Zambijský ministr životního prostředí Collins Nzovu už na jaře upozornil, že velké sucho ohrožuje miliony lidí hladem, na dlouhou dobu přerušuje dodávku elektřiny a ničí hospodářství země. To potvrzuje i Hronová, která byla v Zambii letos již počtvrté.
„V Zambii panují velké rozdíly mezi městem a vesnicí. Lusaka, hlavní město Zambie, je metropole, kde spousta věcí vypadá jako u nás. Žije tam střední třída životem, který se hodně podobá našemu. Je tam spousta restaurací i kaváren. Menší zambijská města a vesnice už ale víc připomínají stereotyp o Africe,“ říká Hronová.
Nefunkční semafory, váznoucí rybolov. Největší africké nádrži chybí voda |
„Žijí tam lidé v hliněných domech, kteří jsou závislí na tom, co si sami vypěstují. Jedná se zkrátka o samozásobitelské zemědělství, které je tam nesmírně důležité. To ale teď trpí suchem, což ovlivňuje všechny aspekty tamního života. Když máte peníze, tak se v Africe žije dobře a máte tam všechno. Spousta místních ale určitě takhle nežije,“ vysvětluje.
Elektřina na příděl, lidé hladoví
Běžně má Zambie přebytek potravin, které vyváží do sousedních zemí včetně Malawi, Zimbabwe a Demokratické republiky Kongo (DRK). Jenže teď zambijské zásoby potravin rychle řídnou, a dovoz z ostatních zemí regionu je mnohem obtížnější, protože i ony pociťují dopady sucha.
Tereza Hronová
|
„Rozsah sucha mě překvapil, tak vyprahlou Zambii jsem ještě nezažila,“ potvrzuje Hronová. „Na mnoha místech se tvoří obrovské fronty na mouku. Lidé jsou totiž závislí na vodní elektřině, takže při velkém suchu není ani elektřina. Vláda vyhlásila, že ji pouští pouze na šest hodin denně. Mlýny tak nemelou, pekaři nepečou, restaurace nevaří... Fungovat teď v Zambii je najednou hrozně těžké, všechno se zdražuje,“ doplňuje koordinátorka z Člověka v tísni, který společně s českým ministerstvem zahraničních věcí spustil projekt zaměřený na podvýživu.
„Skupiny dobrovolníků z vesnic aktivně vyhledávají podvyživené lidi, hlavní pozornost mají těhotné ženy a děti do pěti let. Když někoho takového najdou, odvedou ho do zdravotního centra, kde ho vyšetří. Tato centra pak zásobujeme terapeutickou stravou. Působí to malicherně, ale opravdu je to účinné. Kdysi rodiče přivedli podvyživené děti ve chvíli, kdy už bylo skoro pozdě. Navíc často chodily i matky samoživitelky, které v důsledku toho nechaly své další děti doma několik dní,“ vypráví o programu koordinátorka.
Kvůli suchu se spolu se svými kolegy spojila také s místními úřady, které mají na starosti krizové plány. „Plány byly hrozně neaktuální. Když sucho přišlo, Zambijci vůbec nevěděli, co mají dělat. Přitom už bylo jasné, že něco takového musí přijít. S vybranými úřady teď updatujeme plány,“ vysvětluje Hronová.
Dvěma milionům dětí hrozí, že zemřou hlady. V Africkém rohu je nebývalé sucho |
Dodává ale, že hlavní je teď řešit dopady krize. „Je to i otázka potravinové bezpečnosti. Snažíme se také zlepšovat zemědělské postupy a místo kácení lesů nabízet místním ekologická řešení. Například stavbu bioplynáren, díky nimž lidé omezují odlesňování, protože na vaření používají právě bioplyn místo dřeva. Jeho vedlejším produktem je ekologické hnojivo. Zkrátka pracujeme na tom, aby se Zambijci přizpůsobili dopadu klimatických změn,“ dodává Hronová.
Podle analýzy Integrated Food Security Phase Classification (IPC) se v období od října 2023 do března 2024 nacházelo v Zambii 58 000 lidí v nouzi a 1,9 milionu lidí v krizi. |
Na sklonku roku 2023 navíc Zambii zasáhla i další z řady epidemií cholery. Strmý nárůst přišel v říjnu v období dešťů. Epidemie postihla 21 000 lidí a vyžádala si přibližně 700 obětí.
„Bohužel to spolu souvisí. Období dešťů je tam přirozené. Ale když je hodně sucho, tak pak přicházejí povodně. A během nich může propuknout epidemie cholery,“ vysvětluje Hronová, která působí v Západní provincii zhruba 600 kilometrů od Lusaky. Dodává ovšem, že hlavním zambijským strašákem je teď sucho.
V souvislosti s ním řeší místní i vysoký úhyn dobytka. Ten je přitom pro jejich život naprosto zásadní. Skrz „skutečný dárek“ tak Zambijci mohou dostat i krávu. „Většinou dáváme dvě až tři březí krávy. Ve chvíli, kdy jim porodí telata, tak krávy dají sousedům. Postupně by tak celá vesnice měla mít dobytek, což je pro místní obrovský majetek,“ dodává Hronová.
