Nizozemské aktivistky si Guatemalu vybraly kvůli tomu, že zde platí přísné zákony v otázce umělých potratů. Jsou povoleny pouze v případě ohrožení života matky, čímž se země legislativou prakticky shoduje například s přísně katolickým Polskem.
Guatemalanky tak zákaz často obcházejí zákroky načerno. Těch se v zemi se zhruba patnácti miliony obyvatel uskuteční podle odhadů asi šedesát pět tisíc ročně. Prováděny jsou za často nevyhovujících hygienických a zdravotnických podmínek a jsou třetí nejčastější příčinou úmrtí žen.
Ženy na vlnách cestu do Latinské Ameriky zdůvodňují také tím, že v oblasti se stále nepodařilo zcela zkrotit šíření viru zika. Ten způsobuje vážné komplikace při vývoji embryí a následné defekty u dětí. Ženy zde však nemohou ani při nákaze zikou podstoupit interrupci.
Přístup k interrupcím v jednotlivých státech podle WoW. Fialová: jsou legální, oranžová: jsou nelegální, ale lze jednoduše sehnat tzv. potratové pilulky, růžová: jsou nelegální a nelze se snadno dostat k potratovým pilulkám
Plavidlo by mělo zakotvit v přístavu San José během čtvrtka, ale pro provedení zákroků musí nejprve odplout do mezinárodních vod, aby neporušovalo guatemalské zákony. Na místě setrvá pět dnů.
Plavidlo v minulosti zakotvilo také u řady dalších zemí, kde však proti jeho přítomnosti často protestovaly skupiny brojící proti umělým potratům. Personál plavidla služby nabízí vždy jen v mezinárodních vodách, aby neporušoval zákony příslušného státu.
Kontroverze v Polsku, armáda v Maroku i Portugalsku
Organizaci založila v roce 1999 nizozemská lékařka Rebecca Gompertsová. V roce 2002 dostaly Ženy na vlnách povolení od tehdejší nizozemské ministryně zdravotnictví Els Borstové k provádění potratů na jejich prvním plavidle Aurora. Podmínkou bylo, aby aktivistky prováděly potraty u pacientek do šesti týdnů těhotenství. Při podání potratové pilulky musel být vždy přítomen gynekolog.
Na první cestu se ženy vydaly už o rok dříve k pobřeží Irska. Na palubě tehdy byly dvě lékařky a dvě sestry. V roce 2003 se Ženy na vlnách rozhodly pomoct v převážně katolickém Polsku, kde jsou potraty stále společenským tabu. Pochopitelně zde vzbudily kontroverzi, podle průzkumů však po jejich návštěvě vzrostl tlak na uvolnění přísných potratových zákonů.
Potratový dron po příletu do Polska
O rok později se chtěly aktivistky dostat do Portugalska, zabránila jim v tom však loď zdejšího námořnictva. Stejného přijetí se dočkaly v roce 2012 u břehů Maroka, když se poprvé během kampaně snažily nabídnout služby v muslimské zemi.
Ženy na vlnách ve snaze zpřístupnit interrupce překonávají překážky i jinými prostředky. V roce 2015 například poprvé využily takzvaný potratový dron, s jehož pomocí distribuovaly potratové pilulky – na dálku ovládaný stroj odstartoval v Německu a přepravil přípravek adresátce v Polsku. „Policie se pokusila zasáhnout, když dron překračoval hranice. Podařilo se nám však bezpečně přistát v Polsku. Dvě tamní ženy poté spolkly potratové pilulky. Německá policie později dron zabavila včetně našich osobních iPadů,“ popsaly akci aktivistky na webových stránkách.
V roce 2014 vznikl o činnosti skupiny dokumentární film Vessel:
