Pokud by asteroid, o průměru asi kilometr, Zemi zasáhl, velká část planety by se ocitla v plamenech, počasí by se změnilo a pevniny by zasáhly obří přílivové vlny. Ale tento asteroid by nevyhubil život na Zemi, jak tomu bylo před 65 miliony lety, kdy srážka s kosmickým tělesem znamenala konec dinosauří éry. Tento asteroid byl asi šestnáctkrát větší než 1950 DA.
"Není se čeho bát," řekl Jon Giordini z Jet Propulsion Laboratory v americké Pasadeně. "Chtěli jsme jen ukázat, že naše nová metoda zkoumání těles, která se nebezpečně přibližují k Zemi, je skutečně produktivní. Pravděpodobnost katastrofy je asi 1 ku 300. Předpověď je však o mnoho přesnější než jaká-koli dřívější," dodal Giordini.
Podle šéfa programu NASA pro studium blízkozemních objektů Dona Yeomanse Giorginiho nová metoda umožní až desetkrát lepší výsledky při předpovídání případných kolizí. Giorgini svou práci podle SME publikoval 5. dubna v časopisu Science.
Dosud totiž astronomové zaznamenávali přelety malých těles v blízkosti Země. Zaznamenávali jejich dráhy a snažili se předpovídat, kdy by tělesa mohla modrou planetu ohrozit. Přesnost předpovědí, hlavně daleko do budoucnosti, však nebyla velká. Na pohyb tělesa totiž kromě gravitačního působení ostatních objektů mají vliv i jeho fyzikální vlastonosti. Ty se však z klasických fotografií určit nedaly. Astronomové proto začali podle SME používat radar.
Když se těleso přiblíží k Zemi, namíří na něj vědci místo klasického dalekohledu radioteleskop. Ten jim umožní "ohmatat" nebezpečný objekt, určit jeho tvar, způsob rotace a základní vlastnosti povrchu. Kombinace těchto údajů s dráhovými prvky objektu potom po složitých výpočtech umožní předpovědět vývoj dráhy tělesa v čase velmi přesněji než dosud.
Asteroid 1950 DA, objevený 23. února 1950, se podle SME naposledy k Zemi přiblížil v březnu 2001. Okolo Země tehdy přeletěl ve vzdálenosti 21krát větší než je vzdálenost Měsíce od Země. Osm milionů kilometrů není sice malá, stačila by však na to, aby velké radioteleskopy získaly dostatečně přesné údaje o fyzikálních vlastnostech asteroidu. Na jejich základě Giorginimu po komplikovaných výpočtech vyšlo, že 1950 DA bude k Zemi nejblíže v letech 2809, 2840 a 2860 a že by naše potomky mohl ohrozit 16. března 2880.
"Je to však velmi daleko," říká Giorgini. "Za těch pětatřicet genercí se může stát cokoliv nepředvídané a není vyloučeno, že odhalíme objekt, který nás ohrozí mnohem dříve. V každém případě však dnes máme v rukách nástroj, pomocí kterého můžeme na nebezpečí upozornit s dostatečným předstihem," dodává.
Od známých objektů nám bezprostřední nebezpečí nehrozí. V sluneční soustavě je však ještě mnoho planetek, které pozorovatelům unikají. Začátkem března přeletěl těsně u Země zhruba ve vzdálenosti Měsíce 60metrový balvan, kterého si astronomové všimli až dva dny poté, co se k planetě nejvíce přiblížil.
