokládat i vybavení atentátníků. Ti v Paříži použili navzájem si podobné sebevražedné vesty. Obsahovaly TATP, což je sice velmi lehce získatelná, ale také velmi nestabilní třaskavina, baterii, spínač a šrouby, které měly zvýšit účinnost.
Odborník na pyrotechniku řekl agentuře AFP, že vyrobit takové výbušné zařízení není snadné. Vesta nesmí být objemná, aby se nositel mohl snadno pohybovat, a přitom musí být bezpečná, aby nevybuchla předčasně.
Podle odborníků je jisté, že výrobce vest nebyl mezi těmi, kdo je v Paříži použili. „Jsou to přesní specialisté, kteří nikdy neútočí, takže ten výrobce je stále někde tady,“ řekl bývalý velitel francouzské tajné služby Alain Chouet.
Pás pro sebevraha nelze podle odborníků vyrobit podle návodu na internetu a je jisté, že ti, kdo útočili v Paříži, si své vesty nepřivezli ze Sýrie.
„Čím víc se s tím hýbe, tím vyšší je riziko nechtěného výbuchu. Pravděpodobné je, že tady v Evropě je člověk nebo více lidí, kteří přišli z oblasti, kde bojují radikálové a kde se svému řemeslu naučili,“ sdělil bývalý člen tajné služby Pierre Martinet.
Zástupci protiteroristických jednotek se až dosud shodovali, že extremisté v posledních letech upouští od velkých útoků podobných těm, které prováděli stoupenci al-Káidy a jež vyvrcholily útoky na Světové obchodní centrum. Izolované útoky „osamělých vlků“ jim dávali za pravdu. Útoky v Paříži však svou propracovaností a koordinací tří skupin atentátníků skupin spíše připomínají právě útoky z 11. září.
Podle experta na radikální islám Sthephana Lacroix je však Islámský stát mnohem nebezpečnější než al-Káida. „Al-Káida si vybírala symbolické cíle. Islámský stát však situaci bere jako existenciální válku. Kvůli tomu jsou pak jeho útoky mnohem hůře odhalitelné,“ uvedl pro server The Wall Street Journal.
Bojujte ve svých domovinách, vyzývá Islámský stát
Dalším faktorem pro útoky islamistů v Evropě je podle BBC také fakt, že přechod hranice mezi Sýrií a Tureckem se díky aktivitám Kurdů, kteří ovládají příhraniční regiony, stává v posledních měsících vysoce riskantní. Místo cesty do ciziny je tak vedení Islámského státu povzbuzuje k tomu, aby zůstali ve svých domovinách, kde posléze páchají teroristické útoky.
Strategie Tří prstenců. Experti vyzkoumali, jak Islámský stát vítězí |
Američtí vojenští analytici před časem postup Islámského státu přejmenovali na strategii „Tří prstenců“. První okruh představuje území současného chalífátu, tedy Irák a Sýrie. Prostřední prstenec představuje Blízký východ a severní Afrika a posledním okruhem jejich zájmu je Evropa, Asie a Spojené státy.
Islámský stát v rámci této strategie využívá tři různé taktiky - konvenční válku, gerilovou válku a teroristické útoky. Ve vnitřním prstenci efektivně kombinuje všechny tři a neblahé stopy jeho přítomnosti můžeme pozorovat i v prostředním prstenci - příkladem jsou opakované útoky na egyptské vojáky na Sinaji nebo situace v Libyi, kde radikálové ovládli Dernu a Syrtu.
V posledním prstenci se džihádisté omezují na teroristické útoky. Několika takovým „osamělým vlkům“ se v minulosti podařilo provést atentáty v Austrálii, USA a Kanadě. V posledních měsících útočili v Tunisku a Libanonu. Teror pak vyvrcholil pátečními útoky v Paříži (vše o nich zde).
Autor uznávané knihy „ISIS: Uprostřed armády teroru“ Hassan Hassan k současnému vzestupu Islámského státu uvedl: „Bezpochyby se jedná o zcela novou hrozbu pro lidstvo. Nemyslím si, že zmizí bez toho, abychom ho porazili v Sýrii a Iráku.“
