V čem jsou takzvané tromby, zárodky tornád, které lidé viděli v sobotu v okolí Náměště na Hané, tak výjimečné?
Dosud se nám nepodařilo udělat záběr, kde je možné vidět čtyři tromby v jeden moment. Navíc podle pozorovatelů se takovýchto útvarů na nebi společně vyskytlo až osm, což je dosud nevídané množství. V minulosti jsme samozřejmě už dostali zprávy o tom, že se v jeden den vyskytlo více tromb naráz, v tomto případě se je ale poprvé podařilo zaznamenat. Možná také proto, že se objevily v hustě obydlené oblasti, kde je mohlo pozorovat velké množství lidí.
Kolik oznámení o výskytu zárodků tornád se vám od soboty sešlo?
Dosud jsme obdrželi devět hlášení o trombách, díky nimž jsme si mohli udělat obrázek o daném jevu. Některým pozorovatelům se dokonce podařilo nafotit přes sedmdesát snímků tromb, což nám umožnilo pozorovat průběh, jak se jednotlivé trychtýře vyvíjely.
sobotní tromby NAd MORAVouOBRAZEM: Nebe na Moravě "ozdobily" zárodky tornád |
Už se vám podařilo zjistit, jestli šlo o tornádo, nebo jen tromby?
Na myšlenku, že se na nebi mohlo objevit i tornádo, nás přivedl fotografický materiál a výpověď jednoho ze svědků, který uvedl, že viděl vír vodních par vpravo dole od jedné z tromb. Příklad fotografie, která naznačuje, že se při zemském povrchu vyskytla nějaká cirkulace, jsme uvedli na webových stránkách hydrometeorologického ústavu v sekci věnované přímo tornádu v Náměšti na Hané.
Další pozorovatel však uvádí, že žádnou rotaci při zemském povrchu nezahlédl, takže jsme zatím na pochybách a nemůžeme vyvodit jednoznačný závěr.
Takže čekáte na další výpovědi svědků, které by vás mohly posunout dál?
Přesně tak, s některými pozorovateli ještě konzultujeme lokality, ve kterých tromby viděli, a navíc jsme dostali nový fotografický materiál, který zpracováváme. Čekáme také, jestli se ozve někdo, kdo třeba zaznamenal škody způsobené větrem v dané oblasti. To všechno nám velmi pomůže.
TORNÁDA V ČESKUVše o větrných vírech na území republiky (web ČHMÚ) |
Vyčetla jsem, že tromby jsou za určitých povětrnostních podmínek častým jevem. Za kterých?
Tromby se vytváří při nestabilních atmosferických podmínkách a doprovází mohutná bouřková oblaka typu cumulonimbus či cumulus congestus. Samozřejmě ne každý takový oblak doprovází tromba, jde zhruba o to, že se ve spodních vrstvách atmosféry tvoří určitá cirkulace v podobě víru a tu potom může silný výstupní proud daného mraku dostat do vertikální polohy.
Bouřkový mrak (cumulonimbus) je charakteristický vertikálním vývojem. U jeho základny se mohou tvořit tornáda.
Foto Profimedia.cz
Trombám svědčí, když je vzduch v nižších vrstvách poměrně vlhký a zároveň se v nich vyskytuje rychlý pokles teploty v závislosti na výšce, což napomůže vzniku silného stoupavého proudění. Tyto jevy se u nás vyskytují hlavně po přechodu studené fronty, kdy k nám proniká vlhký a chladnější vzduch s výraznými přeháňkami a bouřkami.
V Náměšti ale počasí nebylo typické pro vznik tromby - teplota dosahovala až k 16 stupňům Celsia a na bouřku to podle svědků také nevypadalo. Čím si to vysvětlujete?
Svou roli sehrála velmi vysoká vlhkost vzduchu, protože v suchém počasí by se víry nezviditelnily. Pro mě samotného ale byl výskyt tromb překvapením, protože v okolí se neobjevila žádná mohutná kupovitá oblačnost. Atmosféra si ale sem tam takovéto překvapení pro nás přichystá.
Spíše vše připomínalo vodní smršť, která se také projevuje jako vzdušný vír vznikající pod základnou kupovitých oblaků, přičemž se váže výlučně na vodní plochy. Podobné záběry jsou známé například z přímořských oblastí, kde jsou smrště relativně běžné a nebezpečí ve slabé formě představují jen pro malá plavidla. Souvislost tromb právě s touto smršťí nás napadla hlavně proto, že nad mořem bývá velmi vysoká vlhkost vzduchu v přízemních vrstvách, jako tomu bylo i v tomto případě.
Před pěti lety řádilo v Litovli tornádo, nyní se kousek od města vyskytlo sedm či osm tromb. Proč se tolik unikátních jevů děje právě v této oblasti, má to nějaké vysvětlení?
V rámci vědecké obce se některé studie zabývají právě souvislostí mezi výskytem tornád a lokálními faktory. Jednoznačný důkaz však zatím nikdo neposkytl. Litovelské tornádo (více o bouři v Litovli v roce 2004 čtěte zde) bylo silné a ta se většinou vážou na cirkulace přímo v bouřkách, pochybuji tedy, že by vznik tornáda souvisela třeba s vodní plochou nebo podobnými lokálními faktory.
Na jednoznačnou odpověď si však asi budeme ještě muset počkat - tornádo je dosud jen málo probádaným jevem.
