Trump dlouho před volbami avizoval, že bude po spojencích ze Severoatlantické aliance požadovat plnění závazků, zprvu mluvil o vyčlenění dvou procent HDP na obranu, před pár dny přitvrdil a zvažuje pět procent. Reakce byla pochopitelná, vlády zavelely ke zbrojení, jen země sedmadvacítky plánují v následujících letech utratit na 500 miliard eur.
„Evropští zbrojaři jednoduše nemohou pokrýt takový objem objednávek, zejména kvůli desítkám let, kdy byl náš sektor podfinancovaný,“ popisuje pro list Politico Jan Pie, šéf lobbistické organizace ASD, která sídlí v Bruselu.
„Musíme tento trend zvrátit. Když se obrátíme na firmy mimo Unii, problém tím budeme jen tlačit před sebou a postupem času přijdeme i o technologické know how,“ dodává.
„Činí, co slíbil.“ Mnozí v EU se těší, s čím Trump přijde. Zbytek tiše vyčkává |
Zhruba 55 procent zbraňového dovozu pocházelo mezi lety 2019 až 2023 z USA, proti předchozí pětiletce jde o masivní nárůst o 32 procent, uvádí švédský International Peace Research Institute (SIPRI). „Co se týče dodávek, objem zbraní proudících z Ameriky do Evropy v příštích letech ještě naroste,“ popisuje analytik SIPRI Pieter Wezeman.
 |
A nemusí jít pouze o touhu po lepší technice, kdo uzavře kontrakty se zámořskými firmami, může toho využít při budování dobrých vztahů s Trumpem.
„Víte, odstrašení není o tasení zbraní, jde o jakýsi souboj duší. Myslím tím, že skrze uzavření obchodů s dodavateli zbraní si třeba budete moci kupit vliv u šéfa Ameriky,“ míní Christian Mölling z Bertelsmann Foundation. Už nyní proudí z USA desítky kusů letounů Lockheed Martin F-35A Lightning II, vrtulníků AH-64 Apache či systémů Patriot.
Dvě odlišné cesty k moderní výzbroji
Velká část států se snaží nakupovat alespoň zčásti u přetížených evropských výrobců. Ať už jde o letouny Eurofighter Typhoon či JAS 39 Gripen či o munici a palné zbraně. „Tlak ze strany Trumpa je podle mého názoru v současné situaci pro Evropu dobrý,“ uvedl ředitel německé zbrojařské firmy Rheinmetall Armin Papperger pro Bloomberg.
Trump přitvrzuje, chce pět procent HDP na obranu. Podle Česka je to nyní příliš |
Paradoxní je v tomto ohledu přístup vedení Severoatlantické aliance v čele s Markem Ruttem a bruselskými lídry. Statný Nizozemec dlouhodobě tlačí na snadnější nákup zbraní v USA. „To bylo i téma mých setkání s Trumpem: otevření amerického trhu s armádními technologiemi. Když dneska chcete něco koupit v Americe, musíte projít cestu Kongresem, Bílým domem, ministerstvem obrany i Pentagonem. A až potom se dostanete třeba k systému Patriot,“ vysvětluje.
Mario Draghi naopak ve své loňské zprávě s názvem Budoucnost evropské konkurenceschopnosti velí k co možná největšímu pokrytí poptávky z evropských zdrojů. K tomu je podle něj nutná kontinuální inovace postupů, úzká spolupráce zbrojařských firem a lepší financování. „Měli bychom se ujistit, že pouze minimum poptávky budeme uspokojovat ze zdrojů mimo Evropu,“ uvedl.
