Na deseti předních pozicích kandidátky berlínských Zelených pro zářijové spolkové volby je sedm žen. Členky strany, která usiluje o rovnoprávnost, zastoupení tolika „silných žen“ oslavovaly. Přesto byla nadnesena otázka rozmanitosti, píše list Die Welt.
„Proč si myslíte, že jste lepší než mladá žena s migračním původem?“ zazněla například otázka na kandidáta Philipa Alexandera Hiersemenzela.
„Nejsem,“ odpověděl. „Jediná věc, kterou můžu nabídnout, je má zkušenost, mé srdce a má duše.“
Někteří delegáti kritizovali stranu, že se sice oficiálně staví za rovné zastoupení lidí s migračním původem, ale na celostranické úrovni se to příliš neprojevuje. „Ne zcela nedůležitý aspekt diverzity tady docela jasně chybí, ne?“ namítá poslanec Spolkového sněmu Danyal Bazyaz.
Na přední místa kandidátky se hlásili jen dva lidé s migračním původem. Další poslanec Spolkového sněmu, Özcan Mutlu, jenž se neúspěšně ucházel o šesté místo, spolustraníky vyzýval právě k tomu, aby v Bundestagu zajistili větší rozmanitost.
Omezme stavbu rodinných domů, zabírají prostor, zní od německých Zelených |
„Šel jsem do politiky, protože jako dítě z kurdsko-alevitské rodiny gastarbeiterů chci dobré vzdělání pro všechny děti a mladé lidi a taktéž se zasadit proti diskriminaci a rasismu,“ prohlásil podle listu Der Tagesspiegel před delegáty.
Juliana Wimmerová, jež je brazilského původu, byla úspěšnější a získala osmé místo. „Bundestag musí konečně reflektovat naši rozmanitost. Podíl žen s migračním původem je zanedbatelný a myslím, že jde o demokratický deficit,“ uvedla.
Pro některé uživatele Twitteru to nicméně nebylo dost. „Nemyslím si, že stačí, aby Zelení postavili do popředí jedince s klasickými německými jmény, kteří jsou bílí a nějak mají migrační historii,“ napsal jeden s tím, že se nejedná o dostatečnou reprezentaci lidí označovaných zkratkou BIPOC (černí, původní obyvatelé a „barevní“ lidé).
Velkou kritiku si vysloužila i přední uchazečka Zelených o křeslo starostky Berlína Bettina Jaraschová. Na nevinnou otázku šéfa strany Wernera Grafa, čím chtěla být jako dítě, odpověděla „indiánskou náčelnicí“.
Vzbudila tím pohoršení mezi spolustraníky, kteří slovo „Indián“ považují za rasistický, diskriminační termín. Podle nich by politicky korektní verze zněla „náčelnicí kmene původních obyvatel“.
Jaraschová se za svoji formulaci omluvila s tím, že se jednalo o „nereflektované vzpomínky z dětství“. „I já se musím ještě učit,“ dodala.