Zimbabwe začalo zabavovat farmy vlastněné bělochy v roce 2000 za vlády prezidenta Roberta Mugabeho. Vláda tehdy tvrdila, že cílem je přerozdělení půdy černošskému obyvatelstvu a náprava nerovností ve vlastnictví půdy z koloniální éry. Zabavení více než 4000 farem však zničilo komerční zemědělství a vyvolalo kolaps měny v roce 2008. Zimbabwe od té doby bojuje s nedostatkem potravin.
Mugabeho nástupce, nynější prezident Emmerson Mnangagwa se snaží obnovit vztahy se západními zeměmi, které na Zimbabwe uvalily sankce kvůli zabavování půdy a kvůli obviněním z porušování lidských práv. Vrácení části půdy představuje jeden z kroků, jimiž chce vláda podpořit jednání o úlevách při splácení dluhů. Konkrétně se to týká Dánska, Švýcarska, Německa a Nizozemska.
Číňané si oblíbili Zimbabwe. Hlavní město se díky nim mění před očima |
Zahraniční dluh země dosáhl v září 2025 částky 13,6 miliardy dolarů (280 miliard Kč). Věřitelé podmiňují případné úlevy reformami, mezi nimiž figuruje i vyřešení sporů o půdu.
Zmíněné evropské státy patří do skupiny západních zemí, které se Zimbabwe jednají o dluhových úlevách, a současně patří mezi významné dárce pomoci. Mezinárodní měnový fond (MMF) pro zemi schválil desetiměsíční program monitorovaný svými experty, který má zemi pomoci vytvořit záznam o ekonomických reformách. Program však nepřináší přímou finanční pomoc.
V Zimbabwe založili školku. Sochy jsem vyvdala, směje se majitelka kavárny |
Mnangagwa, dlouholetý spojenec Mugabeho, který svého předchůdce nahradil po převratu v roce 2017, uzavřel v roce 2020 dohodu o kompenzacích ve výši 3,5 miliardy dolarů (asi 72 miliard Kč) s přibližně 4000 bělošskými farmáři. Jeho vláda s nedostatkem peněz však dosud nedokázala vyplatit významné částky.
