Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvStátní aparát, který byl zvyklý posledních 30 let pouze na finanční pobídky k práci, si po 24. únoru konečně uvědomil smysl své existence. Být oporou pro lidi, chránit ohrožené a pomáhat v nouzi. Svou roli v neposlední řadě sehrál příklad prezidenta Volodymyra Zelenského, kterému se v kritické chvíli podařilo převzít skutečné vedení.
Zelenského rozhodnutí neopustit Kyjev, na které je jeho tým tak hrdý, je zajímavé ve dvou ohledech. Když měl Zelenskyj po ruce bez nadsázky apokalyptická data západních rozvědek, rozhodl se důvěřovat výpočtům vlastních zpravodajských služeb a armády, které tvrdily, že Rusko nedokáže obsadit hlavní město.
A místo bezpečného útočiště v jedné ze západních metropolí se prezident rozhodl spoléhat na svůj vlastní bezpečnostní systém a zřídil si štáb v tajném bunkru v Kyjevě.
Tajný bunkr v Kyjevě přežije i jadernou válku
Tento utajený objekt vznikl ještě za sovětských dob. Je postaven tak, aby přežil i jadernou válku. Lidé, kteří tam byli, o takových místech pochopitelně nemluví. Proto, s omluvou, zde citujeme expremiéra Mykolu Azarova. „Pokud mluvíme o bunkru na území prezidentské kanceláře, jde o zcela chráněný bunkr připravený v sovětských dobách pro práci nejvyššího politického a vojenského vedení během jaderné války. Přímý zásah jadernou municí lidem v bunkru neublíží,“ řekl Azarov na začátku války ruským propagandistům.
Tento výběr prezidentova působiště je více než logický. Právě pro takový případ stát tuto infrastrukturu roky udržoval. Ti, kteří chtějí Zelenského kritizovat za to, že nesedí ve své kanceláři, by se měli podívat na současný stav kanceláře Vitalije Kima, gubernátora Mykolajivské oblasti, anebo na podobné ruiny budovy oblastní správy v Charkově.
Zelenskyj a jeho tým využívají prostory úřadu pro rozhovory, briefingy a některá jednání. Lví díl práce se však odehrává v bunkru.
S prezidentem spolupracuje malý stálý štáb, který je páteří jeho týmu. „Napovím vám: podívejte se, kdo byl s prezidentem v Buči po jejím osvobození. Nejčastěji jsou s ním teď stejní lidé. Je to (šéf prezidentské kanceláře Andrij) Jermak, (Jermakův zástupce Kyrylo) Tymošenko a (ministr infrastruktury Oleksandr) Kubrakov. Někde poblíž bývají ‚blogeři‘, jak říkáme (Jermakovým poradcům) Oleksiji Arestovyčovi a Serhijovi Leščenkovi, kteří komunikují s (dalším poradcem Mychajlem) Podoljakem,“ řekl jeden z vlivných členů týmu.
Zelenskyj jako Kennedy nebo de Gaulle. Hraje to skvěle, říká expert |
Zelenskyj se obecně zaměřuje na řešení problémů ve dvou hlavních oblastech: mezinárodní a obranné. Ve skutečnosti si prezident teprve se začátkem války uvědomil dosažitelnou oblast odpovědnosti. Symbolicky se přesně shodovala s tím, co je zapsáno v ústavě. Tedy zahraniční politika a obrana. Zelenského okolí přiznává, že na všechno ostatní prostě není dost času. Snad kromě ekonomiky.
Diplomaté, vojáci a ekonomové
Není tedy divu, že se kolem Zelenského nyní točí tři skupiny hodnostářů: diplomaté, vojáci a ekonomové. Diplomatické záležitosti mají na starosti Jermak, který komunikuje s Bílým domem, ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který dostal za úkol vyjednávat se světem, a zástupce šéfa kanceláře Andrij Sybiga, který připravuje pro prezidenta a pisatele jeho projevů takzvaný diplomatický rámec před nejdůležitějšími jednáními.
Často v bunkru pobývá také jeden z klíčových vyjednávačů s Ruskem Davyd Arachamija, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa.
Největší kus diplomatické práce ale odvádí sám Zelenskyj. Prezident podle Jermaka mívá desítku jednání na nejvyšší úrovni denně. Každý den se také obrací na parlamenty světa, vystupuje na summitech NATO a EU nebo i při předávání cen Grammy. „Od Zelenského to vyžaduje opravdu hodně času a úsilí, protože každé jednání trvá minimálně 30 minut. Pokaždé je nutné se připravit, trvá to také asi hodinu. Asi tak desetkrát denně,“ tvrdí zdroj z prezidentova okolí.
Válka nekončí. Musíme se připravit na těžké boje, říká velvyslanec Perebyjnis |
Vojenský blok zastupují ministr obrany Oleksij Reznikov, tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov, náčelník ozbrojených sil Valerij Zalužnyj a další vojenští velitelé, jejichž jména úřad raději nezveřejňuje ze zřejmých důvodů.
Do ekonomického křídla prezidentova týmu patří především premiér Denys Šmyhal, který je zodpovědný za koordinaci a stabilizaci ekonomiky. Vytvářením nových ekonomických nápadů se zabývá skupina ministryně hospodářství Julije Svyrydenkové a zástupce šéfa kanceláře Rostyslava Šurmy.
Do hospodářské a humanitární práce se zapojuje duo Tymošenko-Kubrakov, kterým se v žertu kvůli množství řešených problémů přezdívá „stínoví premiéři“. Tymošenko má na starosti i regiony, smiřuje starosty s gubernátory a také neustále sleduje, kde ruští vojáci unesli některého ze starostů, a zjišťuje možnosti výměny, jak vysvětluje zdroj z prezidentova okolí. Čas od času sem zavítá i předseda parlamentu Ruslan Stefančuk.
Ale kvůli návalu diplomatické a vojenské práce nemá prezident a jeho kancelář síly a čas na to, aby ovládali ostatní složky státní správy. V prvních dnech války prezident dvakrát denně pořádal velké porady, na které jezdili lidé z různých míst a měst. Ale, jak vysvětlil Danilov, bezpečnostní pravidla zakazují shromažďovat vedení státu v jednom místě. Pokud by nepřítel zaútočil přesně, zemi by hrozilo, že zůstane bez vedení. Proto Zelenského schůzky nejsou všechny tváří tvář.
I tak Zelenskyj drží ruku na tepu dění na všech frontách. „Je v kontaktu s generálním štábem, se Zalužným, s Reznikovem. Ale válku nelze naplánovat,“ řekl jeden ze spolupracovníků.
