V brzkých ranních hodinách 5. září 1972 nastoupil sotva dvacetiletý Chálid Džavád spolu s dalšími sedmi Palestinci do taxíků u mnichovského nádraží. S některými se prvně setkal jen o několik hodin dříve při večeři, kde řešili dosud tajný plán přepadení izraelských sportovců v bavorské metropoli.
SLAVNÉ FOTOGRAFIESeriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy |
Džavád patřil mezi fidájíny, tzv. bojovníky za víru, kteří pocházeli z palestinských uprchlických táborů v Sýrii, Jordánsku a Libanonu. Tyto muže pojilo jedno: nenávist k židovskému národu.
I proto se mladý muslim, který mezi ostatními proslul svou vášní k fotbalu, přihlásil ke skupině Černé září, extremistické frakce působící v rámci Organizace pro osvobození Palestiny (OOP).
Kdy přesně se v hlavě šéfa Černého září Abú Daúda zrodil nápad zajmout izraelské sportovce na letních olympijských hrách v Německu, už nikdo nezjistí. Údajně to bylo začátkem července v Římě. Palestince rozčílil nezájem mezinárodního olympijského výboru, jenž vůbec nereagoval na jejich žádost o povolení účasti palestinských sportovců na OH 1972.
Černé září proto rozjelo akci, v jejímž závěru si o necelé dva měsíce osm vycvičených teroristů mávlo na taxíky a vydalo se na kraj města do olympijské vesnice ke Conollyho ulici. Tam bydlela převážná část izraelské delegace.
Němci se snažili vymazat válečnou minulost
Skupina Arabů převlečená do teplákových souprav s těžkými sportovními pytli plnými zbraní a granátů se k třípatrovému domu číslo 31 dostala zcela bez nesnází. Nikdo je nekontroloval.
Adolf Hitler na olympiádě v Německu v roce 1936
Němečtí organizátoři se za každou cenu snažili, aby jejich olympiáda probíhala v "přátelském duchu" a uvolněné atmosféře. Chtěli se rehabilitovat za berlínské olympijské hry v roce 1936, které Adolf HItler využil k propagaci nacistických myšlenek.
Na dvacátém ročníku her "míru a radosti", který odstartoval 26. srpna, tedy chodila ostraha beze zbraní a většina sportovišť byla snadno přístupná - včetně olympijské vesnice. Dům židovské delegace nebyl ani zamčený.
Poté, co se do něj dostali Arabové, nabraly události rychlý spád. Ozbrojenci zaklepali na dveře bytu číslo 1, kde jim otevřel rozespalý rozhodčí zápasů Josef Gutfreund. Jakmile spatřil zbraně, zalehl dveře a začal křičet. I když vážil přes sto kilo, dveře dlouho neudržel. Teroristé vpadli dovnitř a zajali takřka celé osazenstvo bytu, jen jednomu muži se podařilo uprchnout.
Židé se bránili. Trenér zápasů Moše Weinberg i zápasník Josef Romano své pokusy o odzbrojení teroristů zaplatili životem už v olympijské vesnici. Ostatních devět zajatých sportovců a trenérů z bytů skončilo v poutech na podlaze.
Německo znovu zalila židovská krev
Pro německou spolkovou vládu byl ranní incident na Connolly Strasse pořádnou ránou. Jen několik desítek kilometrů od nechvalně proslulého Dachau, kde o necelých třicet let dříve zahynulo v koncentračním táboře přes 65 tisíc synů a dcer izraelského národa, se znovu prolévala židovská krev.
Spolkový ministr vnitra Hans Dietrich Genscher, který hned přijel do Mnichova, i kancléř Willy Brant kontaktovali izraelskou vládu s premiérkou Goldou Meirovou a začali s Palestinci vyjednávat.
Za život devíti rukojmích teroristé žádali propuštění 234 palestinských vězňů a dvou německých levicových teroristů z Rudé frakce Ulrike Meinhofové a Andrease Baadera. Izrael jakékoli propuštění vězňů výměnou za rukojmí kategoricky odmítl se slovy, že by si od té chvíle nemohl být žádný Žid kdekoli na světě jistý svým životem.
Izraelská vlajka stažená na půl žerdi na olympiádě v Mnichově poté, co bylo zabito 11 členů izraelské výpravy. (1972)
Němci zatíženi nacistickou minulostí Palestincům nabízeli za propuštění židovských sportovců sumu jakékoli výše, leč bezúspěšně. "Peníze pro nás nic neznamenají, naše životy pro nás nic neznamenají," odpověděl jim tehdy vůdce a nejstarší člen skupiny 25letý Latíf Afíf (zvaný Ísá), který před útokem v olympijské vesnici měsíc pracoval coby stavební technik.
IZRAELŠTÍ RUKOJMÍAmicur Šaripa - trenér atletiky, Kehat Šorr - trenér střelců, André Spitzer - trenér šermu, Jakov Springer - rozhodčí vzpírání, Moše Weinberg - trenér zápasů, Josef Gutfreund - rozhodčí zápasů, Mark Slavin - zápasník, Eliezer Halfin - zápasník, Josef Romano - zápasník, David Berger- zápasník, Zeev Friedman - zápasník |
Symbol OH 72 - Muž v masce
Drama v domě číslo 31 trvalo celý den. I když se o něm vědělo, dlouho jej nikdo nebral vážně. Sportovní klání pokračovala podle plánu, nedaleko Connolly Strasse se opalovali lidé a v okolí domu se shlukovali spíše zvědavci a novináři.
Čas od času se jim podařilo zahlédnout únosce, kteří v intervalech vycházeli na balkón obhlédnout situaci.
Ven vyšel i Chálid Džavád, v ruce držel zbraň, na hlavě měl kuklu a díval se dolů na chodník. Právě v ten moment ho do hledáčku svého fotoaparátu zaměřil fotoreportér Kurt Strumpf z agentury AP.
Tehdy ještě netušil, že se jeho snímek stane smutným symbolem celé mnichovské olympiády. Dodnes panují dohady, kde fotograf tehdy stál. Možná byl v domě portorické delegace, snad stál venku na ulici. Strumpf se k tehdejší situaci nikdy veřejně nevyjádřil.
Nepovedený zásah na letišti Fürstenfeldbruck
Po hodinách neúspěšného vyjednávání se Němci s Palestinci dohodli, že je i s rukojmími převezou na letiště, odkud budou moci odletět do některého ze spřátelených arabských států. Krátce po desáté večer z Mnichova odletěly dvě helikoptéry na nenápadné letiště Fürstenfeldbruck.
Tam se v následujících 75 minutách odehrál naprosto nepovedený zásah policie. Na místě čekalo jen pět ostřelovačů, kteří si účast na akci vysloužili tím, že se zúčastňovali střeleckých soutěží. Muži zákona navíc neměli žádné vysílačky, takže spolu nemohli komunikovat. Záhy po příletu vrtulníků na letiště se spustila chaotická palba, při které zahynulo zbylých devět zadržovaných, jeden policista a čtyři teroristé včetně Chálida Džaváda. Ostatní tři Palestince policie dopadla živé.
Po vražedném útoku rozhodl olympijský výbor hry přerušit na pouhý jediný den. Jen Willi Daume z mnichovského organizačního výboru navrhl, aby se dvacátý ročník úplně zrušil, ostatní členové ho ale přehlasovali s tím, že olympijskou myšlenku "terorismus nemůže zastavit".
DŮM ČÍSLO 31 NA CONNOLY STRASSEV třípatrovém domě, který se nacházel na okraji olympijské vesnice, bylo čtyřiadvacet samostatných bytů. V prvním a druhém poschodí bylo celkem jedenáct bytů, z nichž většinu obývala 21členná židovská delegace (mezonety 1-6). V dalších bytech ve 2. patře (7-10) a i ve třetím patře bydlel uruguayský národní tým. Pět bytů ve třetím patře a několik místností v podkroví se stalo útočištěm sportovců z Hongkongu. Dva byty obývali němečtí organizátoři. |
