Poté, co řecké ministerstvo zahraničí zahrnulo nebezpečný hmyz mezi rizika hrozící při cestách do země, začali turisty nabádat k opatrnosti i zástupci resortu zdravotnictví. Mezi zdravotníky se rozjela kampaň, která jim možnou diagnózu u pacientů připomíná.
Na letištích a úřadech po celé zemi zase rozdávají letáky s osvětou. Své občany před hrozbou nákazy při cestách do Řecka varovala také Velká Británie. Minulý týden to napsal server Greek Reporter.
Loni se v zemi totiž nakazilo bezprecedentních 316 lidí, přičemž u 243 z nich se objevily závažné příznaky neurologických nemocí, jako je encefalitida, meningitida či akutní ochrnutí. Padesát lidí pak na nákazu zemřelo.
Sezona komárů tehdy začala neobvykle brzo a skončila až na podzim, kdy jeden případ nákazy ohlásila Francie. Lidé už navíc nejsou v bezpečí ani ve městech.
„Víme, že se virus z vesnic a mokřadů přesunul do velkých městských center, včetně aténského regionu Attica a Soluně. Virus se v zemi usadil díky migrujícím ptákům, takže každému doporučujeme, aby přijal osobní ochranná opatření, jako je nošení dlouhých rukávů, vyhýbání se místům se stojatou vodou a používání moskytiér a repelentů,“ říká pro deník The Guardian Danai Pervanidou z úřadu Keelpno.
Ten v Řecku monitoruje výskyt infekčních nemocí. Expertka dodává, že se lidé musí připravit na to, že tak jako se v zimě očekává chřipková epidemie, v létě to bude západonilská horečka.
Zvýšený výskyt nemoci loni zaznamenali také v Itálii, na Kypru, v Rumunsku a Srbsku. Nakažených tehdy bylo víc než za předchozích sedm let dohromady. V Chorvatsku na tuto tropickou nemoc zemřel nejméně jeden člověk.
V Česku se nakazili dva lidé západonilskou horečkou, seniorka zemřela |
Loňská vlna nákaz se z Řecka dostala i do České republiky. Na dovolené se totiž nakazil starší muž, který pak skončil v nemocnici v pražských Střešovicích. Bylo to poprvé po pěti letech, kdy se u nás nemoc objevila. Krátce poté jí onemocněli ještě dva lidé, oba se však nakazili v Česku.
Západonilskou horečku přenášejí zejména komáři rodu Culex, inkubační doba trvá tři až čtrnáct dní. Většinou onemocnění proběhne bez příznaků. Pokud už se objeví, podle Státního zdravotního ústavu se projevují jako horečka a bolesti hlavy, únava, nevolnost a zvracení či vyrážka.
„Západonilská horečka se projevuje podobně jako jiné virózy, až u devadesáti procent lidí může proběhnout bez příznaků, ale u starších nebo imunitně oslabených jedinců může způsobit zánět mozku nebo mozkových blan a může být i smrtelná. Účinný lék ani vakcína zatím neexistuje. Účinnou ochranou jsou repelenty proti komárům,“ řekla také vedoucí Národní referenční laboratoře pro arboviry Zdravotního ústavu v Ostravě Hana Zelená.