Na letišti v Lakehurstu v New Jersey netrpělivě přešlapují desítky lidí. Je 6. květen 1937 a všichni čekají na přílet vzducholodě LZ 129 Hindenburg. Chlouba nacistické třetí říše nabrala vinou špatného počasí cestou z Evropy do USA několikahodinové zpoždění.
Slavné fotografieSeriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy. |
V sedm hodin večer se nedočkavci na deštěm smáčeném letišti konečně dočkali. Vzdušný gigant se vynořil z mraků a započal přistávací manévr. Hindenburg se měl nejdříve připoutat ke kotvicí věži a posléze se měl spustit na zem. Když posádka upevnila lano ke stožáru, došlo ke katastrofě.
Vzducholoď zachvátil požár, který se od zadní části během několika okamžiků rozšířil po celém trupu gigantického stroje. Plameny pozřely dvacet tisíc kubíků vysoce hořlavého plynu během 34 vteřin. Z celkem 97 cestujících zahynulo v ohnivé apokalypse 36 lidí. Někteří v panice vyskočili z gondoly a zabili se pádem na zem, jiní uhořeli.
Ohnivá zkáza v přímém přenosu
Díky přítomnosti řady novinářů na letišti se zkáza Hindenburgu stala první detailně zachycenou katastrofou v dějinách. Posluchačům rozhlasu ji živě zprostředkoval reportér Herb Morrison.
"Je to hrozná katastrofa, plameny šlehají tři sta, čtyři sta metrů do nebe. Je to příšerná havárie, dámy a pánové. Nyní se kácí k zemi!" popisoval roztřeseným hlasem posluchačům Morrison. Havárii zachytil také přítomný kameraman. Následující den fotografie požáru Hindenburgu obsadily přední stránky novin.
Podívejte se na zkázu Hindenburgu
s přidaným komentářem Herba Morrisona:
A nebylo jich málo. The New York Post zaplnil snímky havárie sedm stran, Daily Mirror dokonce devět. Na letišti v New Jersey očekávalo přílet Hindenburgu 22 fotografů a prakticky každý z nich pořídil snímek katastrofy. Do učebnic historie se ale zapsal jen snímek Sama Sherea.
Přistání Hindenburgu? Otrava...
Třiatřicetiletý fotograf pracoval pro agenturu International News Photo, součást mediálního impéria Williama Randolpha Hearsta. V té době byl již zkušeným fotografem a na přistání Hindenburgu se mu příliš nechtělo. Agentura mu zadala, aby na letišti pořídil snímky známých osobností vystupujících ze vzducholodi.
Titanic |
"Považoval jsem se za fotografa seriózních událostí a k úkolu jsem cítil jistý odpor. Prostě jsem to chtěl nafotit a vypadnout odtamtud," vzpomínal v roce 1980 Shere v interview.
Nakonec se přesto na letiště vydal. O několik hodin později se zeppelin nad New Jersey proměnil v ohnivou kouli a Shere pořídil svůj slavný snímek.
"Vyfotil jsem dva snímky se svým aparátem Speed Graphic, ale ani jsem neměl čas zvednout ho k očím. Spoušť jsem mačkal doslova od boku. Všechno se to seběhlo tak rychle, nic jiného se nedalo dělat," vzpomínal Shere. Fotograf poté popadl druhý fotoaparát značky Leica a fotil lidi prchající od hořících trosek.
Shereův snímek byl jen jedním ze záplavy fotografií dokumentující zánik vzducholodě. "Mnoho fotografů pořídilo podobné snímky. Hádám, že jsem prostě měl štěstí a byl jsem ve správný čas na správném místě," odpověděl fotograf na otázku, proč právě jeho snímek vstoupil do dějin fotografie.
Za zkázu zeppelinu může i americké embargo
Co způsobilo tragédii vzdušného Titaniku? Ihned po havárii se vynořily spiklenecké teorie. Symbol německého pokroku byl ideálním terčem pro odpůrce nacistického režimu. Vyšetřovatelé nicméně konstatovali, že vzducholodi se stal osudným únik vodíku zažehnutý výbojem statické elektřiny.
Hindenburg doplatil na svoji hořlavou vodíkovou náplň, kterou němečtí konstruktéři museli použít místo nehořlavého hélia. Jediným státem s přirozeným ložisky tohoto vzácného plynu byly v té době Spojené státy. Amerika ale ze strachu z vojenského zneužití uvalila na vývoz hélia do Německa embargo.
Ohořelá kostra vzducholodě Hindenburg (7. května 1937)
Vzdušný koráb byl od své premiéry symbolem úspěchů nacistického režimu. Zeppelin se původně dokonce měl jmenovat Adolf Hitler, ale konstruktér lodi Hugo Eckener byl zapřisáhlý odpůrce nacistů a dělal co mohl, aby výsledek jeho úsilí nenesl jméno nacistického vůdce. Vzdušný gigant byl nakonec pojmenován podle polního maršála a prezidenta výmarské republiky Paula von Hindenburga.
Konec éry vzducholodí
Nacisté ale propagandistických možností Eckenerova mistrovského díla plně využili. Z gondoly Hindenburgu pršely letáky na podporu politiky NSDAP, vzducholoď dodávala lesk zahajovacímu ceremoniálu berlínské olympiády v roce 1936.
Právě tento rok byl premiérovou sezonou Hindenburgu na zámořských linkách a nutno říct, že to byla velmi úspěšná sezona. Vzducholoď bez jakýchkoliv problémů absolvovala sedm zpátečních letů do Brazílie a celkem deset na vůbec první pravidelné lince spojující Evropu a USA.
Na sezonu 1937 bylo naplánováno celkem 17 letů přes Atlantik. Hned první z nich však skončil tragicky. Zkáza Hindenburgu ukončila éru gigantických zeppelinů; na jejich místo nastoupila letadla. Dokonalé pokrytí katastrofy novináři ale znamenalo milník ve vývoji médií.
Sam Shere Narodil se v roce 1904 jak jako Samuel Šereševsky do rodiny ortodoxních židů v Minsku. Rodina emigrovala do Ameriky a mladý Sam našel práci jako pomocník fotografů ve společnosti Pathe News. Brzy bylo o jeho budoucí kariéře rozhodnuto. Otec, který se v nové vlasti živil jako kloboučník, mu koupil fotoaparát Speed Graphic a Shere brzy prodal svůj první snímek: fotografii dívky v sněhové vánici na Brooklynském mostě. Kromě fotografie ho ale lákalo i moře a Shere tak dalších deset let strávil na palubách zámořských lodí. |
