Nad libyjskou pouští se prohání celá plejáda západních bojových strojů. Je to hotový veletrh vyspělé bojové techniky a nasazení v ostré akci při střežení bezletové zóny může k strojům napřít pozornost potenciálních kupců.
Značnou pozornost na sebe poutají především letouny Eurofighter Typhoon v řadách britské RAF, pro které je mise nad Libyí prvním bojovým nasazením. Podle výrobce stroje společnosti Eurofighter GmbH v současnosti operuje nad Libyí deset strojů Typhoon.
GrafikaPodívejte se, odkud startují spojenecké letouny k misím nad Libyi  |
"Nikdy neuškodí, když vaše stroje nesou razítko 'Použito v boji'," říká odborník na vojenskou techniku Francis Tusa. Holding Eurofighter GmbH tvoří firmy BAE Systems, EADS a Finmeccanica. Libyjský diktátor drží ironií osudu v této italské průmyslové skupině 2 procenta akcií.
Projekt stíhaček Eurofighter připravovaly od konce 70. let Velká Británie, Itálie a Španělsko. První stroje vyjely z továren před čtyřmi lety a RAF jich v současnosti má k dispozici 70. Typhoony má ve svých hangárech také Berlín, Řím a Madrid, holdingu Eurofighter se už podařilo několik desítek exemplářů prodat do Rakouska a Saúdské Arábie.
Podle agentury Bloomberg Typhoony při střežení bezletové zóny prokázaly především schopnost koordinace s dalšími letouny mezinárodní koalice. Nad Libyí si vyměňují data s letouny předběžné výstrahy, průzkumnými letouny a bezpilotními letadly, jež často operují stovky kilometrů daleko.
Eurofighter Typhoon Královského letectva
Model prý také prokázal schopnost rychlé reakce, zanechává malou zvukovou stopu a k jeho obsluze není třeba velký personál. Typhoony ale dosud nedostaly šanci předvést se v plné síle a nejspíš ji ani nedostanou. Jsou určeny především k vzdušným soubojům a Kaddáfího letectvo k boji proti spojencům vůbec nevzlétlo. Britské útoky na pozemní cíle obstarají především letouny Tornado vyvinuté v 70. letech.
Francouzi hledají kupce pro svá letadla
O pozornost případných kupců si na přehlídkovém mole nad Tripolisem říkají i Francouzi. Paříž v polovině 80. let vycouvala z projektu Eurofighter a zaměřila se na vývoj vlastního bojového letounu. Výsledkem byl stroj Dassault Rafale, který si první ostré nasazení odbyl v roce 2002 v Afghánistánu.
L-159 AlcaAkce v Libyi oživily debatu o českých strojích |
Rafale na rozdíl od Typhoonu může útočit i proti pozemním cílům. Tyto stroje k misím nad Libyí startují z letadlové lodi Charles de Gaulle a základny Solenzara na Korsice.
Francouzští piloti neváhali v praxi demonstrovat schopnosti svých strojů a zničili jednomotorový cvičný stroj Soko G-2 Galeb, který údajně narušil bezletovou zónu. V sobotu si pak u obléhané Misuráty otevřeli hotovou střelnici. Zničili dalších pět strojů Galeb a dvě helikoptéry Mi-35.
Stíhačka Rafale francouzského letectva
Francouzi mají pro letoun jen slova chvály. "Byl nasazen ve vzdušných soubojích, útocích na pozemní cíle, průzkumné činnosti, a dokonce i jako tankovací letadlo," tvrdí mluvčí francouzské armády Thierry Burkhard. Zbrojovce Dassault Aviation se ale od roku 2000, kdy stroj představila, nepodařilo prodat ani jeden kus.
"Francouzi chtějí Rafaly zoufale prodat," říká Francis Tusa. Dassault Rafale s nabídkou svých strojů neuspěl v Jižní Koreji, Singapuru ani Maroku. Jako potenciální kupec se v jednu chvíli jevil dokonce i Tripolis.
Největší kšeft slibuje Indie
K nebi nad Libyí se upírají zraky mnohých potenciálních kupců. Své letectvo chce v nejbližší budoucnosti posílit Brazílie, Japonsko, Omán, Katar a Švýcarsko. Největší tendr na nákup současnosti vypsala Indie, která hodlá nakoupit 126 bojových letounů.
Arzenál |
Do soutěže se kromě strojů Rafale a Typhoon hlásí také americký Boeing se svým strojem F/A-18E/F Super Hornet, Lockheed Martin se strojem F-16 Fighting Falcon, ruský Mig-35 a švédský koncern Saab AB se stíhačkou Gripen.
Stroje, které v současnosti patří i do výzbroje české armády, zatím také čekají na své první bojové nasazení. K libyjskému nebi se tak možná upírají i oči českých generálů, protože pronájem gripenů vyprší v roce 2015.
Jak ale nasvědčují příklady z minulosti, bojové vlastnosti či cena nejsou ve výběrových řízeních českého ministerstva obrany tím nejdůležitějším faktorem.
