Zeman na sebe přivolal hněv Rakouska

  • 191
Pondělní Zemanovy výroky na adresu rakouských Svobodných a jejich exšéfa Haidera rozpoutaly v Rakousku politickou bouři. Na hlavu českého premiéra a potažmo tak i na Česko se snáší krupobití protestů rakouských politických stran. Rakouský velvyslanec Klas Daublebsky ve středu kauzu projednal s šéfem české diplomacie Janem Kavanem a hodlá se setkat osobně i s premiérem Zemanem.

Rakouský velvyslanec Klas Daublebsky se s Kavanem setkal během jednání české vlády v Ústí nad Labem. Tlumočil mu odmítavý postoj rakouské ministryně zahraničí Benity Ferrerové-Waldnerové k Zemanovým výrokům.

Kavan uvedl, že vzal názor rakouské strany na vědomí. S Daublebským se prý shodli, že případné problémy ve vzájemných vztazích, včetně například českého postoje k současnému referendu proti Temelínu, je třeba řešit v atmosféře dobrých sousedských vztahů.

Podle tiskového atašé rakouského velvyslanectví Gregora Schusterschitze se ale na konkrétních krocích, které přispějí k řešení situace, nedohodli.

Daublebsky rovněž požádal české ministerstvo zahraničí o zprostředkování schůzky s Milošem Zemanem. Podle Kavana Zeman velvyslanci vzkázal, že je ochoten se s ním setkat až po návratu z Jugoslávie počátkem příštího týdne.

"Tento pán, který je komunistou a teď se jako korouhvička pokouší o demokracii, ve skutečnosti svým duševním postojem vyjádřil jen to, co bohužel léta a desetiletí právě v Česku bylo oficiálním myšlením," prohlásil Haider o Zemanovi.

Haider o omluvu nestojí
Korutanský zemský hejtman Jörg Haider o případnou omluvu Miloše Zemana nestojí. "Cítil bych se uražen, kdyby se mi omluvil," řekl Haider ve středu v hlavním zpravodajství rakouské televize ORF.

Výroky Zemana proti své osobě a straně Haider nepovažuje za nic nečekaného. "To je duševní postoj, který už v roce 1968 zadusil násilím tanků Pražské jaro a tehdy nastupující demokracii," zdůraznil. Podle jeho slov jsou touto metodou "političtí protivníci prostě odrovnáváni", protože demokratický výběr nestačí.
 
Korutanský hejtman stihl odpovědět na dvě otázky televizního reportéra během necelé minuty; v tradičním korutanském saku připomínajícím lovecký kroj a se svým obvyklým ironickým úsměvem na tváři působil Haider uvolněným dojmem.

Haiderovo prohlášení přišlo v době, kdy ještě nemohl být informován o Zemanově dalším prohlášení na jeho adresu ze středečního večera, kdy premiér populistického předáka označil za "rakouský politický Černobyl".

Zeman 'pod palbou'
Ve středu proti Zemanovu výroku protestovaly všechny hlavní rakouské politické strany.

Nejvíce se rozlítili krajně pravicoví Svobodní (FPÖ), které český premiér kritizoval.  Předseda poslaneckého klubu FPÖ Peter Westenthaler vyzval představitele všech politických stran a ústavních institucí v zemi, aby Zemanovy "pomlouvačné a urážlivé" výroky odsoudily. O vyjádření požádal i prezidenta Thomase Klestila.

Český premiér Miloš Zeman není dobrým politikem. Ne však kvůli chybějící zdvořilosti, ale kvůli úplnému nedostatku politické obratnosti, píše rakouský list Die Presse. "Silnější podporu pro ponuré protičeské pocity nenávisti, které se objevují v lidovém hlasování, si nemohli Haider a spol.
ani přát," míní list.

"Postkomunista Zeman zřejmě při svých výrocích zapomněl, že o členství v EU žádá Česká republika, a nikoli naopak," prohlásil člen vídeňské zemské vlády Johann Herzog. Zároveň připomněl, že podmínkou souhlasu Svobodných pro vstup Česka do EU je nejen odstavení Temelína, ale i zrušení tzv. Benešových dekretů.

Kromě toho, že se Zeman svým vyjádřením nepřípustně vmísil do rakouské vnitřní politiky, stal se vlastně i "pomahačem protitemelínského lidového hlasování", které v Rakousku právě Svobodní prosadili, domnívá se předseda rakouské sociální demokracie (SPÖ) Alfred Gusenbauer.

Mluvčí Zelených Eva Glawischnigová k Zemanovým výrokům poznamenala, že spirála nezdvořilostí poškozuje jak protiatomovou politiku, tak i česko-rakouské vztahy.

ÚTERÝ 15. ledna
Už v úterý se Vídeň ostře ohradila proti výroku Miloše Zemana, že Rakušané by se měli co nejdříve zbavit strany Svobodných a jejího bývalého šéfa Haidera. Zeman to v pondělí prohlásil pro rozhlasovou stanici Frekvence 1.

Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová označila Zemanovy výroky za vměšování do vnitřních záležitostí Rakouska. "Tato Zemanova slova jednoznačně odmítám," prohlásila.

Český velvyslanec Jiří Gruša ve Vídni vyslechl oficiální protest rakouské vlády na rakouském ministerstvu zahraničních věcí už v úterý a slíbil, že ho bude Praze tlumočit.

"Premiér neřekl nic nového. Názory na Haidera a názory pana Haidera jsou známy po celé Evropě a Spojených státech," uvedl v úterý ke kauze pro iDNES mluvčí české vlády Libor Rouček. Zároveň připomněl bojkot EU v roce 2000 právě kvůli Svobodným a jejich bývalému šéfu Haiderovi.

Co Zeman řekl?
V rozhovoru pro Frekvenci 1 Zeman poukázal na listopadovou dohodu šéfů vlád obou zemí v Bruselu, která měla ukončit česko-rakouské spory o bezpečnost Temelína.

Ocenil, že ostatní rakouské parlamentní strany odmítly protitemelínskou petiční akci, kterou na tento týden prosadili Svobodní. Petiční akce je podle Zemana podvodem na voličích, protože ve skutečnosti je zaměřena proti přijetí Česka do EU.

"Čím dříve se Rakušané zbaví pana Haidera a jeho postfašistické strany, tím lépe," zdůraznil v této souvislosti Zeman. 

V Rakousku začalo 'Veto Temelína'

Svoboda: Duch Haiderových projevů připomíná Hitlera
Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda v úterý prohlásil, že Jörg Haider zaujal vůči českému národu vyloženě nepřátelský postoj. "Z jeho projevu na nás zavanul duch projevů Adolfa Hitlera," řekl Svoboda, který v pondělí navštívil Vídeň právě v den, kdy v Rakousku začala protitemelínská podpisová akce.

RAKOUŠTÍ SVOBODNÍ 

Rakouští Svobodní (FPÖ) tvoří od voleb v roce 1999 vládní koalici s lidovci (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela. Nástup této koalice, přesněji příchod nacionalisticky-populistické FPÖ k moci, vyvolal na začátku roku 2000 politické sankce zbývajících 14 členů Evropské unie. Ty byly po půl roce ukončeny s tím, že hodnoceny budou především reálné kroky tohoto rakouského kabinetu.

Česká vláda se tehdy jako jediná z kandidátských zemí EU k sankcím připojila, což Praze vytýkají domácí i rakouští kritici.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video