Miloš Zeman během oficiální návštěvy Srbska (2. dubna)

Miloš Zeman během oficiální návštěvy Srbska (2. dubna) | foto: AP

Vytvoření kosovské armády by vyzbrojilo tamní teroristy, prohlásil Zeman

  • 22
Vybudovat kosovské ozbrojené síly by znamenalo znovu vyzbrojit členy Kosovské osvobozenecké armády UÇK,, která páchala teroristické činy během války v kosovu. Uvedl to český prezident Miloš Zeman pří své návštěvě Srbska.

"Já se domnívám, že vzhledem k tomu, že UÇK, tedy Kosovská osvobozenecká armáda, předvedla v době jugoslávské války celou řadu teroristických činů, pak bych se samostatné kosovské armády, která by nebyla ničím jiným než UÇK ve zbrani, poněkud obával," řekl Zeman českým novinářům. Součástí mírových dohod po skončení konfliktů na Balkáně byl i závazek rozpuštění UÇK, dodal Zeman.

Kosovská osvobozenecká armáda

UÇK byla ozbrojená organizace kosovských Albánců, účastnící se války v Kosovu. Jejím cílem byla nezávislost Kosova na Srbsku. Později byla tato organizace rozpuštěna v důsledku přijetí rezoluce 1244 Rady bezpečnosti OSN, schválené v roce 1999.

Srbský prezident Tomislav Nikolić, s nímž se Zeman setkal v úterý, uvedl, že u svého českého protějšku nalezl pochopení pro odpor Bělehradu k vybudování armády v zemi, s níž byli Srbové na konci 90. let ve válce a jejíž samostatnost neuznávají.

Zeman je dlouhodobým odpůrcem nezávislosti této bývalé srbské provincie. "Zastávám názor, že Kosovo, které řada zemí neuznala, je, jemně řečeno, velmi podivný stát. Stát se silným vlivem narkomafií," řekl novinářům Zeman. Svůj negativní vztah ke Kosovu vyjádřil i tím, že do něj podobně jako jeho předchůdce Václav Klaus nejmenoval českého velvyslance.

Plně funkční kosovská armáda už v roce 2019

Úmysl vytvořit v bývalé srbské provincii samostatnou armádu oznámila kosovská vláda počátkem března. Srbsko reagovalo prohlášením, že kvůli plánům Prištiny požaduje svolání Rady bezpečnosti OSN. Podle Bělehradu je vytvoření kosovských ozbrojených sil v rozporu s rezolucí OSN. Podle prištinského listu Koha ditore má být kosovská armáda plně funkční do roku 2019 a má být v zásadě vytvořena z dosavadních bezpečnostních sil.

Budoucí kosovskou armádu má tvořit pět tisíc vojáků v aktivní službě a tři tisíce záložníků. Srbsko s tím nesouhlasí.

Zeman v rozhovoru s novináři připomněl i podezření z obchodu s lidskými orgány, kterého se údajně dopouštěla Kosovská osvobozenecká armáda. Tato obvinění se poprvé objevila v roce 2008. Upozornil na ně také vyšetřovatel Dick Marty v roce 2010 ve zprávě pro Radu Evropy. V ní obvinil UÇK, že odebírala za války v Kosovu orgány zajatým Srbům a také kosovským Albáncům, kteří nesouhlasili s praktikami UÇK. Do obchodů byl údajně zapleten i kosovský premiér Hashim Thaçi.