Studie zveřejněná vědci z Duke University v americké Severní Karolíně se opírá o data nasbíraná za posledních 250 let. Zaměřuje se na populace, které se během zkoumaného období dožívaly průměrně věku pod dvacet let. Konkrétně se jedná o osudy osvobozených otroků z Afriky, hladomory ve Švédsku, Irsku a na Ukrajině od 18. do 20. století i epidemii spalniček na Islandu v letech 1846 a 1882 (celou studii ve formátu pdf si můžete stáhnout zde).
Nejstarší lidéTeorie o tom, že se ženy průměrně dožívají vyššího věku, potvrzuje i pohled do tabulek rekordů. Deset nejstarších žijících lidí jsou ženy. Šest zástupkyň má v žebříčku Japonsko. Vůbec nejstarší je Nabi Tadžimaová, která se narodila před více než 117 lety. Nejstarší žijící muž, Španěl Francisco Núñez Olivera, se jí nemůže rovnat - je mu „pouhých“ 113 let. |
Dívky narozené během hladomoru na Ukrajině v roce 1933 se podle dostupných dat dožily průměrně 10,85 roku, chlapci jen 7,30 roku, uvádí New York Post. Podobný trend lze pozorovat i u osvobozených černošských otroků z USA. První rok po přesunu do Libérie zemřelo 43 procent. U narozených dětí ve stejném období se délka života pohybovala na extrémně nízké hladině 1,68 roku u chlapců a 2,23 roku u dívek.
Autoři studie se rovněž snaží vysvětlit, proč se ženy a dívky i v dobách krize dožívají průměrně vyššího věku. Překvapivě nehrají roli jen vnější faktory jako náchylnost mužů k alkoholismu, nezdravému způsobu života a nasazení do boje v dobách válek. Významným faktorem je různá genetická výbava mužů a žen, připomíná server The Guardian.
Hlavní výzkumná pracovnice studie Virginia Zarulliová uvádí, že hlavní zbraní žen je v tomto ohledu chromozom X a hormon estrogen. Ženské buňky disponují dvěma chromozomy X, mužské jedním chromozomem X a jedním Y. „Zjednodušeně řečeno, pokud dojde u ženy k mutaci jednoho chromozomu, má k k dispozici ještě jeden, který ho dokáže z části nebo úplně nahradit, u mužů však taková možnost neexistuje,“ popisuje Zarulliová.
Průměrný věk úmrtí v jednotlivých státech. Růžová barva označuje země, kde se vyššího věku dožívají ženy, modrá patří mužům.
Takzvaný ženský hormon estrogen navíc chrání krevní buňky proti celé řadě nemocí, píše server Science Daily. „Testosteron, tedy hlavní mužský hormon, naopak zvyšuje inklinaci k nebezpečným vzorcům jednání. Jmenovat můžeme například nezodpovědné chování, které může vyústit v nehody a násilnosti,“ vysvětluje Zarulliová.
Předpokládaný věk dožití rok od roku roste
Rozdíl v předpokládaném věku dožití mezi muži a ženami lze očekávat i v následujících letech. Průměrný věk dožití bez ohledu na pohlaví by mohl v některých zemí podle aktuálních odhadů už do roku 2030 překročit hranici 90 let. Podle rozsáhlé mezinárodní studie, jejíž závěry vyšly v britském lékařském časopisu Lancet loni v únoru, se musí politická sféra systematicky připravovat na další stárnutí populace.
Tři vejce denně a netolerovat násilí, radí na dlouhověkost 117letá Italka |
Světoví šampioni v dlouhověkosti budou podle studie Jihokorejci. Střední délka života ženy, která se narodí v Jižní Koreji v roce 2030, dosáhne s pravděpodobností 57 procent 90,8 roku, zatímco jihokorejský muž bude mít naději na dožití 84,1 roku. Studie to vysvětluje kvalitní výživou dětí, nízkým krevním tlakem populace, dobrým přístupem ke zdravotní péči a novým zdravotnickým technologiím.
V Evropě budou mít nejdelší naději na dožití francouzské ženy, které se po narození v roce 2030 dožijí v průměru 88,6 roku. Po Jižní Koreji a Francii mohou ženy čekat nejdelší život ve Španělsku a Japonsku. Čeští muži si od roku 1990 polepšili z 68 na 75 let a ženy ze 75 na 81 let.
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve zprávě z roku 2014 uvedla, že střední délka života se v letech 1990 až 2012 celosvětově výrazně zvýšila. Dítě narozené v roce 2012 může podle propočtů WHO žít průměrně o šest let déle než člověk, který přišel na svět v roce 1990 (celou studii WHO si můžete stáhnout zde).
Až do září 2017 byla nejstarším člověkem Jamajčanka Violet Brownová:
18. dubna 2017 |
