Rozdíl je v tom, že tehdy šly přes přístavy v La Manche miliony vojáků a statisíce aut a tanků, do Gazy mají nyní jít dva miliony jídel denně. Plus voda a další věci.
A rozdíl je i v tom, že za druhé světové měli ještě vojáci fantazii, takže tehdejší přístavy měly krycí jméno Moruše, kdežto ten americký se v dnešní technologické době suše jmenuje JLOTS, což je vojenské zkratkové slovo pro „spojenou logistiku až na břeh“.
Kromě toho je i záhadou, kdo bude vyloděné zásoby hlídat, aby se na ně nevrhly tisíce hladových Gazanů a nerozebraly je.
