Nešlo o žádnou romantiku. Až ve svých osmnácti se mladík osudu, který si nevybral, rázně vzepřel. Klášter zavrhl a vrátil se domů do Španělska. Nechal si narůst "háro", začal se rozhlížet po děvčatech a pustil se v Madridu do studia filmu.
Na svůj dosavadní život, podle něho spíše živoření, vzpomíná se směsí sebelítosti a děsu. "Vytrhli mě z rodiny a vrhli do prostředí středověku, kde jsem trpěl. Bylo to jako zlý sen," svěřil se nedávno, už jako čtyřiadvacetiletý, španělskému listu El Mundo. "Všechno mě to hrozně zasáhlo. Stále v sobě cítím vztek, občas propadám depresím."
Nikoho jsem se o to neprosil
Osel Torres se dostal na titulní strany světového tisku už v roce 1986. Právě tehdy ho nikdo menší než samotný dalajlama uznal za "tulkua", vysokého inkarnovaného lamu. Jeho rodiče pocházející ze španělské Granady, nadšení stoupenci tibetského buddhismu, ho krátce předtím vzali do exilového sídla dalajlamy v indické Dharamsale.
A tam ho tibetský vůdce v konkurenci osmi dalších kandidátů vyzdvihl na trůn. Potvrdil drobného kojence za nové převtělení na Západě věhlasného lamy Ješeho, který dva roky předtím zemřel v Kalifornii. Od té chvíle patřil hošík klášteru.
Tam ho pozvolna začali zasvěcovat do staletých tradic, které mu byly zcela cizí, a připravovat ho na úlohu významného hodnostáře tibetského buddhismu. "Nikoho jsem se neprosil, abych se tam převtělil," říká dnes zběhlý lama kategoricky.
Jednali s ním jako s božstvem, ale mladík si přesto stěžuje na nešťastné dětství. "Žádný fotbal, žádná televize, natož dívky," řekl španělským novinářům. "A první polibek jsem spatřil až v osmnácti."
Zhruba od šesti let věku se nemohl stýkat s obyčejnými dětmi. Viděl jen mnichy a občas za ním zaskočil Richard Gere, hollywoodská star a přesvědčený dalajlamův stoupenec.
Když mu bylo osm, podařilo se mu doručit matce vzkaz, v němž líčil, jak je nešťastný. Matka ho pak z kláštera Sera vzala. Sám se však vzápětí dobrovolně vrátil, cítil prý značný tlak, neustále mu zdůrazňovali, že není obyčejný smrtelník, ale nové vtělení lamy Ješeho.
Na dalajlamu nezanevřel
Když konečně v osmnácti vyšel z kláštera a ocitl se na diskotéce, byl šokován. "Byl jsem ohromen tím, co ti lidé dělali. Strkali jeden do druhého, tancovali, dusili se uzavření v zakouřené prostoře. A tohle že je hudba? Znělo to jako divný rámus, bolely mě z toho uši," říkal.
Torres se sice ke svým souvěrcům otočil zády, ti ho však nezavrhli. Stále věří v jeho vyvolenost. Mladý muž dnes žije v Madridu, kde dokončuje filmovou školu.
Na otázku, zda by nechtěl zfilmovat svůj život, odpověděl: "Ne, na to je moc komplikovaný. Měl jsem i nabídky na sepsání životopisu, ale budou muset počkat, až zemřu. Někteří lidé by se mohli cítit pohoršeni."
Na dalajlamu ovšem Torres nezanevřel. Stále ho považuje za jednu z nejinspirativnějších osobností na planetě.
